Dohodnutá dvě procenta HDP (hrubého domácího produktu) dává na obranu už 11 členských zemí, zatímco v roce 2014 to byly pouze tři. Vyplývá to z pravidelné výroční zprávy za loňský rok, kterou v úterý zveřejnil šéf NATO Jens Stoltenberg.
Další státy jsou velmi blízko. Země přitom zvýšily své výdaje na obranu navzdory tomu, že se potýkaly s hospodářskými dopady koronavirové pandemie.
„Aliance byla stejně jako zbytek světa zasažena pandemií covid-19. Virus nejenže ohrozil naše společnosti a ekonomiky, ale také zvýšil existující bezpečnostní trendy a napětí,“ upozornil Stoltenberg s tím, že prioritou zůstává, aby se na tomto pozadí zdravotní krize neproměnila v bezpečnostní krizi. A právě kvůli tomu je podle jeho slov klíčové tempo investic do obrany zachovat.
Česko i přes prokazatelně zvyšující se obranný rozpočet a nově podepsané nákupy moderní techniky meziročně svou pozici mezi ostatními spojenci zlepšilo jen mírně. Před rokem mu patřila pátá příčka od konce, letos je to sedmá od konce, když výdaje na obranu představují zhruba jen 1,34 procenta HDP.
Horší z třicítky spojenců jsou už jen Albánie, Severní Makedonie, Španělsko, Slovinsko, Belgie a Lucembursko. A mimo statistiky stojí pochopitelně Island, který armádu v pravém slova smyslu nemá.
Zveřejněná souhrnná data Aliance za loňský rok sice nesou poznámku, že jde o „předpoklad“ a upřesněné údaje centrála NATO zveřejňuje s odstupem několika měsíců, obvykle však jde jen o „kosmetické“ úpravy.
NATO nás chrání, míní tři čtvrtiny Čechů. Od vstupu uplynulo 22 let |
Česká republika je v tomto ohledu nejhorší i mezi svými nejbližšími v rámci Visegrádské čtyřky. Polsko investuje masivně do obrany už roky a dosahuje hranice 2,31 procenta HDP.
Následuje Slovensko, jehož výdaje i v souvislosti s poklesem HDP způsobeným krizí stouply přesně na 2 procenta, a Maďarsko (1,85 procenta).
Česko se zavázalo, že dvouprocentní hranice dosáhne do roku 2024. Vláda s takovým cílem stále počítá. Ministerstvo obrany mělo letos hospodařit s částkou 85,4 miliardy korun, komunisté ale při schvalování státního rozpočtu nechali 10 miliard škrtnout a přes ujištění premiéra Andreje Babiše se obraně vrátila zatím jen polovina. K dispozici tak má mít letos 80,5 miliardy.
Významně blíže aliančním kritériím je Česká republika ohledně struktury výdajů na obranu, především pak investic do modernizace techniky. Ty by měly v ideálním případě dosahovat 20 procent z celkového obranného rozpočtu. Česku sice patří deváté místo od konce, ale od roku 2014 zvýšilo tento podíl ze zhruba šesti procent na 17.
Naproti tomu například Řecko, které jako jedna z mála zemí 2 procenta HDP na obranu dlouhodobě dává a za loňský rok je v tomto ohledu (2,68 procenta) dokonce druhé nejlepší za USA, investuje do modernizace jen 12 procent ze svého obranného rozpočtu a přes 75 procent výdajů armáda řecká armáda takzvaně „projí“.
Spravedlivé sdílení nákladů zůstává cílem
Kolik peněz ročně která země vydá na obranu, je jedním z hlavních kritérií, jež se v NATO používají pro posouzení, jak rovnoměrně spojenci sdílejí závazek kolektivního zajištění obrany. Toto kritérium také může ukázat na takzvané „černé pasažéry“ – tedy ty země, jež využívají bezpečnostních garancí plynoucích z členství v NATO, ale do své obrany odpovídajícím způsobem neinvestují.
„Nejprve musíme posílit jednotu mezi Evropou a Severní Amerikou, která vychází z našeho slibu bránit se navzájem. Proto musíme posílit náš závazek k naší kolektivní obraně a společně financovat větší odstrašování a obranu teritoria NATO,“ prohlásil Stoltenberg s odkazem na změnu ve vedení USA, kde po čtyřech letech vlády Donalda Trumpa velmi kritického k Alianci převzal moc Joe Biden naznačující vstřícnější přístup k partnerům.
Kdo v NATO vydává na obranu nejvíce? A jsou to opravdu USA? |
Přestože je měřítko výše obranných výdajů či jejich různých podílů značně zjednodušující, je prozatím jediné, na němž se spojenci shodnou – a které nějaké srovnání umožňuje.
V tomto ohledu stále platí, že daleko nejvíce na obranu v rámci NATO dávají Spojené státy. Americké obranné výdaje tvoří 71 procent výdajů celé Aliance. Při srovnání poměru výdajů na obranu k HDP se však pomyslné nůžky mezi USA a zbytkem spojenců už nerozevírají tak dramaticky, když se USA podílejí na celkových výdajích 53 procenty.
„Silné transatlantické pouto je základním kamenem naší bezpečnosti a jediným způsobem, jak se vypořádat s velkými výzvami, včetně agresivních akcí Ruska, mezinárodního terorismu, sofistikovanějších kybernetických útoků, vzestupu Číny, rušivých technologií a bezpečnostních dopadů změn klimatu,“ dodal Stoltenberg.
