On-line rozhovor

Jazykový expert Karel Oliva

Karel Oliva
velikost textu:
vydáno 5.8.2011 14:00
Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a přední jazykový odborník Karel Oliva odpovídá na vaše dotazy.

Osobnost odpovídá

Litujeme, ale zadávání otázek bylo možné pouze do 5. srpna 2011 do 14:25. Nyní osobnost odpovídá na již položené otázky.

OTÁZKA: Trochu otázku odlehčím: Kdy se do oficiálních pravidel dostanou tzv. smajlíky? :), :(, atd... Karel Burian
Karel Oliva ODPOVĚĎ: Já to neodlehčím: myslím, že se tam časem dostanou. A myslím to vážně: mají v zásadě stejnou funkci jako třeba vykřičník nebo otazník, takže až se elektronická komunikace rozšíří natolik, aby se pravidla pravopisu dělala i pro ni, nepochybně budou v takových pravidlech i emotikony. Což mi připadá, i vzhledem k pokročivšímu času, jako dobrá poslední odpověď, děkuji tedy všem, kteří poslali dotazy, omlouvám se těm z nich, na které se nedostalo, a srdečně zdravím příznivce naší mateřštiny, Karel Oliva 5.8.2011 15:33
OTÁZKA: Dobrý den, proč si myslíte, že se vždy najde spousta odpůrců, kteří jsou proti připravovaným změnám spisovného jazyka? Neměli by být lidé vlastně rádi, že mohou psát tak, jak mluví?
Karel Oliva ODPOVĚĎ: Myslím si to proto, že jazyk má i svou estetickou stránku, která je velmi konzervativní - a která je navíc u relativně malého národa vnímána velmi citlivě. A vždy se najde dost jedinců, kteří tuto stránku nekriticky nadřadí nad jiné aspekty. Což není žádná kritika, to je jejich plná svoboda - je to moje vysvětlení, opravdu ne kritika. 5.8.2011 15:26
OTÁZKA: Dobrý den. Jak vysoká je šance, že "abysme" dostane zelenou?
Karel Oliva ODPOVĚĎ: V dlouhodobém horizontu (desítky let) nejméně padesátiprocentní. Tendence prosazování tohoto tvaru je zřejmá, a lze očekávat, že za pár desítek let bude tvar "abychom" úplně vytěsněn, zlom v tomto vývoji by byl překvapivý. V krátkodobém (měsíce, roky) je taková šance prakticky nulová. 5.8.2011 15:22
OTÁZKA: Víte, že v jedné odpovědi máte pravopisnou chybu ??
Karel Oliva ODPOVĚĎ: To se jistě mohlo stát, protože se snažím odpovídat rychle a texty (tj. překlepy či jiné chyby) v zájmu této rychlosti nekontroluji. Omlouvám se, jistě to nebyl úmysl :-) a doufám, že mi obecně věříte, že jde o překlep či jiné náhodné selhání (nevím, co přesně máte na mysli) a nikoliv o skutečnou neznalost českého pravopisu. 5.8.2011 15:18
OTÁZKA: Jestli prijmeme do spisovne cestiny slovo abysme, logicky by melo spisovne platit abysem, kdybysem!
Karel Oliva ODPOVĚĎ: Bohužel opravdu nemohu souhlasit, a to z toho důvodu, že jazyk je - jak ostatně jistě víte - často nelogický, takže takhle přímočará logika se u něj prostě používat nedá. V každém jazyce, nejen v češtině, je více výjimek než pravidel ... a tohle by případně (případně !!!) byla jedna z nich. 5.8.2011 15:14
OTÁZKA: Dobrý den, proč se uvažuje neustále o analogii abysme podle abyste, když se tím neřeší problém "aby jste"? Není lepší uvažovat o systémové změně "být + nesklonná podmiňovací částice by"? Udělal by se tak v nečitelném podmiňovacím způsobu s aoristovými tvary "pořádek". Navíc abysme je frekventované v mluvené podobě, kde může jít o ortoepickou výslovnost "aby jsme".
Karel Oliva ODPOVĚĎ: Přesně o tom, zda psát "aby jsme/jste" nebo "abysme/abyste", pokud tedy to dovolit vůbec, se vedou diskuse. Věty typu "Udělali jsme to proto, aby i Vy jste měla možnost přijít na naši oslavu" svědčí o tom, že sytémovější by byly asi tvary se "jsme, jste", ale k žádnému definitivnímu závěru zatím lingvistická obec nedošla. 5.8.2011 15:11
OTÁZKA: Také vám rostou další fousy když vidíte takové anomálie jako třeba já dnes u jedné diskuse vyjádření človíčka a použití slova "vydím" ?
