Člověk má z časopisů pocit, že v Česku jsou tisíce modelek. Kolik z nich je schopno se dobře uživit?
Ty, které nemusí dělat žádnou jinou práci a modelingem by uživily rodinu, spočítáte na prstech jedné ruky.
Tak málo?
Nyní se modelkou nazývá každá Miss mokré tričko, protože se neví, jak jinak jim říkat. Chybí totiž výraz pro kategorii mezi modelkami a skupinou žen... Teď se bojím sklouznout do jistého názvu. Trh je malý. Já mám oproti jiným štěstí v tom, že mám manžela, který se dvacet let pohybuje v médiích a dokáže mi poradit. Spojili jsme know-how, máme nápady, podařilo se nám vybudovat značku. To on mi například vysvětlil, jak důležité jsou v dnešní době sociální sítě.
Proč většina současných českých dívek, které si říkají modelky, tak často mluví o tom, že studují?
Protože chtějí sdělit světu: Jsem hezká a nejsem hloupá. Což chápu, protože veřejnost automaticky očekává, že pěkná dívka nemůže být i chytrá.
Takže modelkovský mindrák?
Ano, může to tak působit.
Vy ho nemáte? Vždyť jste kvůli kariéře nedodělala střední školu.
Já byla strašně ráda, že jsem ze školy vypadla. Vím, že vzdělání je důležité, ale dostala jsem při škole příležitost vyjet do zahraničí a taková nabídka by podruhé třeba nepřišla. Byla jsem vděčná za to, že můžu objevovat svět jinak než ze školní lavice.
Která z havířovských škol 80. let to byla?
Střední odborné učiliště spojů s nástavbou na elektrotechnickou průmyslovku, na kterou jsem měla přejít po půlroce. Dodnes se mi svírá žaludek, když si na to vzpomenu.
Nikdy v životě jste neměla pocit, že vám střední škola chybí?
Vzdělání je důležité, ale já si poradila i bez něj. Škola není razítko na štěstí. Jistě, jsou obory, ve kterých vysokou školu musíte mít. Ale není to záruka, že v té práci budete úspěšná jen proto, že tu školu máte. Myslím, že důležitější je mít sociální inteligenci. A ta mi zrovna nechybí.
Jak se to pozná?
Dokážu vycítit moment, kdy mám něco udělat a kdy ne. Umím naslouchat a vybírat si lidi, kteří mě posunou dál. Znám spoustu takových, kteří mají dvě vysoké školy a v praktickém životě jsou nepoužitelní. Ale samozřejmě budu chtít, aby moje děti do školy chodily. Přesto si říkám, že jsem nakonec nedopadla nejhůř.
27. února 2016 |