Jen co se představitelé USA a Turecka dohodli, že na tureckém území do konce letošního roku vyroste výkonná radarová základna pro zachycení balistických střel směřujících na Evropu, kývlo Rumunsko na americkou základnu s antiraketami, které mají střely zneškodnit.
Stranou ale nezůstalo ani Polsko, kde má pode plánů vyrůst druhá základna s antiraketami. "Můžete začít," zní z Varšavy. Polská diplomacie oznámila, že americko-polská dohoda o umístění základny z roku 2008 právě vešla v platnost.
Podle ní má být zatím neupřesněný počet antiraket SM-3 k ničení balistických střel umístěn na základně Redzikowo na pobřeží Baltského moře.
Tři klíčové americké prvky nové protiraketové obrany NATO, které mají chránit před balistickými střelami celou Evropu, tak dostaly "zelenou". Ochranný deštník, především proti hrozbě z Íránu, má být hotov v roce 2018.
Na radar budou dohlížet i Turci
NATO už v únoru spustilo pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory (antiraketami), pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity. Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo - tedy 900 milionů lidí.
Protiraketová obrana NATO
Výkonný radar, který původně chtěli Američané postavit v Česku, bude nakonec ve východoturecké provincii Malatja. Na jeho provoz by podle agentura Anadolu měli dohlížet i turečtí vojáci. Američané by radar rádi spustili ještě do konce roku.
"Právní podklady a příprava terénu byly dokončeny. (Radar) bude umístěn v Küreciku ve východoturecké provincii Malatja," citovala Anadolu prohlášení tureckého ministerstva zahraničí. V Küreciku už v minulosti fungoval komplex amerických radarů, které byly posléze předány pod tureckou kontrolu.
Antirakety v Rumunsku budí rozpaky
Dohoda o umístění antiraket v Rumunsku, uzavřená v úterý, už vzbudila rozpaky nejen v Rusku, ale například také na Ukrajině. Podle smlouvy vznikne do čtyř let na rumunském území základna vybavená střelami pro ničení balistických raket, která bude součástí protiraketového štítu NATO.
Rusko s plány NATO nesouhlasí, i když kývlo na alianční nabídku, aby se do protiraketové obrany zapojilo. Moskva žádá písemné záruky, že štít NATO nebude zneužit proti ruskému jadernému potenciálu. Ukrajina, která s Rumunskem sousedí, se zase rázem ocitla mezi "mlýnskými kameny" rusko-amerických sporů.
"Nad faktem, že se na jejích hranicích objevuje takový systém, by se Ukrajina měla vážně zamyslet," citovala agentura ČTK ředitel ukrajinského oddělení Ústavu zemí SNS Vladimira Kornilova. Podle něj dřívější prozápadní vlády Viktora Juščenka a Julije Tymošenkové plány NATO aktivně podporovaly, "aniž se zamyslely nad důsledky".
Prvky protiraketového štítu v Rumunsku podle Kornilova ohrožují bezpečnost v celém regionu a Ukrajina se ocitá mezi dvěma protiraketovými systémy - ruským a americkým. Politolog Viktor Něboženko zase podle ČTK varoval, že budování štítu nevyhnutelně poškodí vztahy Ukrajiny s Rumunskem. Vinu prý na tom má především Rusko, které mělo v rámci 'restartu' vztahů s Washingtonem možnost si vztahy vyjasnit.
