„Jsme a zůstaneme tajnou službou, jejíž výstupy jsou určené zákonným adresátům. Nicméně i u nás se najdou zajímavé neutajené věci, o které se můžeme podělit,“ uvedl pro natoaktual.cz ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský.
Vojenská tajná služba si pro svůj vstup na sociální sítě nevybrala 23. červenec náhodou. Je to totiž přesně na den 129 let od narození Františka Moravce – muže, který patří mezi nejvýznamnější postavy v celé historii Vojenského zpravodajství.
Podle mluvčího tajné služby Jana Pejška sice nejde o kulaté výročí, ale pro zpravodajce je i tak nesmírně důležité. Proto připomínku symbolicky spojili se spuštěním účtu na sociální síti X. „Jsme v 21. století, vnímáme nutnost externí komunikace a síť X považujeme za vhodný kanál pro sdílení novinek a aktualit z naší práce,“ konstatoval.
Vojenské zpravodajství má dnes významný den. 23. července 1895 se narodil legendární František Moravec. A 129 let poté vzniká oficiální účet Vojenského zpravodajství na síti X. Sledujte aktuality z našeho prostředí.
#obrana #bezpečnost https://t.co/Otj1VMXZFO
Brigádní generál František Moravec je považován za hrdinu tří odbojů. Jako mladíček nejprve projevil odvahu na válečném poli první světové války, aby pak chránil republiku před nacistickým nebezpečím, vysílal parašutisty do okupovaného protektorátu a nakonec odešel do zahraničí, aby bojoval proti komunistické totalitě.
Špión, velitel, strůjce atentátu na nacistického říšského protektora Reinharda Heydricha.
Vojenské zpravodajství si odkaz generála Moravce připomíná pravidelně a jeho jméno nese také elitní 601. skupina speciálních sil.
Tajné operace běží neustále, zbraní jsou informace, říká šéf speciálních sil |
Osobnost Františka Moravce asi nejlépe charakterizují slova, která si zapsal během jednání o Mnichovské dohodě: „O hranicích a svobodě se nediskutuje. Ty se musí bránit vždy a všemi prostředky“.
Narodil 23. července 1895 v Čáslavi. Pocházel ze skromných poměrů, z deseti dětí. Po maturitě roku 1913 v Čáslavi začal studovat na Karlově univerzitě v Praze filosofii s kombinací čeština – francouzština. Pak přišla první světová válka.
V březnu 1915 nastoupil u 12. zeměbraneckého pluku v Čáslavi jako takzvaný jednoroční dobrovolník. Přeběhl do Ruska, aby pomohl bojovat za svobodu svého národa. „Byl jsem mladík dvacetiletý, když jsem vstoupil do zahraniční armády a pobyl jsem za hranicemi čtyři léta,“ vzpomínal ve svých pamětech.
Tajné služby v ČRVojenské zpravodajství patří do systému tří českých zpravodajských služeb. Zahrnuje rozvědnou i protivýzvědnou část. Na sociální síti X je dokonce už od roku 2009 aktivní také Bezpečnostní a informační služba - BIS, která funguje jako civilní kontrarozvědka působící výhradně na českém území. Poslední z trojice - Úřad pro zahraniční styky a informace – ÚZSI (civilní rozvědka) zatím zůstává stranou. |
V Oděse byl zařazen k srbské dobrovolnické divizi v Rusku. Po brigádní důstojnické škole bojoval v poli jako velitel čety a roty. V září 1916 byl v boji u Dobrudže zraněn a poté byl povýšen do hodnosti poručíka. Od června do října 1917 velel četě na rumunské frontě.
Na soluňské frontě pak bojoval v únoru 1918 a od března byl přeložen k československým legiím ve Francii. Přes boje na italské frontě u Padovy pak skončil válečnou pouť na Slovensku jako velitel praporu, v hodnosti kapitána.
„Po uzavření míru jsem byl postaven před rozhodnutí: buď pokračovat v přerušených studiích, nebo zůstat v činné vojenské službě. Rozhodl jsem se pro kariéru vojenskou, neboť po čtyřletém přerušení válečným životem, necítil jsem dosti síly a neviděl jsem mnoho předpokladů, že bych zdárně obnovil svoje vědecká studia,“ uvedl v pamětech.
