S Taťánou Kuchařovou se shledáváme u příležitosti dvaceti let, které uplynuly od jejího vítězství v Miss World. Jak se cítíte v tento den? Jak jste ho prožívala v roce 2006?
V tuhle dobu jsem asi měla ještě na hlavě natáčky a přijeli za mnou rodiče, kteří si půjčili vlajku z našeho úřadu. (smích) 28. září byl státní svátek, takže přijeli s půjčenou vlajkou. Viděla jsem je tehdy asi po měsíci, byla jsem moc ráda. Pamatuju si, že mě zahlédl v Polsku, kde se Miss konala, jeden z porotců nenalíčenou, a to byl rozhodující moment, protože znáte to, sto ženských, drby... O mně se začalo už tehdy vykládat, že bez make-upu nic moc, že to je špatný, ale že se umím dobře namalovat. On mě viděl bez nalíčení, říkal, že pak vlétl po obědě mezi porotu, a říká: „Viděl jsem ji, viděl jsem ji bez makeupu, je skvělá, vyhraje to.“ To mi říkal potom zpětně, takže mě to třeba zachránilo, kdo ví.
Máte tu osudové „vítězné“ šaty z Miss World, které se vám povedlo získat do svých rukou po dvaceti letech. Jaký budou mít osud teď?
Doufám, že úžasný a prospěšný. Před dvaceti lety, celkem bláhově, jsem je věnovala do dražby pro jinou organizaci, které si nesmírně vážím, ale teď zpětně by mi bylo hrozně líto, kdybych o ně přišla. Naštěstí byl ten dražitel tak úžasný, že mi řekl: „Hele, já vím, že si teď svoji nadaci teprve zakládáte, vím, že se chcete orientovat na podporu starších lidí, takže až budete mít nadaci za dvacet let, a jestli vůbec ještě bude, tak já vám je věnuju zpátky.“
A tak to také dopadlo.
Dražba i akce byla tehdy v New Yorku a já jsem si je po dvaceti letech přivezla zpátky z Ameriky, kde mi byly slavnostně předány. Také na charitativní akci. Jsem za to moc vděčná, protože zaprvé jsou krásné, a zadruhé je to opravdu určitý symbol, který se rozhodně zapsal do historie. Ten moment mi samozřejmě změnil život a ty šaty teď vystavujeme na oslavách k mému výročí vítězství v Miss World.
Taťána Kuchařová se před 20 lety stala Miss World, začínala jako Miss mléko |
Setkali jste se před lety se všemi dalšími vítězkami české Miss.
Ano, i teď, je to velká slezina nás všech, vítězek z éry Miloše Zapletala. Měly už jsme takové společné setkání a osvědčilo se to a slíbily jsme si, že to zkrátka zopakujeme na to moje výročí, tak jsem ráda, snad všichni přijdou.
Táňo, velkou novinkou je také to, že jste vdanou paní.
No jo, ale žádná změna, hele, přátelé. Jako je to furt stejně dobrý a stejně krásný. Mám akorát fakt hezký prsten, jsem šťastná, mám skvělého chlapa. Je to moc hezký život, ale já v této šťastné a krásné kapitole života žiji už dlouho. Brzy budeme mít tříleté výročí.
Je to velký bonus, když najednou ten vztah můžete prožívat svobodně, bez drobnohledu fotoaparátů a kamer?
Určitě ano. Já si myslím, že je to i hezká zpětná vazba pro lidi, kteří mě sledují, nebo vůbec pro veřejnost, že zkrátka ne všechno musíte dávat na internet. Ne všechno musí být na Instagramu. Já nežiji svým Instagramem. Používám ho pro svoje projekty, svoji práci, věci, které mě zajímají, pro nadaci a osvětu. Vlastně to bylo strašně osvobozující, že jsem tam záměrně nesdílela partnerské soukromí. Chtěli jsme mít klid a chtěli jsme se poznat.
Taťána Kuchařová a její přítel Ondřej Havlíček se vzali v Opočně 29. srpna 2026.
Kde jste se dali dohromady?
To je hodně vtipné. Člověk procestuje celý svět a pak potká toho osudového chlapa tady v Opočně. Vůbec nevěděl, kdo jsem, co dělám a tak, což bylo hrozně osvobozující a krásný. Měli jsme absolutně krásný svobodný prostor bez předsudků a poznávali jsme se, nádhera. Poznával mě jako Taťánu, holku z Opočna. To bylo moc hezké.
Myslela jste si předtím, než jste potkala svého vyvoleného, že se po tom všem, co se ve vašem soukromém životě dělo, budete muset vdát do ciziny?
Absolutně ne, proč? Já jsem nic neprovedla a kdo si chce myslet něco jiného, tak ať si to myslí. Rozhodně jsem záměrně nevyhledávala cizince. Dost cestuji i tak a nepotřebuji k tomu vztah, cestujeme s manželem i spolu. Samozřejmě, žila jsem mnoho let v Americe, bývala jsem v zahraničí o něco víc než teď, ale vůbec to nebylo kritérium pro výběr partnera, to ne.
