Adam Hruška o bratrovi a divadle
NAŠE CESTA DO HRY FORMAN
Jednou nám rodiče řekli o nabídce hrát divadlo. Hodně nás to překvapilo, protože jsme s divadlem neměli zkušenosti. Asi nebylo snadné najít aspoň trochu si podobná dvojčata.
(Jan: Každopádně jsme byli hned pro. Zahrát si divadlo jsem si vždycky přál.)
Adam Hruška Adam Hruška (druhý zleva) s bratrem a rodiči Dvojčata patří do sestavy představení Forman, které je i letos k vidění na Letní scéně Musea Kampa. Hrají děti slavného režiséra. Adam už má z minulosti herecké zkušenosti. Po prázdninách nastupuje na střední školu, vybral si přírodopisné lyceum. Maminkou kluků je známá moderátorka Štěpánka Duchková. |
JAKÉ MÁM ZA SEBOU TRAPASY
Mám jich na kontě víc než Honzík. Jednou jsem na konci představení běžel a strašně uklouzl. Letěl jsem přes půl jeviště. Až hlediště s obavami zahučelo. Několikrát mi dal zabrat šátek, se kterým tančím. Musím si ho přehodit přes hlavu, ale někdy se zasekne, a jak je velký, nejde sundat.
JAK SI S HONZOU ROZUMÍME
Máme se rádi. Odmalička jsme skoro všude spolu. Stojíme při sobě. Taky máme specifický humor, který nikdo nechápe. Jasně, že se někdy pohádáme, ale jenom výjimečně. Od září se poprvé rozdělíme, protože každý nastoupíme na jinou školu. Myslím, že se nám po sobě bude stýskat. Brácha v červnu čtyři dny ve škole chyběl a já byl celý nesvůj, že ho uvidím až odpoledne doma.
KDO JE VĚTŠÍ PRŮŠVIHÁŘ
Tady není o čem. Dokonce mě málem vyhodili ze školy. Teď už jsem hodný, ale od šesté do osmé třídy to byl masakr. Před dvojkou z chování mě jednou zachránil začátek prázdnin.
(Jan: Řekni o největším průšvihu.)
V kabinetu, kam jsem šel pro počítač, měla učitelka plyšovou hračku. Líbila se mi, tak jsem si ji bez dovolení půjčil a ve třídě s ní natáčel videa. Jenže jeden učitel mě s hračkou viděl a řekl, že jsem ji chtěl dát do batohu a ukrást. Nebyla to pravda, ale komu asi učitelé věřili, že jo?
KOHO VÍC ZAJÍMAJÍ HOLKY
Zase se musím přihlásit.
(Jan: Já ještě neměl žádnou přítelkyni, on už tak pět. Ani tohle číslo možná do konce života nepokořím.)
S poslední jsme se rozešli před týdnem, ale zůstáváme kamarády.
KAM SPOLU VYRÁŽÍME
Baví nás móda, pěkně se oblékat, takže chodíme nakupovat. Jako pořádní fajnšmekři jsme už zabrousili i do Pařížské, ale tam jsme se zatím jen dívali skrz výlohy.
ČÍM CHCI JEDNOU BÝT
Od dětství se vidím jako zubař. Možná mít i vlastní zubařský byznys, třeba kliniku.
CO MĚ HODNĚ BAVÍ
Sice taky hraju golf a kroket, ale nejsem takový sportovní nadšenec jako Honzík. Věnuju se spíš sociálním sítím. Natáčím videa s kamarádkou, mamkou nebo sám. Už jsem si tím vydělal i nějakou tu korunu, ale na nákupy v Pařížské to ještě nestačí.
Jan Hruška o hraní a budoucnosti
CO ŘÍKÁME MILOŠI FORMANOVI
Po získání rolí jsme dostali za úkol se s životem pana Formana pořádně seznámit. Pouštěli jsme si proto několik jeho filmů. Přišly nám super nadčasové. Nejvíc nás asi nadchl Přelet nad kukaččím hnízdem.
(Adam: To je pravda. Byli jsme z něj úplně paf.)
Sledovali jsme i filmy s jeho dvojčaty, která hrajeme.
Jan Hruška Jan Hruška (vlevo) s bratrem a maminkou „Představení Forman nám neskutečně moc dalo a neuvěřitelně nás baví, ale jako herci se v budoucnu ani jeden nevidíme,“ říká Honza o letní „divadelní brigádě“ sourozenců. Od září bude studovat na střední škole mezinárodních a veřejných vztahů. Rád sportuje, může se pyšnit titulem vicemistr republiky v kroketu. |
MOJE TRAPASY Z JEVIŠTĚ
Při jednom z prvních představení, možná úplně prvním, jsem přiběhl na pódium asi o deset vteřin dřív. Nejdřív jsem se trochu zarazil, pak jsem se začal různě dívat kolem sebe a dělat, že to do hry patří. Máme i trapas společný. Běželi jsme tak rychle po schodech, až jsme uklouzli a oba se zřítili.
KDO SE DŘÍV NAUČIL TEXT
Já. Adam s tím měl trochu problémy.
(Adam: Honza v představení mluví o něco víc, což je dobře, protože mu to jde líp.)
ČÍM MĚ ADAM ŠTVE
Adámek je neuvěřitelný bordelář.
(Adam: Zase nepřeháněj.)
Prosím? Slovo bordelář v jeho podání nabírá úplně jiný rozměr. To jste neviděli. Dokonce jsem se kvůli tomu přestěhoval o patro níž do jiného pokoje. Utekl jsem. Až tak špatné to bylo.
(Adam: Člověk si ani zazpívat nesmí. To mu taky vadí. Naposledy mě okřikl asi před hodinou.)
Zpíváš pořád. Hrůza. A neustále něco zapomíná. Jednou už byla celá třída v autobuse, jenom kluci Hruškovi leželi v posteli, protože Adámek, i když jsem ho pětkrát upozornil, nenastavil budík.
ROZDÍL V NAŠICH POVAHÁCH
S Adámkem jsme každý úplně jiný. Nejvýraznější rozdíl je asi ten, že on je cholerik a já klidný.
JAK VIDÍM SVOU BUDOUCNOST
Už dlouho se vidím jako právník. S největší pravděpodobností jako obhájce. Vybral jsem si střední školu s oborem, který se práva týká. Mám právnické geny po pradědečkovi, kterého popravili za heydrichiády.
PROČ NEBUDEME HERCI
Hraní nás baví, ale mít ho jako hlavní povolání...
(Adam: Asi by se nám spíš líbilo se sem tam někde objevit. Občasné zpestření. Já bych možná někdy rád měl roličku ve filmu. V jednom už jsem se kdysi mihl. I v reklamách.)
Hraní na Kampě bereme čistě jako zábavu, ne jako práci. A v tom je to super.
ČEMU SE VĚNUJU
Mým životním sportem je golf. Hraju ho odmalička. Nedávno jsem dokonce vyhrál turnaj. Díky škole jsem se nadchl taky pro kroket, který u nás skoro nikdo nezná. I v něm mám za sebou vyhraný turnaj a čeká mě mistrovství Evropy.