Osudová práce vojenského zpravodajce
Mezníkem Moravcovy vojenské kariéry se stalo přemístění k vojenskému zpravodajství. Od listopadu 1929 byl u Zemského vojenského velitelství Praha přednostou 2. oddělení štábu. Od září 1934 byl trvale přidělen k ministerstvu národní obrany jako přednosta skupiny B na 2. oddělení hlavního štábu. V červenci byl povýšen do hodnosti plukovníka.
Koncem ledna 1939 byl na nátlak Němců donucen odstoupit dosavadní přednosta 2. oddělení František Hájek a Moravec se stal jeho prozatímním nástupcem.
Před 15. březnem 1939 dostal informaci o chystaném obsazení zbytku republiky německými vojsky, ale vládní představitelé varování bagatelizovali.
Špion obětovaný prezidentem. Poznal úskalí tajné války i vysoké politiky |
V předvečer okupace odletěl spolu s deseti nejbližšími spolupracovníky a značnou částí zpravodajského archivu do Británie. Tento čin se stal unikátní nejen u nás, ale i v zahraničí. Únik Moravcovy skupiny de facto znamenal vznik zahraničního vojenského odboje.
Takzvaná Moravcova jedenáctka v Londýně okamžitě začala pracovat na obnovení svobodného Československa. Pro prezidenta Beneše a jeho exilovou vládu zajišťovali přísun informací z okupované vlasti a v rámci svých možností se rovněž snažili pomáhat domácímu odboji.
Moravec řídil československou zpravodajskou službu, která dodávala spojencům cenné poznatky. A to i díky spojení s agentem A-54 Paulem Thümmelem, vysokým důstojníkem německého Abwehru. Legendární špion poskytoval československým zpravodajcům mimořádně závažné informace – například o chystaném napadení Francie, o přípravě útoku na Sovětský svaz či o vývoji nových německých zbraní. Spojenci jim ovšem ne vždy přikládali dostatečnou důležitost.
Vrcholem činnosti Moravcovy skupiny byl pak výcvik a organizace výsadkových skupin složených z řad dobrovolníků československé zahraniční armády. Mezi jejich nejznámější mise patří operace Anthropoid k zabití říšského protektora Heydricha.
Znovu do exilu kvůli komunistům
Do vlasti se vrátil 5. června 1945. Až do roku 1948 byl jako komunistům nepohodlný důstojník odsunut v armádě na podřadné místo.
Hned v únoru 1948 se František Moravec stal jedním z 26 generálů, které požadoval komunisty ovládaný ústřední akční výbor Národní fronty okamžitě propustit z armády a 1. března 1948 dostal zdravotní dovolenou ze služebních důvodů. Krátce poté generál Moravec zmizel.
Po útěku přes Šumavu se pravděpodobně dostal do Británie a téhož roku odjel do USA. Na přelomu let 1949-1950 odcestoval do tehdejšího Západního Německa, kde pod patronací USA začal pracovat zpravodajsky proti komunistickému režimu v Československu.
V Čáslavi uložili ostatky generála Moravce, strůjce atentátu na Heydricha |
V čele Special Service Company (SSC) se pomocí svých kontaktů v Československu snažil mapovat politickou a společenskou situaci a možnosti zvratu politického systému.
Koncem roku 1954 ukončil svoji tamní zpravodajskou činnost a odjel zpět do Spojených států, kde pracoval ve službách ministerstva obrany. Stihl během let také sepsat své paměti, ale vzpomínky zaznamenal pouze do roku 1948.
Poslední roky svého života pracoval generál Moravec ve vojenské rozvědce americké armády jako poradce pro Československo.
Zemřel 26. července 1966 na infarkt během cesty do kanceláře v Pentagonu ve Washingtonu. V dubnu 2022 český armádní speciál přepravil ostatky generála Moravce z USA zpět do České republiky, kde byly slavnostně uloženy v kolumbáriu čáslavského hřbitova.
