"Máme informaci o tom, že k prvnímu březnu příštího roku by měla naše jednotka skončit," uvedl velitel 43. protiletadlové raketové skupiny v Palkovicích podplukovník Miroslav Hudeček.
Podle něj by se zrušením raketové jednotky armáda přišla o jednu z perspektivních variant, jak chránit vzdušný prostor České republiky.
"V současné době je naše protivzdušná obrana složená z několika zastaralých letounů sovětské výroby. Naše jednotka ale disponuje raketovými systémy schopnými s vysokou účinností ničit i střely typu země-vzduch. To je argument i vzhledem k takzvaným novým hrozbám, jako je terorismus," řekl Hudeček.
Ten v pondělí do prostor základny sezval vrcholné politiky z kraje, aby je přesvědčil o nutnosti raketovou jednotku zachovat. Poslanci, senátoři i zástupci místních samospráv s rušením nesouhlasí. "Ostravsko je stále jaksi průmyslově činné a já bych měl rád záruku, třeba v podobě raketové základny, že český vzdušný prostor nad tímto územím je střežen," konstatoval poslanec Radim Turek (ČSSD).
|
Protiletadlová raketová skupina v Palkovicích |
Záležitostí se bude zabývat sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost, slíbili na schůzce poslanci vojákům i zástupcům samospráv. Poslanci i senátoři z kraje se dohodli na tom, že budou intervenovat jak velení armády, tak vládu, aby obě instituce situaci důkladně přezkoumaly.
Poslední jednotka v kraji
Armáda uvažuje také o zrušení výcvikové základny v Opavě. V posledních letech opustili vojáci i posádky v Ostravě, Bohumíně, Mošnově na Novojičínsku, Dobré u Frýdku-Místku a Karviné. Posádka v Palkovicích je tak prakticky poslední bojovou jednotkou v celém kraji.
"Nechápeme, proč by všechna velitelství měla být soustředěna v Praze. Moravskoslezský kraj je významný. Zaslouží si výraznější zastoupení armády," prohlásil na pondělní schůzce z veliteli raketové jednotky bývalý ministr obrany Vilém Holáň (KDU-ČSL).
"V nové koncepci je naše role prakticky nulová. Obávám se, že to bude konec," apeloval na politiky při pondělním setkání s poslanci a senátory z kraje velitel raketové skupiny Miroslav Hudeček.
Raketová skupina v Palkovicích má dnes 100 profesionálních vojáků a 180 vojáků základní služby. Patří do skupin 44. brigády vzdušných sil. Přitom ještě v roce 2000 byla samostatným 43. protiletadlovým raketovým plukem s velitelstvím v Ostravě.
Rada obrany státu však rozhodla o zrušení ostravského velitelství a posádky z Ostravy a Karviné se přestěhovaly do Frýdku-Místku. Už tehdy se ale ostravští velitelé a představitelé města obávali, že jde pouze o jeden z kroků k úplnému zrušení. Senátoři a poslanci se s vedením pluku sešli už tehdy. Zrušení ale nedokázali zabránit.
"Armáda vždy ke kraji patřila. Jen povědomí o přítomnosti a připravenosti vojáků mi jako obyvateli dává jistý pocit klidu," uvedl člen sněmovního výboru pro obranu Radim Turek (ČSSD).
Generální štáb mlčí
Generální štáb zatím mlčí. Nicméně v nové koncepci předpokládá, že dosavadní vojenské jednotky v rámci profesionalizace a reorganizace postupně soustředí asi na 60 míst.
Dosavadní útvary by tak mělo opustit přibližně 100 jednotek. "Připravujeme poměrně širokou redislokaci útvarů, ale v současné době se nedá hovořit o konkrétních posádkách. Novou koncepci navíc doposud neschválila vláda," sdělil major Vladislav Lukovský z Generálního štábu Armády České republiky.
Lukovský potvrdil, že nová koncepce počítá s cílovým počtem přibližně 60 posádek. "V tuto chvíli ale nemohu říci, zda právě základna v Palkovicích skončí. Na koncepci se neustále pracuje. Větší koncentrace jednotek na některých místech se pochopitelně neobejde bez určitých přesunů a omezení," uvedl Lukovský.
Ostré střelby a nová základna?
Kořeny dnešní 43. protiletadlové raketové skupiny sahají až do třicátých let minulého století. Jednotka prodělala hned několik poválečných reorganizací. Od devadesátých let však postupně armáda snižovala počet vojáků v jednotce a rovněž i jednotlivých součástí, které byly dříve dislokovány po celém Moravskoslezském kraji.
"Dříve jsme takřka každý rok jezdili na pravidelné ostré raketové střelby. O tom si dnešní vojáci mohou nechat jen zdát," vzpomněl jeden z dřívějších velitelů raketové jednotky Josef Suk. Naposledy se vojáci raketové jednotky účastnili ostrých cvičebních střeleb v roce 1998 v polské pobřežní oblasti kolem Ustky. Předtím létali nebo cestovali po železnici takřka pravidelně ke střelbám do oblasti polygonu Ašuluk v dřívějším Sovětském svazu.
Ač ve výslužbě si dnes plukovník Suk nedokáže představit, že by jeho jednotka jednoho dne jednoduše přestala existovat. "Byl by to zločin. V tak citlivé oblasti, ať už národnostně nebo geograficky, jakou Ostravsko bezesporu je," dodal Suk, který velel jednotce v šedesátých letech.
Podobný názor má i plukovník Pavol Valko, který u jednotky působí jako civilní zaměstnanec a je jedním ze zastánců zachování raketové posádky v kraji. "Loňské útoky na USA nám ukázaly, že žádné nebezpečí není nemožné. Proč se naše armáda chce zbavovat i toho mála, co má," míní Valko.
Ten spolu s veliteli jednotky připravil i plán na vznik nové raketové základny poblíž Frenštátu pod Radhoštěm, která by zaměstnala až 1200 lidí. "Existuje i vhodný areál. Odsun armády a s tím spojený odliv jisté kupní síly by byl jen další ranou pro nezaměstnaností sužovaný kraj. Nová základna by dala práci spoustě lidí a byla by jen přínosem," nastínil Valko. Plány by chtěl s pomocí poslanců představit i velení armády.
