Stala jste se druhou vicemiss v soutěži Miss Supranational. Jak tato soutěž probíhá?
Soutěž se koná v Polsku, kde jsem byla tři týdny. Upřímně jsem se hodně bála, že z toho budu mít trošku trauma, protože přece jen nás na jednom místě bylo více jak sedmdesát holek. Ale musím říct, že to bylo fakt hodně příjemné. Navíc já osobně se ztotožňuji s ideou této soutěže, tady vybírají dívku ne na základě toho, jak vypadá, ale jaká je uvnitř, jakou má kolem sebe auru.
Byla nějaká část soutěže těžká?
Těžké byly asi všechny, hlavně na psychiku. Ale já jsem si to tam tak užívala, že takhle zpětně vůbec nedokážu říct, že mi třeba něco přišlo úplně výrazně horší. Samozřejmě je asi nejtěžší mluvení před lidmi a finální otázka před publikem. A když ještě vím, že se to streamovalo živě, tak jsem se bála, abych se nepřeřekla. Ale jinak si nevybavím něco, z čeho bych byla hodně nervózní.
Soutěž byla v angličtině, jak jste na tom vy s angličtinou?
Troufám si říct, že dobře. Když jsem byla na základní škole, tak jsem z angličtiny měla hodně velký strach a dlouho mi trvalo, než jsem se rozmluvila. Ale maminka byla moc hodná a domluvila mi doučování. A od té doby je to super, ztratila jsem ten ostych. Budu si dělat zkoušku na úroveň C2. No a mluvím ještě španělsky.
To se domluvíte v podstatě všude. Trávíte pracovně hodně času v zahraničí? Jaká je vaše nejoblíbenější destinace?
Musím říct, že jsem jich teď docela hodně procestovala. Jsem teď docela často ve Švýcarsku, tam je to moc krásné a mám hodně ráda Itálii, to je asi moje nejoblíbenější země. Byla jsem ještě v Mexiku, tam to bylo taky hezké, ale docela jsem se bála, přijde mi to jako celkem nebezpečné místo.
A v Itálii vás nadchlo nejvíce co?
Mně se líbí krajina, a tak celkově ta jejich radost ze života, energie. Ale musím říct, že pracovat s Italy je hrozně náročné. Protože když to srovnám tady v Česku, tak tady jde všechno jako šup, šup, šup. Vždycky když se jde na focení, tak je to hned, prostě se rychle oblíknout, ať to máme hotové. Ale v Itálii, tak tam se vyfotí dvě fotky, pak se jde na cigárko, potom se jde na obídek, zase dvě fotky. Takže to je hrozná pohodička.
Justýna Zedníková
Adoptovala jste na dálku dvě děti, jak vás to napadlo?
Ano, ano, adoptovala. V Bangladéši. No, já neskutečně miluji děti. Studovala jsem dva roky vysokou školu ekonomickou, ale vůbec mě to tam nebavilo. Tak jsem si řekla, že bych chtěla být učitelka, protože obdivuji práci učitelů. Pro mě je to záslužná práce, v podstatě spíš poslání. Ale uvidím, jak na tom budu časově a pracovně... Chtěla bych začít studovat Pedagogickou fakultu v Praze.
Ale zpět k těm dětem. Chodila jsem do Klokánku za dětmi tady u nás v Česku. A říkala jsem si, že bych chtěla pomáhat ještě jinak. Tak jsem právě přes tu humanitární organizaci, se kterou jsem docházela do Klokánků, našla, že zaštitují projekt BanglaKids. Ten právě nabízí možnost adopce dětí na dálku.
Koho jste si tedy adoptovala?
Nejdříve malého osmiletého chlapečka. Na začátku letošního roku jsem se za ním do Bangladéši jela podívat. A taky na monitoring těch škol, jak to tam vypadá, a tak. A tak moc se mi to tam líbilo, a tak hodně to na mě dýchlo, celá ta atmosféra Bangladéše, že jsem si po tom výletu ještě adoptovala holčičku. Taky je jí osm a má narozeniny podobně jako já. Je taky lev.
Jste modelka i herečka a zároveň studujete?
Od studia jsem si teď dala pauzičku. Musela jsem přerušit, protože bych měla hodně velkou absenci.
Wanted to share with you something that recently made my life brighter in the second picture is a letter that my adoptive son Sonjoy sent to me, part of the letter was also a certificate of his final grades he is a very clever boy but this I am not gonna share, because it’s a family thing haha ❤️ if any on you have the facilities to also adopt a less fortunate child and help them get an education and a chance for a better life please do so.❤️(Link for banglakids is in my bio)
See you in October Sonjoy, until then take care of yourself and your family. Sending blessings to all of you may God protect you.
Your even,
Justy ❤️
A co tedy to herectví?