Jste hodně ponořená do práce a soustředěná na své projekty a nadaci. Co tvoří ze sta procent momentálně váš pracovní diář?
Pořád je to víceméně podobné, akorát se mi mění klienti, ale ty oblasti jsou pořád stejné: beauty, krása, móda. Mám tam různé klienty, kteří se třeba víc orientují na zdraví, sport a tak dále. Aktivit mám hodně, od modelingu přes sport, teď jsem třeba nově kurátorkou korejské kosmetiky. Byli jsme nedávno na největším veletrhu v Soulu a plánujeme dovážet opravdu to nejlepší z moderních technologií a kosmetiky.
Zároveň pořád fotím, teď jsem nafotila krásné reklamní kampaně, plus tam mám spolupráce s různými návrháři a tak dále. To je komerční byznys, který mě živí. A pak se věnuji dobročinným věcem, Kráse pomoci, té už posledních osmnáct let. Hájíme práva starších lidí a žen, to bylo také vždycky moje téma. Takže u toho asi ještě chvíli vydržím. Snažím se nenechat se otrávit.
Taťána Kuchařová ukázala fotky z utajené svatby. Přály jí Agáta i Ornella |
Jak si udržujete půvab? Nanášíte krém s SPF 50 každé ráno a hydratujete se?
Nejsem v tom tak důsledná, jak bych měla být. Mám teď velmi hezkou spolupráci i s jednou klinikou, kam chodím na neinvazivní procedury, na buccal masáž (bukální masáž), to je naprosto fantastické před nějakou akcí. Je to takový přírodní facelift. Nebo chodím na lymfodrenáže, které taky hodně pomáhají, když máte třeba po tréninku nebo po cyklistickém závodě a potřebujete ulevit nohám a zádům a promasírovat. To víte, musíme se všichni udržovat, je to tak. Já sahám spíš po těch přírodnějších cestách a snažím se dobře vyspat. Zatím mi to stačí.
Věříte tomu, že bez ohledu na invazivní i méně invazivní metody zkrášlování se nakonec tomu člověku průběhem let zračí to, jaký je uvnitř, na jeho exteriéru, ve tváři?
Myslím si, že to je určitě poznat na výrazu očí, na projevu, na tónu hlasu. Na to já jsem hodně citlivá. A pak na tom, když vám někdo podá ruku – ten způsob, jakým vám ji podá. Nedávám úplně na první dojem a snažím se nemít předsudky, i když samozřejmě někdo vám je sympatický více, někdo méně, ale tady ty tři věci mi toho vždycky na člověka hodně prozradí.
Lidskoprávní organizace apelují na Babiše: Zrušte jmenování Kuchařové či Kříže |
Když teď budeme mluvit o těch předsudcích, budu citovat z iDNES.cz: „Lidskoprávní organizace apelují na Babiše: Zrušte jmenování Kuchařové či Kříže.“ „Kuchařová prokázala nepochopení lidských práv a absenci citlivosti vůči zranitelným, když při svém rozvodu využila queer téma.“ Chcete se k tomu vyjádřit?
Určitě, ráda. V první řadě je to věc, která mě hrozně mrzí, protože to je tedy nefér. Já jsem se nikdy nevyjadřovala veřejně vůči queer lidem nebo vůči téhle nebo jiné komunitě. Rozhodně jsem nikdy nevyužívala nebo nezneužívala tohle téma a už vůbec ne při svém rozvodu. Já zkrátka jenom procházím ukončením sňatku s někým, kdo ke mně nebyl plně upřímný a kdo měl zkrátka úplně jiné představy o manželském soužití než já a než k čemu se se mnou zavazoval.
Setkání Miss u příležitosti 20. výročí vítězství Taťány Kuchařové na MISS WORLD 2006 :
Mrzí vás to, co se o vás dnes píše?
Mrzí mě to a považuju to za něco, co moc nedává smysl, protože jsem se angažovala, což je dohledatelné, v mnoha lidskoprávních věcech, které hájily práva všech. Například Istanbulská úmluva nebo Charta proti násilí. Dlouhodobě se angažuji v boji za práva žen, nejenom starších lidí, a překvapilo mě, že Česká ženská lobby a Konsent, se kterým jsme několikrát byli v OSN dlouhodobými členy, mě takovýmhle způsobem hodí přes palubu. Vychází z domněnek, z převzatých věcí z bulváru, z neověřených informací.
Kdyby mě kontaktovali předem, dala bych jim zpětnou vazbu, pravdivou. Mám na to důkazy a je mi to hrozně líto, samozřejmě, protože se tady znevažuje moje původní profese. Nevím, v čem je profese modelky horší, než jakákoliv jiná profese, když se tady bavíme o té genderové rovnosti a jiných rovnostech, ale ok, to já unesu. Ale že se tady úplně nepochopitelně přehlíží moje osmnáctiletá práce pro seniory, to člověka zamrzí a je to nefér.
