Filmové vary 2025
Sledovat další díly na iDNES.tvNa slavnostním zahájení filmového festivalu ve Varech jste na červeném koberci všechny přítomné naprosto oslnila ve svých cinkavých šatech. Je to úleva, když už to máte za sebou a teď už si můžete jen užívat?
Já jsem si užívala v pátek. Ale dokonce mě mrzí, že už necinkám, protože to byl opravdu nečekaný bonus a strašná zábava celý večer.
Všichni už dopředu věděli o vašich speciálních šatech od návrháře Jana Černého, na které se vyřezalo 350 kapek z pivních lahví. Jak jste se cítila, jaké byly reakce okolí?
Cítila jsem se trochu jako takový zábavný prvek. Všichni to nějak komentovali, trošku si mě také samozřejmě dobírali ve stylu, jakože když už je mě tedy „málo vidět“, tak je mě alespoň slyšet, což byla opravdu ironie.
Co jste si na letošní Vary předsevzala?
Že je přežiju.
Bála jste se jako malá nějakého herce nebo herečky? Kdo na vás z televizní obrazovky působil ryze autoritativně?
Koho jsem se bála? Vím, že mě trochu děsil Klaus Kinski. A herečka? Nevím. Takový opravdu ambivalentní vztah nebo pocity jsem měla z jedné české herečky. Teď si nemůžu vzpomenout, jak se jmenuje. Hrála ženu majora Zemana. (Renáta Doleželová – pozn. red.)
Já myslel, že řeknete Jarku Hanušovou.
Ne, tu jsem zbožňovala.
Jaké vás čeká v blízké době natáčení? Můžete odtajnit, co chystáte?
Úplně jednoduše vám můžu říct, že mám volno a budu točit až příští rok. Věnuji se teď vlastně filmům, které už jsou hotové, jako je například Karavan. Ve Varech budeme také prezentovat slovenský film Otec či seriál Ratolesti. Před kameru se chystám fakt až příští rok na jaře.
MÓDA Z VARŮ: Dokonalá Geislerová, stylová Havlová i Vagnerová![]() |
Vy jste tu ve Varech pod drobnohledem, co si budeme povídat. Koho tu s sebou máte jako psychickou podporu?
Tady mojí dceru Stelu. Promiň Stelo, pardon. Já nevím, jestli Stela chce být středem pozornosti. Já jsem taková samostatná jednotka, ono někam se mnou jezdit je hrozně otravný, že jo. Já se furt někde zastavuju, někdo po mně něco chce a vždycky na mě někde čekají ty moje doprovodné týmy. Je to vlastně vzácné, že tady někdo se mnou takto je.
Když dojde na ty hodinové stylingy pod rukama vizážistů a kadeřníků, jste trpělivá?
Velice ráda vydržím, protože jít bez stylingu, to by asi nešlo. (smích)
Jak na toto konto koukáte na Pamelu Anderson, která se v posledních letech úplně přestala malovat a to i do společnosti?
Já ji úplně rozumím. Strašně se mi to líbí. Ale zároveň mám pocit, že nic nemá být dogmatické a nic se nemá úplně hrotit do extrémů. Takže mám vlastně radost, že se občas někdy i trochu nalíčí, protože jí to strašně sluší. Ale ano, je odvážná. Je to opravdu statement. Já to beru jako takové osvobozující rozhodnutí. Také se mi líbí, že spousta žen asi léta trpěla tím, že se snažily být jako ona, nebo měly pocit, že nikdy nebudou vypadat tak dobře jako Pamela Anderson. A tenhle stejný člověk jim najednou ukázal: „Ne, naopak, úplně to všechno zahoďte a žijte si prostě jenom tak, jak chcete!“ To se mi moc líbí. Zrovna od ní je to opravdu krásné gesto.
Jaký máte vy osobně názor na ten drobnohled a tlak na ženy v dnešní době?
Na to mám takovou standardní odpověď. Tlak zvenčí by si člověk měl připouštět jenom do jisté míry. Většinou si lidé ten tlak dělají v hlavě sami. A tlak společnosti? Nevím, nezájem. Lidé by měli chápat, že svůj život drží každý sám pevně ve svých rukou. Tlak sem, tlak tam. Who cares?