„Tím, že těch aktivit mám víc a pracuji od rána do večera, v pátek večer bývám většinou už na pokraji sil a nemám energii přemisťovat se někam kvůli dýdžejingu. Samotné hraní je moc fajn, ale to okolo je náročné,“ vysvětluje.
Jako dýdžejka skončila před šestnácti lety, když čekala syna Olivera. „Vždycky jsem věděla, že to nebude kariéra na celý život. Hrávala jsem hodně v zahraničí, v pátek jsem odlétala a vracela se v neděli pozdě večer, takže by to nešlo moc skloubit s rodinným životem. A do toho jsem ještě studovala, pracovala, bylo to náročné. Dýdžejku s dětmi dělat nejde, pokud se jim chcete věnovat,“ dodává.
Michaela Salačová
V současné době funguje jako moderátorka, příležitostná modelka, ale také novinářka a vizážistka. „Celý život mě bavilo líčení, vystudovala jsem Make-up Institute, a když jeho majitelka Markéta otevřela pobočku v Brně, ozvala se mi, jestli bych tam nechtěla učit. Tak jsem si udělala kurz a jsem jednou z lektorek. Ale učím jenom šest dnů v měsíci. Není to práce na plný úvazek, protože mám radši, když se věnuji různým aktivitám, hlavně, aby byly kreativní,“ vypráví.
„Ale strašně se na svoje studenty vždycky těším. Vysvětluji jim základy a trendy v líčení, zaměřuji se hlavně na zralou pleť. Když jsem dělala podobné kurzy pro své klientky, zjistila jsem, že vůbec neznají zkrášlovací techniky ani produkty, které jsou dneska dostupné. Týká se to hlavně žen po čtyřicítce. Ty si nemůžou dovolit dát na pleť hutný vysoce krycí make–up. Naopak by měly volit lehčí texturu, nejlépe s ochranným faktorem proti slunci,“ radí.
Michaela Salačová
Za svoji hlavní profesi považuje Michaela psaní. „Před dvanácti lety jsem si založila on-line lifestylový magazín cílený na region Brna a okolí. Spolupracuji s různými institucemi, podniky, restauracemi a obchody, pro které dělám kampaně. Dávám na svých stránkách vědět, co se kde děje. V rámci propagace módních značek se v modelech sama nechávám vyfotit. Ano, vím, že už nejsem nejmladší, ale říkám si, že nosit pěkné oblečení není jen výsadou mladých žen,“ vysvětluje.
Po vítězství v soutěži Miss žila dvanáct let v Praze. „Ale připadala mi moc velká. Hektičnost mi ani nevadila, spíš systém dopravy. Dostat se z bodu A do bodu B, pro mě bylo neuchopitelné, když jsem chtěla bydlet na dosah přírodě. Kdežto v Brně jsem všude za deset minut. Mám čtyři psy a tím, že bydlíme u lesa, můžu v něm s nimi být každý den a na druhou stranu jsem za chvíli v centru,“ vysvětluje.
Michaela Salačová (duben 2024)
Je jedna z mála vítězek Miss, která má stabilní manželství. Nejprve se za ní partner přestěhoval do Prahy, pak se rozhodli pro Brno, odkud sám pochází. Tam se jim pak narodily obě děti. Dalibor (Dalin) Vajčner je promotér, má na starosti veškeré koncerty skupiny Elán. A Michaela líčí jejich vokalistky. „Jsem v zákulisí a připravuji je na vystoupení po vizuální stránce, aby byly krásné,“ vypráví.
Má i osobní klientelu, líčí a češe dámy na plesy či jiné významné příležitosti, akorát svatbám se pro jejich časovou náročnost dosud plně nevěnovala. „Odehrávají se většinou o víkendu, a to chci být s rodinou, ale asi se do toho opřu trochu víc,“ plánuje si.
„Můj manžel je pravý opak mě samotné. Já jsem spíš extrovert, on naprostý introvert. A asi na tom něco bude, že se protiklady doplňují,“ vysvětluje, proč jim to funguje.
Kateřina Elgerová, Miss ČR 2000 Michaela Salačová a Markéta Svobodná
Mladší syn Damien se věnoval šachu. „Trénoval ho jeden z českých velmistrů a říkal, že má extrémní talent, že myslí několik tahů dopředu, ale že u toho děti, bohužel, většinou nevydrží. A to se potvrdilo. Náš talentovaný šachista přešel na grappling MMA, kde se soupeři v podstatě škrtí. Pětkrát týdně trénuje a ty zápasy jsou o nervy. Ale když dělal šachy, tak jsem tam s ním byla dvě hodiny a vůbec tomu nerozuměla. Zatímco u těch fightů je za čtyři minuty hotovo a jde se domů,“ směje se Michaela. „Je šikovný, účastní se turnajů a má už i nějaké medaile.“
Oba synové ji už přerostli a starší Oliver, student gymnázia, uvažuje o modelingu, s čímž mu Michaela ráda pomůže.
Do rodiny patří také čtyři psi - peruánští naháči. „Mám Jeníčka, Mařenku, Růženku a Toníčka, ten má pětadvacet kilo, je z nich největší,“ vypočítává Salačová.
Pejsci Michaely Salačové
„Ráda s nimi pracuji. Tím, že máme dva kluky a dvě fenečky, tvoří hezkou komunitu. Na výstavě jsme ale byli jenom jednou – s Toníkem a dopadlo to katastrofálně, diskvalifikovali mě,“ vzpomíná. „Byla to obrovská ostuda. Naštěstí se to odehrálo jenom v Brně. On tam měl totiž přítomnou maminku a ve výstavním kruhu se vyvlekl z vodítka a utekl za ní. Tak jsem řeka: Tondo, tímto končíme. Radši s nimi chodím do lesa, aby si pohráli, než abych je vláčela po výstavách,“ dodává.
Ve svých třiačtyřiceti letech vypadá Michaela výborně a navíc přirozeně. „Jsem velký odpůrce plastických úprav. Jednou v životě jsem si nechala píchnout botox do čela a tím jsem skončila. Ale snažím se o sebe pečovat. Chodím na thai box a na skupinové cvičení, to mám raději než fitko,“ uzavírá své vyprávění.
