Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman před debatou prezidentských kandidátů...

Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman před debatou prezidentských kandidátů iDNES.cz a MF DNES v Národní technické knihovně. (22. ledna 2013) | foto: Michal Růžička, MAFRA

Prezidentští jestřábi? V bezpečnosti se Schwarzenberg a Zeman shodují

  • 4
Pokud by se voliči chtěli ve druhém kole prezidentské volby rozhodovat podle postojů obou kandidátů k otázkám bezpečnosti či zahraniční politice, mají tak trochu smůlu. Názory Karla Schwarzenberga i Miloše Zemana například na zahraniční mise nebo funkce české armády jsou totiž velmi podobné.

Co se týká účasti českých vojáků v zahraničních misích jsou Karel Schwarzenberg i Miloš Zeman na jedné lodi. Oba se shodují, že by česká armáda měla i nadále působit v zahraničních operacích, pokud to bude nutné, a oba oceňují dosavadní působení v Afghánistánu.

"V Afghánistánu jsme získali velice dobrou pověst. Jako vrchní velitel ozbrojených sil se budu ze všech sil snažit, aby měla armáda dostatečné možnosti a prostředky si tuto pověst udržet," uvedl Schwarzenberg v rozhovoru pro ČTK.

Podobně hovoří i Zeman, který zastává názor, že je výhodnější bojovat proti teroristům tisíce kilometrů od našich hranic. "Místo toho, abychom dopustili, že se nám rozmnoží a že nakonec třeba vyhodí Nuselský most nebo pražské metro nebo Temelín," řekl pro agenturu Zeman.

Spojenci v NATO

Názory obou kandidátů na bezpečnost země jsou konzistentní. Podle Zemana stále probíhá střet civilizací, kdy "náboženský fundamentalismus, projevující se teroristickými útoky vůči občanům, by měl být hlavním cílem našeho zájmu".

Zeman také vždy opakuje, že v případě zvolení by byl pravděpodobně prvním prezidentem ČR, který by se za vojáky do Afghánistánu vydal. "Prezident by měl navštívit vojáky, ať jsou kdekoliv. Snažil bych se o to," říká i Schwarzenberg.

Podle něj je prioritou zachování našeho postavení v rámci spojenectví v NATO. "Nejsme jen členové, ale měli bychom být aktivní členové a to se nám dosud docela dařilo, ať už při nasazeních na Balkáně nebo v Afghánistánu. Musíme se taky podílet na dalších bezpečnostních plánech EU. Nesmíme být stranou," nastínil.

Zeman se opakovaně vyjádřil skepticky k tomu, že by armáda v současné velikosti dokázala sama ubránit české hranice před případným napadením zvnějšku. "Armáda má plnit dva základní úkoly, jako složka integrovaného záchranného systému, ale také se jednoznačně soustředit na účast v zahraničních misích a nehrát si na vševojskovou - teritoriální armádu," tvrdí Zeman.

Schwarzenberg zase doufá, že vojáci mají obranu vlasti dostatečně nacvičenou a míní, že součástí výcviku by měly být i zásahy armády při živelních pohromách.

Nikdy bez stíhaček

Oba prezidentští kandidáti jsou pro zachování stíhacího nadzvukového letectva. "V posledních letech jsem trval na tom, že Česká republika si má vlastní letectvo vždy zachovat," říká Schwarzenberg. Podle něj by bylo ještě dobré doplnit letectvo o další čtyři letadla. "Letka by měla mít, aby byla plně akceschopná, osmnáct letadel," tvrdí Schwarzenberg.

Podle Zemana "není bohužel" český letecký průmysl sám schopen vyprodukovat nadzvuková letadla, ale při vyjednávání o jejich dodávce by mělo Česko trvat na takzvaných ofsetových programech. Tedy na protiplatbě, která spočívá v tom, že dodavatelská země bude v České republice investovat určité množství prostředků. "Když by se konalo výběrové řízení tohoto typu, tak bych vedle ceny preferoval i tuto výši ofsetů," prohlašuje Zeman.

Ve výhledu se mu však jeví jako přinejmenším zajímavá možnost společná ochrana vzdušného prostoru v rámci celé Evropy. Celý evropský kontinent včetně Česka by chránilo společné evropské letectvo.

Palestina a zásah proti Íránu

Oba soupeři mají podobné názory třeba i na případnou zprostředkovatelskou roli České republiky ohledně řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Česká republika nedávno spolu s Izraelem, Spojenými státy, Kanadou, Panamou a několika tichomořskými státy hlasovala proti tomu, aby byla Palestina pozorovatelskou zemí v OSN.

Podle Schwarzenberga však jakákoliv větší role Česka přichází v úvahu pouze tehdy, pokud by o ni bylo Česko oběma stranami požádáno. "Řešení izraelsko-palestinského konfliktu je spíše v rukou velmocí než v rukou České republiky. Která - a teď nevím, jestli mám říct bohužel nebo bohudík - v každém případě velmocí není," řekl Zeman pro ČTK.

Oba politici se naopak rozcházejí v názorech k případnému preventivnímu úderu na jaderná zařízení v Íránu. Západ Teherán viní ze snah o výrobu jaderné zbraně. Podle Zemana by bylo lepší zničit odpalovací rampy balistických raket, případně základny, kde může Írán pracovat na výrobě atomové bomby. Naopak Schwarzenberg uvádí, že je v tomto ohledu "dlouhodobě proti dalším válečným krokům".

, natoaktual.cz

Video