NATO bude mít 28 členů
Všechny země NATO potvrdily důležitost pokračování politiky "otevřených dveří" čili nabízení členství těm zemím, které o ně projeví zájem a splní alianční kritéria. V Bukurešti pozvánku do NATO obdržely Albánie a Chorvatsko, členy NATO by se mohly tak stát už za rok. S velkým zklamáním a předem opustila summit Makedonie, jejíž pozvánku do NATO zablokovalo Řecko, což se částečně očekávalo. NATO se naposledy rozšířilo v roce 2004, a to rovnou o sedm zemí.
Zintenzivnění dialogu s Gruzií a Ukrajinou
NATO ve své deklaraci potvrdilo, že stejně jako Ukrajina a Gruzie stojí o to, aby se obě tyto postsovětské země staly členy NATO. Zejména USA ale usilovaly rovnou o to, aby byly obě přizvány do Akčního plánu členství (MAP), předstupně členství. Na tom se NATO zatím neshodlo, ale podle diplomatů se obě země do MAPu dostanou ještě v roce 2008. "Ukrajina je s posunem, k němuž došlo, naprosto spokojená," komentoval situaci český prezident Václav Klaus. Neudělení MAPu těmto zemím není překvapivé, nejednota NATO v této otázce byla předem známa.
NATO podpořilo štít USA
Překvapivým výsledkem summitu pro českou delegaci byla míra podpory, kterou NATO vyslovilo umístění komponentů amerického systému protiraketové obrany do Evropy, tedy radaru do Česka a protiraket do Polska. Aliance si dala za úkol navrhnout, jak by bylo možné americký systém zapojit do současného aliančního úsilí tak, aby vznikla jednotná budoucí protiraketová obrana pro celé NATO. "Prohlášení NATO k protiraketové obraně je jeden z největších úspěchů tohoto summitu a je to velký skok vpřed vzhledem k tomu, že před rokem tyto debaty v NATO sotva začínaly," uvedl pro natoaktual.cz náměstek generálního tajemníka NATO Jiří Šedivý.
Operace ISAF v Afghánistánu
Stejně jako na předchozích summitech byla hlavním operačním tématem mise NATO v Afghánistánu. Aliance potvrdila svůj dlouhodobý závazek v Afghánistánu a přišla s novým strategickým plánem. NATO se zavázalo posílit svou přítomnost v zemi a slíbilo, že do roku 2010 pomůže vycvičit a vybudovat silnou a soběstačnou afghánskou armádu. Významné rovněž bylo, že se summitu zúčastnili zástupci OSN, Evropské unie a dalších organizací, jejichž spolupráce je pro úspěch mise v Afghánistánu klíčová.
Putin poprvé na summitu
Velmi sledovanou událostí bylo páteční vystoupení ruského prezidenta na zasedání Rady NATO - Rusko, která se odehrávala v rámci aliančního summitu, na nějž Putin dorazil vůbec poprvé. Na konfrontační styl, jaký Putin předvedl například na mnichovské konferenci před rokem, tentokrát ale nedošlo a i přes neshody například v otázce rozšiřování NATO se schůzka nesla v pozitivním duchu. O protiraketové obraně se dokonce ve svém projevu Putin nezmínil vůbec. Podle analytiků se snaží před koncem svého mandátu zklidněním vztahů se Západem připravit půdu pro svého nástupce.
Francie se vrátí do struktur NATO
Francie se po dlouhých dvaačtyřiceti letech vrátí do vojenských struktur NATO. Na summitu Aliance v rumunské Bukurešti to oznámil francouzský prezident Nicolas Sarkozy s tím, že chce návrat v roce 2009. Ač nejde přímo o výsledek aliančních jednání, jde ze strany nového francouzského prezidenta o důkaz posílení důrazu na transatlantické vazby.
Spolupráce s dalšími zeměmi
NATO rovněž zintenzivnilo spolupráci s několika zeměmi. V Bukurešti se členem alianční Rady euroatlantického partnerství (EAPC) opět stala Malta, která z ní vystoupila v roce 1996 po změně tamní vlády. Členy EAPC tak jsou všechny země Evropské unie kromě Kypru.
Naposledy se EAPC rozšířila na summitu v Rize před rokem a půl, kde byly přijaty Srbsko, Černá Hora a Bosna a Hercegovina. S posledními dvěma Aliance na summitu zahájila intenzivnější spolupráce v rámci individuálního partnerství (IPAP).
Další summit už za rok
Aliance také rozhodla o tom, že další summit, který by se měl konat až za dva roky, se bude vzhledem k šedesátiletému výročí založení NATO konat již příští rok, a to ve francouzském Štrasburku a německém Kehlu.