Herectví mě neuvěřitelně baví. Zahrála jsem si ve filmu Jedeme na teambuilding s Kubou Prachařem a Vojtou Kotkem. To bylo fakt skvělé a moc mě to bavilo. Doufám, že přijdou nějaké další nabídky. Můžu prozradit, že budu hrát v jednom seriálu. Jednu roličku si zahraju na konci září. Tak na to se taky moc těším. To mně moc baví.
Co vás na tom baví?
Víte, že já vůbec ani nevím? Asi ta atmosféra na tom place, jak jsme tam všichni spolu. Hodně mě bavilo na tom Jedeme na teambuilding, že se tam všichni doplňovali. Když někdo udělal chybu, tak se to snažili zaobalit. A atmosféra mezi herci je opravdu hezká.
Pomáhal vám tam někdo z těch zkušených herců?
Ano – tedy, bylo to spíš tak, že jsem od nich hodně odkoukávala. Takže asi tímto způsobem.
Jste do všeho tak nadšená, máte vůbec čas na nějaké koníčky?
Hraji už dvanáct let na zobcovou flétnu. Moje babička vždycky chtěla, abych hrála. A teď jsem začala hrát ještě na saxofon, a to mě baví moc. A hraji tak jako… rekreačně bych řekla. Prostě jak kdy. Snažím se, protože se mi ten nástroj opravdu líbí. A chtěla bych to nějak posunout na vyšší úroveň.
Miss Czech Supranational Justýna Zedníková
Na jaře se o vás psalo, že jste single. Jak jste na tom teď?
No, možná se něco změnilo. Mám novou lásku. Je to krásné, je to čerstvé a neuvěřitelně moc si to užívám.
Kde jste se potkali?
Potkali jsme se... No, moderní doba. Potkali jsme se na Instagramu. On už o mně věděl delší dobu. A pak nás vlastně seznámil kamarád. Ale musím říct, že na to, že to je takový moderní vztah, tak on je hodně, řekněme, oldschool. Píše mi třeba dopisy. A dostala jsem od něho plyšového medvídka. Je to fakt moc krásné a vrací mi energii, kterou já jsem vždycky vkládala od těch ostatních vztahů a nikdy se mi to nevracelo. Tak teď se mi to konečně vrací a je to pro mě neuvěřitelný pocit souznění.
Co máte společného?
Možná takový ten zápal pro život. To máme stejné, a cílevědomost. On je taky hodně cílevědomý, takže se navzájem podporujeme a poháníme se kupředu.
A prozradíte, čím se živí nebo co dělá?
Je student na Univerzitě Karlově. A musím teda prozradit a prásknout na sebe, že jsem v jednom rozhovoru řekla, že hokejisti a fotbalisti u mě nemají šanci, že jsem na zpěváky. Byl to dokonce i název toho článku. No, a on je hokejista. Takže jste dokonce první, komu jsem to řekla. Ještě to vůbec nikdo neví.
Češka Justýna Zedníková zabodovala na světové soutěži krásy Miss Supranational |
Znáte to pořekadlo, nikdy neříkej nikdy?
Ano, znám, dneska jsem to zrovna říkala. A jsem za to teď ráda, jsem opravdu šťastná.
Máte nějaké životní moto?
Chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se chovali oni k tobě. Přej a bude ti přáno.
Jste na veletrhu Styl a Kabo. Co vy a móda?
Já miluji modu. Miluji ji na ostatních lidech, ale vždycky mi přijde, že já sama si to nějak neumím sladit. Vždycky se na těch přehlídkách snažím něco přiučit.
Chodíte ráda přehlídky?
Chodím, baví mě to moc. I když já bych řekla, že jsem spíš takový komerční typ, spíš do nějakých reklam nebo na focení. Na tu přehlídku si myslím, že úplně nejsem. Ale baví mě to moc. A proto jsem ráda, že mohu předvádět na veletrhu. Je to pro mě hodně prestižní.
Karolína Surý, Natálie Kočendová, Sam Dolce, Justýna Zedníková a Denisa Spergerová
Když by na vás oblékli něco hodně extravagantního, nevadilo by vám to?
Taky už jsem šla takové přehlídky. Dokonce jsem jednou měla focení, kdy jsem měla na hlavě z vlasů kostku. Takže to bylo asi nejextravagantnější. Takže mi to nevadí, ono je to v konečném důsledku docela sranda.
Tak jaké modely jste na galavečeru vynesla?
Šla jsem v modelech Poner, ty jsem už šla několikrát a cítím se v nich úžasně. Potom Sam Dolce, to je kreativní ředitel Miss Czech Republic, takže spolu máme úzký vztah, a nakonec Ivetu Řádkovou, která měla také moc pěknou kolekci.
Jaký máte životní cíl?
Možná to bude znít jako klišé, ale takové to být šťastná, zdravá, aby všichni okolo mě byli taky šťastní a zdraví. To je asi to nejdůležitější v životě.
