Možnost, že by vzhledem k bouřlivému vývoji na domácí scéně ukrajinská armáda opustila zahraniční mise, se představitelé Evropské unie ani NATO neobávají.
Ukrajina má v současnosti po celém světě v jedenácti různých operacích a pozorovatelských misích takřka 500 vojáků.
"Nic se nemění. Spolupráce běží normálně dál," uvedl pro natoaktual.cz český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý. Obavy, že by se ukrajinské jednotky náhle stáhly domů, podle něj vůbec nepřipadaly v úvahu.
Právě pod velením NATO slouží na 130 ukrajinských vojáků v Kosovu, další tři desítky v Afghánistánu a několik instruktorů také ve výcvikové misi v Iráku. Jednotky ukrajinské armády jsou také součástí Sil rychlé reakce NATO, které může v případě potřeby Aliance prakticky okamžitě vyslat kamkoli ve světě.
Daleko od dění v Kyjevě je rovněž vlajková loď ukrajinského námořnictva Hetman Sahajdačnyj. Válečná fregata do konce roku hlídkovala v rámci protipirátské operace NATO u somálských břehů a nyní ještě pokračuje v podobné misi pod hlavičkou Evropské unie.
Nejvíce ukrajinských vojáků působí na africkém kontinentě v různých mírových a pozorovatelských misích OSN. Přes 270 vojáků je v misi UNMIL v Libérii, dalších 40 v operaci UNOCI na Pobřeží Slonoviny. Desítky vojenských pozorovatelů má Ukrajina ještě v Demokratické republice Kongo nebo v Súdánu.
NATO dosud udržovalo s Ukrajinou speciální vztahy. Ukrajina se jako jedna z mála nečlenských zemí účastnila prakticky všech zahraničních misí Aliance poslední doby. Aliance přitom v minulosti deklarovala, že s Ukrajinou počítá jako s budoucím novým členem. Ukrajinští představitelé včetně prezidenta Viktora Janukovyče ale opustili záměr předchozího prezidenta Viktora Juščenka mezi spojence vstoupit.
I přesto NATO situaci na Ukrajině pozorně sleduje. "Starosti byly s tím, aby k potlačení nepokojů nepovolali do ulic armádu a krize nepřerostla v občanskou válku," konstatoval Šedivý.
Analýza: Ukrajina je dosud nejvážnější prověrkou bezpečnosti východu NATO |
Prohlášení ukrajinské armády, že nebude v žádném případě zasahovat do politické krize, představitelé osmadvacítky proto přijali s úlevou.
"Lidé na Ukrajině musí rozhodovat o své budoucnosti ve svobodě a demokracii. I nadále vyzýváme ke klidu a zdrženlivosti, aby se všechny strany soustředily na cestu demokracie, stability a prosperity prostřednictvím mírového dialogu a předčasných voleb," uvedl v reakci na víkendový vývoj v zemi generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Řada expertů i komentátorů však považuje dění na Ukrajině za první přímou bezpečnostní krizi v bezprostřední blízkosti východní hranice NATO od rozšíření před patnácti lety.
