Linda Górecká o Miss a rodině
DÍKY KOMU JSEM MISS
Asi se dá říct, že díky mamce. Společně jsme soutěže vždycky sledovaly a ona si přála, abych se přihlásila. Já se několik let odhodlávala. Třeba jsem si říkala: Počkej, možná budeš za rok hezčí. Jindy zase: Nepospíchej, ještě trochu psychicky dospěj. Až loni jsem se přihlásila. Mamce diagnostikovali rakovinu prsu a já si řekla, že jí udělám radost.
Linda Górecká Na začátku května zvítězila v aktuálně nejprestižnější české soutěži krásy a stala se Miss Czech Republic 2025. To mimochodem znamená, že příští rok vyrazí reprezentovat na Miss World. Na Vyšší odborné škole AHOL v Ostravě studuje předškolní a mimoškolní pedagogiku. |
JAK ZVLÁDNU STĚHOVÁNÍ
Zatím bydlím u rodičů a hlavně na mamku jsem fixovaná. Vítězství znamená spoustu povinností v Praze, kde budu mít díky výhře na rok zajištěný byt. Už před finále jsem se mezi Prahou a Dětmarovicemi nacestovala až až. Několik měsíců jsem tuhle trasu musela zvládnout minimálně jednou týdně.
MŮJ NEJPOVEDENĚJŠÍ DORT
Jednou jsem udělala třípatrový dort na své narozeniny. Příprava mi zabrala snad celý den, ale výsledek opravdu stál za to. Byl výborný. Pečení dortů je můj velký koníček.
PROČ MI NEVADÍ CUKR
Nejsem fanatik. Myslím, že mám k jídlu zdravý vztah. Samozřejmě nad jídelníčkem trochu přemýšlím, ale nic si vyloženě neodpírám a ráda si dopřeju všelico.
JAKÉ JSEM BYLA DÍTĚ
Chtěla jsem být kluk. Brácha byl vzor, toho jsem všude doprovázela a napodobovala. Takže jsem nosila i klučičí oblečení a dělala skopičiny. Pak přišel zlom a najednou jsem chtěla šatičky a začala se parádit.
(Věra: Linduška dokonce měla být kluk podle pana doktora, ke kterému jsem v těhotenství chodila na prohlídky. Jmenovala by se Robert.)
V ČEM MĚ RODIČE INSPIRUJÍ
Tatínek pracoval několik let jako policista v Praze, takže třeba čtyři dny trávil tam a čtyři byl s námi doma. Vztah na dálku rodičům nevadil, ani neublížil. Vždycky se k sobě krásně chovali a s bráchou se nám úžasně věnovali. Nás s přítelem teď taky čeká odloučení, kdy já budu v podstatě žít v Praze a on v Ostravě, ale i díky rodičům vím, že když oba chtějí, jde to zvládnout. (Misska před pár dny potvrdila, že se s přítelem nakonec rozešli – pozn. red.)
JÁ A ŘEČI O PLASTIKÁCH
Už jsem si o sobě přečetla všechno možné. Jednou mám zmenšený nos, jindy uši. K tomu zvětšená prsa, přifouklé rty... Vím, že s tím člověk musí počítat, ale stejně mě to trochu mrzí. Já se opravdu takhle narodila.
JAK TO BUDE DO BUDOUCNA
Teď se chci určitě věnovat modelingu. Vyhrát Miss se nepodaří jen tak někomu a já toho chci využít. Zároveň mě škola baví. Navíc mi tam všichni nesmírně vycházejí vstříc. Miluju děti a jednou se vidím jako učitelka ve školce.
Věra Górecká o dceři a nemoci
JAK PROŽÍVÁM JEJÍ VÍTĚZSTVÍ
Finálový večer byl nezapomenutelný. Když řekli Lindino jméno, chtělo se mi hrozně plakat, ale emoce se mnou tak cloumaly, že jsem toho ani nebyla schopná. Lindina cesta soutěží, ty měsíce příprav pro mě byly obrovskou vzpruhou. Říkala jsem si: Musíš bojovat. Co když tvoje holčička vyhraje? Přece chceš být u toho. A byla jsem!
MŮJ BOJ S NEMOCÍ
Nikdy by mě nenapadlo, že ani ne v padesáti uslyším takovou diagnózu. To vám otočí život. Že mám rakovinu prsu, jsem se dozvěděla díky preventivní prohlídce na začátku loňského roku a léčba pořád pokračuje. Je dlouhá a náročná, ale můžu říct, že se mi teď daří dobře a všechno nasvědčuje tomu, že to dobře dopadne. Dovolím si apelovat na všechny, aby prevenci nezanedbávali.
Věra Górecká Věra Górecká s dcerou Nejlepší Lindina kamarádka, jak čerstvá Miss své mamince říká, po střední ekonomické škole vystudovala sociální pedagogiku. Oboru se však nikdy nevěnovala. Dřív pracovala na radnici v Orlové, nyní působí na magistrátu v Havířově. S manželem má ještě staršího syna. |
JAKÁ JE LINDA
Nesmírně hodná. Neskutečně empatická. Už jako dítě se dokázala vcítit do druhých a nesnesla, když se někomu ubližovalo.
CO MÁME SPOLEČNÉHO
Abych jen nechválila, zmíním tvrdohlavost. Nám může kdekdo radit, stejně si všechno uděláme podle sebe. Samozřejmě když jsou v rodině dvě takové, někdy to není jednoduché.
(Linda: Myslím, že když jsem byla ještě puberťačka, naši to se mnou neměli snadné.)
Musela mít poslední slovo.
(Linda: A nakonec vždycky uznat, že pravdu jsi měla ty.)
KDO Z NÁS LÍP VAŘÍ
(šťouchne do Lindy) Páni, otázka na tělo.
(Linda: Obě jsme v kuchyni dobré, ale maminka je určitě lepší. Já přece jen nemám tolik zkušeností.)
Linduška vaří výborně. Skvěle peče. Vždycky byla v tomhle šikovná. Jako malá mi pořád chtěla pomáhat.
CO JEŠTĚ DOMA ZASTANE
Úplně všechno. Domácím pracím se nikdy nevyhýbala. Je to zkrátka holka na vdávání. Nejen v péči o domácnost jsem se na ni mohla spolehnout i během mé léčby. Stejně tak na manžela a syna. Mám velké štěstí, že jako rodina držíme spolu a podporujeme se.
KAM RÁDY VYRÁŽÍME
Nakupovat. Prolezeme všechny obchody v nákupáku, pak si dáme dobrý oběd a kafíčko. Zkrátka typické ženské.
(Linda: Brzy nás tohle čeká v Praze, až se přestěhuju.)
Tam než projdeme všechna centra...
NAŠE RODINNÁ TRADICE
Už od Linduščiných dvou let jezdíme každé léto ke známým do Chorvatska. Linda teď dva roky nemohla, ale letos se chce připojit. Bydlíme hned u moře. Cestovatelských plánů však máme víc. Až se naskytne čas, rády bychom vyrazily třeba do Ománu.