Samozřejmě je mi líto, že se to využívá politicky. Já jsem jako neměla možnost ovlivnit, kdo tam sedí. My jsme dostali impuls z výboru pro Radu starších lidí, jestli se chceme angažovat. My jsme tam už opakovaně, několikátou vládu, posledních třeba patnáct let, takže to není žádná novinka, ale teď se to zkrátka politicky a mediálně hodí. Prostě Kuchařová je živým terčem na všechno. Samozřejmě, že mi to je líto.
Podle ohlasů české gay komunitě nepřijde současná vláda příliš „gay friendly“. Teď bez ohledu na to, kolik dalších písmen k tomu LGBT přibylo, díky nimž to mají klasičtí, řekněme v uvozovkách, gayové i lesby zbytečně těžké, protože jsou to lidé, kteří platí stejné daně, ale nemají stejná práva. Můžete slíbit českým gayům a lesbám, že se za ně před současnou vládou budete bít tak, aby mohli žít život plnohodnotně a měli stejná práva?
Já nejsem absolutně proti nikomu a ničemu a proti žádné menšině nebo komunitě, ale tohle není moje téma. Moje téma jsou senioři a ženy, a proto tam sedím, a proto tam jsme. Ostatní témata nejsou moje osobní témata. Nechci, aby to vyznělo špatně. Všichni vědí, že mám v této komunitě spoustu kamarádů, spoustu přátel, spoustu lidí, kteří vědí, že nejsem žádný homofob. Prostě jsem tam úplně z jiného důvodu a v tomto je to pro mě dlouhodobě neměnné. Můj veřejný závazek je podporovat seniory a ženy, pokud vláda bude dělat některé kroky zpátky, chci bojovat.
Taťána Kuchařová ukázala v Chorvatsku v plavkách křivky jak z Pobřežní hlídky |
V tom ohledu vůči gayům a lesbám, byla byste schopná praštit pěstí do stolu a ozvat se, i když to tedy nebude vyloženě vaše téma?
Lidská práva jsou pro mě práva pro každého. A jak říkám, Istanbulská úmluva třeba chránila všechny lidi, i lidi z téhle komunity, takže ano.
Táňo, co je u vás ten hnací motor k tomu, abyste nepolevila?
To, že vím, že to dělám pro ty lidi a že mě ta práce osobně naplňuje a baví. Jak říkám, snažím se nenechat se otrávit, i když samozřejmě vím, že pokud se budu angažovat a budu vidět tímhle způsobem, tak ta kritika tady bude vždycky. To je hodně o české povaze. Zvykla jsem si na to, i když je to nepříjemné. To prostředí je úplně jiné, když třeba přijedete do OSN nebo na půdu Evropského parlamentu, kam jedu na stáž příští týden, kde jsme s projektem Zlatá práce. V rámci nadace řešíme i zaměstnávání lidí 55+ a v důchodovém věku, protože z hlediska stárnutí populace a demografického vývoje to je prostě ekonomická nutnost.
Spousta lidí pracovat chce, baví je ta práce a my musíme vytvářet prostředí, které je v tom podpoří. Jedeme tam proto se stážisty z naší nadace, se senior stážisty. Jestli jste někdo viděl film Stážista s Robertem De Niro, tak je to vlastně podobné. Je to hezké téma a moc se na to těším. Budeme dělat stínové asistenty dvěma poslankyním, budeme tam natáčet podcast, máme tam i besedu se mnou k 20. výročí od Miss World. Takže podobné akce mě vždycky nabijí a pak se to snažím vydržet tady. (smích)
Musela jste si v určitou chvíli vzít ty pomyslné váhy, abyste nezlomila hůl nad českým národem? Mluvím o internetových reakcích versus reakcích při osobním kontaktu? Něco jiného je, když člověk někde online napíše hejt, odsoudí vás a už nechce nic slyšet, nepotřebuje diskutovat. Potom je tu ale osobní kontakt. Člověk s vámi sice nemusí souznít, ale vzájemně si to vysvětlíte a fungujete dál?
Tady se donekonečna omílá, že jsem něco někde řekla nebo že jsem něco řekla veřejně. Já bych to chtěla vidět. Když to tedy někdo tvrdí a je to docela vážné obvinění, tak mohla bych jako vidět, kde jsem něco řekla proti queer lidem? Nebo homosexuálům nebo komukoliv jinému? To prostě není pravda a je to nedohledatelné. Prostě to tak není, je to lež. Ale využívá se to prostě teď, když se to hodí. Samozřejmě je to nefér. Spousta dalších lidí ví, že to není pravda, že jsou to věci, které se prostě přebírají a je to samozřejmě záměr. Taky je mi to líto, ale co s tím. Nemůžu s tím nic dělat.
