Na slavnostní udílení Českých lvů do pražského Kongresového centra přišla v doprovodu své nejlepší kamarádky Veroniky Lencové, majitelky produkční společnosti Film United, se kterou se potkala před lety v Americe na předávání Oscarů. „Letos nikam nejedeme, budeme je sledovat v Praze v naší oblíbené hospodě,“ měly naplánováno, jak stráví následující noc.
Díky Veronice, jejíž firma stála za výrobou osmidílného amerického seriálu Blade Runner, který se točil minulý a předminulý rok především v České republice, ale také v Barceloně a Berlíně, měla možnost setkat se osobně s jejich ženskými představitelkami. „Jsou skvělé, sympatické,“ říká herečka.
Sama se krom natáčení vydala na dráhu stand-up komičky. Společně s Lucií Macháčkovou a Kateřinou Haškovou jezdí po České republice se show Historky z Tinderu, ve které dávají k dobru trapasy z on-line seznamky, které by ani zručný scenárista nevymyslel. „Já tam hraji takové jakoby rituální divadlo, kde tancuji,“ popisuje svůj výstup.
S Viktorem Taušem nazkoušela hudební show Human Zoo, která je k vidění v Nové Spirále a do toho točí s Andreou Sedláčkovou pro Primu minisérii My nejsme sekta. „Jsem šťastná, že se pracovně setkávám se svými oblíbenými režiséry a režisérkami,“ říká Doláková.
Sektářství se dotklo i jejího osobního života. „Tím pádem můžu potvrdit, že scénáře, které jsem četla, přesně popisují dynamiky, které v takovém společenství jsou. A bohužel pořád vidím kolem sebe lidi, kteří jsou schopni nechat se pobláznit něčím, co není úplně reálné. S tím souvisí i současný fenomén koučů, který zase prozkoumává film Ovce žerou první, ve kterém hraju. Tam je to bráno z té vtipné přemrštěné stránky, ale seriál My nejsme sekta je dramatický,“ upřesňuje.
Její postava sektě podlehne, Doláková naopak už nepodléhá ničemu, ani novým trendům. „Až si občas říkám, jestli o něco nepřicházím,“ hodnotí svůj současný postoj. „Už nepotřebuji být všude, vyzkoušet všechno, hledat nové návrháře a podobně. V oblasti módy jsem věrná Janě Horejšové z On the Boat a Lukáši Macháčkovi. Našla jsem si to svoje a nic dalšího nepotřebuji. Samozřejmě, člověk se má neustále posouvat kupředu, ale nemusí kvůli tomu měnit celý svůj život, měl by zůstat věrný sám sobě,“ říká.
Ve filmu Ovce žerou první, který se strefuje do fenoménu seberozvoje a kultu motivačních řečníků, hraje Terezu, která je nejprve obětí koučinku, ale pak taky zatouží koučovat. „I já v minulosti vyhledala kouče. Bylo to v jedné přelomové životní situaci, kdy jsem chtěla najít zpátky samu sebe. Myslím, že dobrý kouč vás dostane k sobě samotnému a jde mu o to, abyste se někam posunul. Špatný kouč chce, abyste se změnil k obrazu někoho jiného,“ vypráví z vlastních zkušeností. „A abyste se vracela, což je pro něj ekonomicky výhodné. Ale nejlepší kouč je ten, který přeruší vaši spolupráci a řekne vám, že už můžete jít dál sama.“
Ovce žerou první natočil podle vlastního scénáře Jan Musil Přejmenovaný. Vypráví o lidech, kteří mají vždy po ruce recept na štěstí a úspěch a o muži, který se rozhodne vzít jejich motivační rady až příliš vážně.
Doláková stejně jako řada jejich kolegů ale nedá dopustit na terapie vedené odborníky. „Když jsem začínala, myslela jsem si, že musím být co nejvíc rozervaná a trpět, abych byla dobrou herečkou. Z omylu mě vyvedl o pár let později americký učitel herectví, u kterého jsem studovala. Řekl mi, že se naopak musíme cítit dobře, abychom měli odkud brát,“ vzpomíná. Ještě dlouho se ale nechtěla svého utrpení vzdát, pak ji ale postihly deprese a úzkosti a pomohly jí až psychoterapie, na které docházela čtyři roky.
10. dubna 2025 |
