Karel Oliva ODPOVĚĎ: Co k tomu dodat - je to projev nepozornosti či neúcty k jazyku. Kdyby aspoň napsal "vyděl", to by bylo správně aspoň v jiném kontextu ("vyděl to číslo pěti" :-))) ). 5.8.2011 15:08
OTÁZKA: Dobrý den, pane Olivo, chtěl bych se Vás zeptat, zda se na ÚJČ neuvažuje o povolení používání příslušných přivlastňovacích jmen v případě, že je jedinou povolenou formou zájmeno "svůj", např. "Fandil jsem mému oblíbenému fotbalovému klubu." Na rozdíl od "abysme" je toto jev, který nejen běžně vyskytuje v mluveném projevu, nýbrž často na něj narazíme i v psaných projevech vyšší úrovně. Mám za to, že podobný proces je ve všech slovanských jazycích. Děkuji za odpověď.
Karel Oliva ODPOVĚĎ: Nepochybně máte pravdu, užívání zvratných zájmen "sebe, svůj" se mění, pracovníci ÚJČ to podrobně studovali, je o tom řada zajímavých článků (např. jak je to při vykání, v reklamě ...) a povolení užívat "můj/tvůj" tam, kde dnes norma povoluje pouze "svůj", je předemětem diskusí. O tom, jaká je situace v ostatních slovanských jazycích, nevím nic opravdu přesného. 5.8.2011 15:06
OTÁZKA: Jste pro to aby se v televizi a rádiích mluvilo spisovně. Pražáci, ale i Brnáci běžně používají "Venku je hezký počasí" místo slova HEZKÉ. Pořád cpou všude "ý" místo "é". V nejhorším případě tam dají ještě "ej" (Ten mobil je opravdu hezkej). Dá se proti tomu nějak bojovat ? Tyto spojení člověk slyší denně v rádii, v televizii, ve zprávách a nevím, jak se tomu vyhnout.
Karel Oliva ODPOVĚĎ: Ano, myslím si, že zejména ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích by se měla používat spisovná forma jazyka (ať už je definována jakkoliv), pokud není nějaký závažný důvod postupovat jinak (třeba v uměleckých dílech či dokumentech). To je prostě - když nic jiného - zásadní slušnost: také tam páni nesedí jen v trenýrkách s vyvaleným pupkem a dámy v natáčkách a vytahaných teplácích. Užívání spisovného jazyka je projev slušnosti a respektu k divákům (a obecně, mimo sdělovací prostředky, k partnerovi). A také potvrzením toho, že spisovná (chcete-li, "vznešená") forma češtiny existuje a má uplatnění - právě jako vyjádření slušnosti, respektu, úcty. 5.8.2011 15:01
OTÁZKA: Jsem pro, aby se psalo "mejl", já to tak píšu už dlouho. A proč se nepíše třeba "imič"?
Karel Oliva ODPOVĚĎ: "Imič", nebo spíše asi "imidž", prostě zatím vypadá jako až přílišné znásilnění té původní anglické podoby ... ale dovolím si předpovědět, že se to za nějakou dobu prosadí, srovnejte "džem" a "džíny" (asi nikdo už nepíše "Jahodový jam", i když "jeansy" občas ještě zachytíme). Rozdíl je možná také v tom, že v "imidž-i" není to nečeské "dž" na začátku slova, a hlavně že slovo "image" se pořád do češtiny moc neprosadilo obecně - například se jen zřídkakdy skloňuje, resp. nepřipínají se k němu české pádové koncovky - a tedy zůstává i jeho původní anglické psaní. 5.8.2011 14:55
OTÁZKA: Dobrý den, je spisovné slovo "Česko"?
Karel Oliva ODPOVĚĎ: Používání výrazu "Česko" mne osobně ani trošku netěší, ale moje, řekněme, estetická nelibost nad tímto slovem nemůže převážit nad tím, že jde o slovo, které se již obecně vžilo. Oficiální název našeho státu to ale není, tím je "Česká republika". Zajímavá je historie slova "Česko", to se používalo na přelomu 18. a 19. stol., ale pokud mohu soudit z dokladů tehdejšího užití, jen jako dubleta slova "Čechy" (podobně jako "Bavorsko/Bavory, "Španělsko/Španěly" (Čapkův "Výlet do Španěl"), "Švýcarsko/Švýcary" aj.), pak byla skoro 120 let pauza, až teprve rok 1939 přinesl návrhy na to, aby se česká část pomnichovské republiky takhle jmenovala ... no a konečně se to slovo prosadilo, na třetí pokus, v době dělení federace (1992). Zkrátka naše předky nikdy ani nenapadlo spojovat tak rozdílné entity, jako jsou Čechy, Morava a Slezsko, do jediného pojmu (a slova tento pojem označujícího), to přinesla až naše doba :-))) 5.8.2011 14:49
