Jednu z nejmenších členských zemí NATO čeká v neděli veledůležité hlasování, které bude i na dálku velmi ovlivněno krizí na Ukrajině a chováním Ruska posledních měsíců.
Průkopnické „E-stonsko“Estonsko patří mezi státy s nejprogresivnějším přístupem k moderním informačním technologiím. Země se stala v roce 2007 také terčem jednoho z nejrozsáhlejších kybertútoků vůbec, přičemž stopy tehdy vedly do Ruska. Od té doby patří k lídrům na poli kybernetické obrany. Estonsko je také průkopníkem v oblasti elektronického hlasování. Poprvé měli Estonci možnost volit prostřednictvím internetu už v roce 2005. Hlasování je přitom velmi jednoduché: volič usedne k počítači s občanským průkazem, který má v sobě mikročip. Vložením do čtečky karet se přihlásí na volební webovou stránku a může hlasovat klidně z domu. |
Estonsko má od loňské ruské anexe Krymu oprávněné obavy o svou bezpečnost s tím, že může být v plánech Moskvy dalším místem na mapě. A právě bezpečnost země s početnou ruskou menšinou a obavy, že by je ruský prezident Vladimir Putin mohl také chtít podobně jako na Krymu „vojensky ochránit“, se možná i nechtěně staly jedním z hlavních témat předvolebních slibů.
Všechny hlavní politické strany vnímají ruskou hrozbu podobně a v této otázce tvoří až jednolitou hradbu. Avšak favoritem i přes nedávný skandál se zneužitím peněz daňových poplatníků je populistická Strana středu tallinnského primátora Edgara Saavisaara.
Poslední průzkumy veřejného mínění jí ve volbách připisují vítězných 27 procent. Většinu hlasů straně odevzdají rusky mluvící voliči, kterých v Estonsku (1,3 milionu obyvatel) žije 332 816 a tvoří takřka čtvrtinu populace. Jen pro zajímavost: 92 207 obyvatel Estonska si ponechalo ruské občanství a 150 000, většinou etnických Rusů, získalo estonské občanství po rozpadu Sovětského svazu.
Obecně se však předpokládá, že i přes vítězství Strana středu, která v roce 2004 podepsala dohodu o spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko a chce prosadit zlepšení vztahů s Moskvou jako záruku k bezpečí, nakonec vládnout nebude. Všechny hlavní strany totiž předem odmítly vstoupit s ní do koalice.
Moc si tak zřejmě udrží dosavadní vládnoucí středopravicová Reformní strana premiéra Taaviho Rõivase, které průzkumy připisují ve volbách zisk 23 procent voličských hlasů a sociální demokraté vedení současným ministrem obrany Svenem Mikserem. Dosud měla tato koalice v parlamentu 57 ze 101 křesel.
Hlasování s ruskými výsadkáři
Očekává se, že bezpečnostní témata především ve vztahu k Rusku se s výsledkem voleb jen tak nerozplynou. „Řekl bych, že otázka obrany a bezpečnosti bude problémem číslo jedna,“ prohlásil premiér Taavi Rõivas. Ten je mimochodem v pětatřiceti nejmladším evropský premiérem.
Bezpečnostní analytici totiž upozorňují, že by Moskva mohla podobně jako na Ukrajině podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům. A situaci nepřidává ani nevídaná aktivita ruských vojenských letounů v Pobaltí nebo rozsáhlé manévry ruských jednotek v bezprostřední blízkosti estonských hranic.
Ostatně jedno takové cvičení spustila Moskva před několika dny a vrcholí „náhodou“ během estonských voleb hromadným seskokem 1 500 ruských výsadkářů.
„Je zřejmé, že existence ruskojazyčného obyvatelstva může sloužit pro Putina jako záminka, pokud by chtěl vůči Estonsku něco bezohledného nebo agresivního podniknout. To ale neznamená, že ti lidé, kteří zde žijí, nejsou loajální nebo představují bezpečnostní riziko,“ citovala ministra obrany Svena Miksera agentura Reuters.
