Půlroční mise ve službách britského ministerstva obrany začala pro policistku Amandu Hendersonovou loni na podzim. Jako poradkyně afghánské policie v nebezpečné jihoafghánské provincii Hílmand, tradiční baště povstalců Tálibánu, dostala za úkol vycvičit první členky afghánské národní policie a získat nové rekrutky pro tuto práci.
„Museli jsme začít v podstatě od nuly a vytvořit kompletní vzdělávací program,“ vzpomněla Hendersonová na začátky. Několik žen sice v policejním sboru v Hílmandu už pracovalo, působily však jen jaksi tabulkově do počtu. Bez podpory, výcviku a školení nedostávaly žádné úkoly. Šance, že by je muži k nějaké práci pustili, byla prý mizivá.
Afghánky v armáděPodobná situace s postavením žen u afghánské policie panuje také v armádě. Od konce září slouží v armádě 29 žen, které absolvovaly několikaměsíční výcvik pro nové brance. Ženy v řadách armády bránily Afghánistán naposledy v 80. letech proti sovětským vojskům. Tálibán jejich angažmá v ozbrojených silách v devadesátých letech zakázal. |
Hendersonová proto okamžitě začala s výcvikem a náborem nových policistek. Neobešlo se to podle ní bez posměšků a ústrků ze strany vysoce postavených afghánských policejních důstojníků a úředníků.
Přístup k ženám v těchto rolích není v Afghánistánu zatím zvlášť vřelý a provincie Hílmand patří obecně k přísně konzervativním, co se dodržování islámských zvyklostí týká. „Zpočátku to bylo velmi obtížné, neměla jsem žádnou podporu a trvalo mi měsíce sehnat třeba uniformy,“ popsala své zkušenosti Hendersonová.
Rekrutky v šatech a šátcích
Zahalené v šátcích a dlouhých róbách afghánské policistky nicméně prošly kompletní přípravou, stejně jako jejich mužští kolegové. V nově sestaveném třítýdenním kurzu se naučily střílet, osvojily si základy policejní práce, vyšetřovací metody ale také právo. „Je to pro ně velmi nebezpečná práce, ale ony jsou velmi hrdé,“ řekla Hendersonová o svých svěřenkyních.
Aby přilákala do policejních řad další ženy, zařídila zvláštní rozhlasové vysílání. Během šesti měsíců se do služby v Hílmandu přihlásilo 11 žen. Ačkoliv by se na první pohled zdálo, že jde o velmi malý počet, na jihu Afghánistánu je to vzhledem ke kulturním a náboženským zvyklostem ve skutečnosti fantastický úspěch. „Ženy tvoří polovinu afghánské populace a jsou u policie potřeba,“ konstatovala Hendersonová.
Jakmile se podle ní rozkřiklo, že na některých stanicích v provinční metropoli Laškar Gah slouží ženy, okamžitě začaly na stanice přicházet ženy a oznamovat příkoří nebo protiprávní skutky, které musely dosud bez povšimnutí snášet.
Britské ministerstvo obrany označilo půlroční afghánské snažení Hendersonové za „jeden z nejtěžších úkolů v rámci programu reformy tamější policie“. Úspěšné mise si všimla i britská královna Alžběta II., které Hendersonovou vyznamenala za cenné služby.