OTÁZKA: 1) V dnešní době se děti ve třetí třídě učí angličtinu a mnohdy s ní nemají takové problémy jako s češtinou. Proč se nikdo nesnaží o zjednodušení češtiny a místo toho máme zbytečně mně, mě, i, ý, nesmyslné čárky mezi větami, velká a malá písmena ... . Nebo se čeština zjednodušuje ?
Karel Oliva ODPOVĚĎ: O "mě/mně" se jistě dá diskutovat, je to věc dnes již opravdu jen skoro jen tradiční (ale jazyk má své tradice a ty není možno jen tak odhodit). Co se týče psaní čárek, tak si s Vámi dovolím trochu nesouhlasit: podle mne to není záležitost nijak nesmyslná, právě naopak, dobře a účelně kladené čárky pomáhají čtenáři pochopit smysl věty (či souvětí) tím, že je člení na logicky konzistentní (pod)celky. Bez takového dělení by porozumění snadno mohlo být obtížné, nebo by dokonce mohlo docházet k porozumění zcela chybnému: "Franta viděl Pepu, jak políbil Marii, a odešel" je úplně jiná věta než "Franta viděl Pepu, jak políbil Marii a odešel", to se mnou, doufám, budete souhlasit. Podobně s velkými a malými písmeny a s další "pravopisnou podporou" správného porozumění psanému textu. 5.8.2011 14:37
OTÁZKA: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je (vysledován) nějaký vztah mezi složitostí jazyka a inteligencí/"typem myšlení" jeho uživatelů. Zda například čeština se skloňováním časováním atd. má nějaké stimulační účinky na myšlení, narozdíl od jazyku jednodušších, třeba italštiny...? Jan Zahálka
Karel Oliva ODPOVĚĎ: První věc je, že - ač italštinu celkem ovládám - nepřipadá mi jednodušší, alepoň ne v plné složitosti (jojo, jasně, taková ta pro plážové turisty asi jednoduchá je, ale Dante psal trošku jinak :-) ). Ale vážně: není mi znám žádný výsledek výzkumu, který by nějak podporoval tvrzení, že složitější jazyk natrénuje mozek a jeho mluvčí jsou pak inteligentnější než mluvčí jiných jazyků. Neříkám, že to třeba někdo někdy nezjistí, to vyloučit nemohu, ale prostě zatím to - alespoň podle mých znalostí - prokázáno nebylo. 5.8.2011 14:28
OTÁZKA: Sekunda vs. vteřina. Podle jednotek SI je časovou jednotkou sekunda, zatímco vteřina patří mezi úhlové. Přesto se běžně užívá vteřina jako vyjádření času. Jak tohle vzniklo a je to vůbec správně? Děkuji. Karel Burian
Karel Oliva ODPOVĚĎ: "Vteřina" je starším názvem sekundy, kdy přesně to slovo vzniklo, nevím z hlavy, ale předpokládám 19. stol. (jistě by se dalo snadno dohledat). Samo slovo "vteřina" souvisí s tím, že je to "druhá menší část hodiny" (hodina, lat. "hora", minuta jako menší část hodiny neboli "horae minuta pars", sekunda jako "druhá (tj. druhá menší) část hodiny - "horae secunda pars"). čili minutu a sekundu už jsme si vysvětlili :-) teď k té vteřině: ta souvisí např. se slovem "úterý", což je druhý neboli někdy v praslovanštině vterý (rusky, pokud umíte, "vtoroj") den týdne. A protože "secunda" je druhá část hodiny, no tak tedy je "vteřina" jen jejím překladem. Totéž pak podobně platí o úhlech: stupeň je jednotka úhlu (jasně, jsou i radiány atd.),a úhlová vteřina je druhá (tj. menší) jednotka úhlu. 5.8.2011 14:24
OTÁZKA: Dobrý den. Jak se budou vyvíjet pravidla psaní interpunkce? Stane se časem "normální" např. čárka za příslovečným určením času na začátku věty, kerou překladatelé tupě kopírují z angličtiny? Jakub Skřebský
Karel Oliva ODPOVĚĎ: Nemyslím si, že by se pravidla interpunkce měla měnit. Fungují dobře, pomáhají členit větu na správně podcelky ... a "anglická" čárka po příslovečném určení na začátku by tyhle kvality české pravopisné normy ohrozila. Navíc se taková čárka vyskytuje jen zřídka, a to zpravidla ve špatných překladech špatných překladatelů (v textech z pera pana Hilského jsem takovou čárku zatím nenašel ...). 5.8.2011 14:15

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.

Najdete na iDNES.cz