S přehráváním pohádky, ve které mají hlavní roli anděl Petronel a čert Uriáš, začal soudce Petr Košík už ve čtvrtek odpoledne. Nakonec však došlo jen na úvodní zhruba dvouminutovou část.
Košík měl v plánu pouštět jednotlivé scény pohádky a porovnávat je s literárním scénářem Lucie Konášové a technickým scénářem režiséra Jiřího Stracha, aby si udělal představu, co pochází z autorské dílny scenáristky a jakými nápady případně do pohádky později přispěl režisér.
Konášová trvá na tom, že jediným tvůrcem scénáře, podle kterého Anděl Páně vznikl, je ona – a žádá, aby to soud rozsudkem potvrdil. Strach její výhradní autorství zpochybňuje. Tvrdí, že některé situace a scény vymyslel sám.
Anděl Páně 3 už zraje v sudu, chce to trpělivost, říká režisér Jiří Strach |
Soudce se na čtvrteční přehrávání pohádky důkladně připravil. Nechal do jednací síně přivézt velkou televizi a udělal si několikastránkovou tabulku s poznámkami, do kterých mohly obě strany sporu nahlédnout.
„Jsem hračička, strávil jsem nad tím čtyři dny čistého času, ale chtěl jsem si s tím vyhrát,“ sdělil Košík účastníkům. Ve srovnání s většinou svých kolegů soudců jedná se stranami velmi otevřeně.
Při přípravě na soudní „promítání“ Anděla Páně vycházel soudce z finální sedmé verze scénáře Konášové. Předchozích šest verzí považovala autorka za ztracené. Uvedla, že jí před časem „klekl“ počítač, ve kterém je měla uložené, a tak o ně přišla. Když o tuto šestici pracovních verzí scénáře žádala po letech Českou televizi (ČT), dozvěděla se, že se na Kavčích horách nenašly.
Levná padesátiminutovka
Podle Konášové přitom ještě šestá verze scénáře počítala s velkou vánoční pohádkou. Poté jí údajně pracovníci ČT požádali, aby z úsporných důvodů šestou verzi scénáře zkrátila. Tak vznikla sedmá „zredukovaná“ verze, podle které se měl natáčet levnější a jen asi padesátiminutový Anděl Páně. Televize v té době vůbec neuvažovala o tom, že by šel do kin.
Režisér Jiří Strach nakonec při natáčení vytvořil jednu z nejlepších českých pohádek s délkou kolem hodiny a půl. Podle Konášové díky tomu, že sehnal navíc peníze zvenčí – tím se mohly vrátit do hry některé vyškrtané celky z jejích předchozích scenáristických verzí, tehdy ještě „neztracených“.
Uvozovky jsou na místě, advokát Konášové Aleš Rozehnal totiž ve čtvrtek u soudu oznámil, že se pohřešované pracovní verze scénáře přece jen našly.
V jiném paralelním sporu, který vede Strach s karlínským divadlem kvůli nesouhlasu s podobou uváděného muzikálu Anděl Páně, je zmíněný režisér podle advokáta přinesl k soudu.
Spor o Anděla Páně. Scenáristka žaluje režiséra Stracha, soudci chybí zásadní důkaz |
Rozehnal teď chce, aby soudce vzal při přehrávání pohádky a zkoumání autorství jednotlivých sporných scén v potaz i tyto znovuobjevené rozsáhlejší verze scénáře.
Potíž je v tom, že Košík už dříve řízení koncentroval, tedy stopl příjem dalších důkazů. Teď ho musí žalobkyně pádnými argumenty přesvědčit, aby její předchozí verze scénáře mezi důkazy přibral, což se nelíbí protistraně.
Nečekaný nález je také důvodem, proč ve čtvrtek přehrávání celého Anděla Páně v jednací síni neproběhlo a soudce posunul sledování pohádky na květen. To už by mělo být jasné, zda bude filmové dílo zkoumat optikou jen posledního sedmého (zkráceného) scénáře Konášové, nebo všech sedmi verzí, které napsala a poslala do televize.
Dramaturgyně hájí režiséra
U soudu ve čtvrtek vypovídala také jedna svědkyně. Šlo o Barbaru Johnsonovou, která se na výrobě Anděla Páně podílela jako vedoucí dramaturgyně.
Pracovnice ČT uvedla, že když se vrátila na podzim 2004 do práce z mateřské, dal jí její nadřízený Jiří Chalupa (někteří čtenáři si ho mohou pamatovat jako moderátora Studia Kamarád) „zásadně přepracovanou“ sedmou verzi scénáře Konášové.
Dramaturgyni měl sdělit, že se Strach na úpravě scénáře podílel a že s ním má finální podobu ještě doladit. Kvůli tomu se Johnsonová následně s režisérem několikrát sešla.
„Pan Strach se soustředil zejména na části na nebi. To ho na tom námětu chytlo. Chtěl to rozvíjet. Přiváděl tam nové postavy a zkoušeli jsme, co s nimi. Pamatuji si mnohahodinové rozhovory s Jirkou Strachem. On byl pro mě jediným partnerem při řešení jakýchkoli problémů, změn a posunů ve scénáři,“ uvedla dramaturgyně.
Strach podle ní přišel například s motivem Petronelova sebeobětování. Řekla také, že se s Lucií Konášovou vůbec nepotkala ani s ní nejednala.
Scenáristka nesouhlasí. Tvrdí, že to byla právě Johnsonová, kdo jí sdělil, že musí šestou verzi scénáře zkrátit a maximálně z ní vyškrtat náboženské motivy, protože „jsme ateistický národ a lidé to nemají rádi“. „Nepamatuji si to,“ reagovala dramaturgyně.
Johnsonová se u soudu vyjádřila také k tomu, že Strach za údajné autorské změny ve scénáři nedostal žádnou odměnu, neměl na tuto činnost uzavřenou smlouvu a jedinou scenáristkou uváděnou v titulcích pohádky je Konášová.
„Zpětně hodnotím jako chybu, že jsme ho neuvedli do titulků jako spoluautora scénáře. Původní smlouva na scénář byla uzavřená v roce 2003. Nenapadlo mě to měnit, neměla jsem tolik zkušeností. Byla to první velká práce Jiřího Stracha, dal do toho úplně všechno, hrozně mu na tom záleželo. Peníze (odměna za práci, pozn. red.) a formální uznání bylo to poslední, co jsme v té době řešili,“ řekla Johnsonová.
Konášová se po jednání soudu v rozhovoru pro iDNES.tv podivila nad tím, že se Strach k údajnému spoluautorství scénáře dvacet let nehlásil. „Bavíme se o právních otázkách. Kdyby to byla pravda, tak to řeší,“ míní scenáristka.
Na přehrávání devadesátiminutového Anděla Páně si soudce v květnu vyhradil několik hodin. Kvůli zastavování filmu, zkoumání jednotlivých scén a jejich porovnávání s literárním scénářem Lucie Konášové či technickým scénářem Jiřího Stracha se totiž sledování pohádky v jednací síni zcela jistě protáhne.
8. září 2025 |
