Je to už 191 týdnů od chvíle, co Rusko vpadlo na Ukrajinu. A je to stále stejné. Ruské síly sice i v posledních sedmi dnech udržovaly vysoké tempo bojových operací, ale bez větších změn na bojišti, konstatovala estonská vojenská rozvědka ve své poslední situační zprávě.
Těžiště a hlavní směr bojů zůstává v Doněcké oblasti kolem Pokrovsku, kde Rusko pokračuje v útocích s obrněnými jednotkami. Očekávaný úspěch však nebyl dosažen a linie kontaktu zůstala v podstatě beze změny. Taktický postup Ruska se zastavil i v jiných oblastech, jako je Záporoží a Kupjansk.
Rusko ovšem po celý týden pokračovalo v každodenních komplexních útocích na ukrajinskou infrastrukturu. Většinou šlo průměrně o stovku útočných prostředků. Až 21. října Ukrajina čelila dalšímu rozsáhlému kombinovanému útoku pomocí raket a dronů, při kterém Rusové vypustili na přes 400 bezpilotních strojů typu Šahíd, Gerbera a dalších, 11 balistických raket Iskander-M/KN-23; 9 řízených střel Iskander-K; 4 ze střely vzduch-země Kinžal a 4 střely vzduch-země H-59/H-69. Masivní útok cílil především na Kyjev, ale zasaženy byly také regiony Dněpropetrovsk, Záporoží, Čerkasy, Černihiv a Oděsa.
Ukrajina opět čelila ruským vzdušným úderům, sama zasáhla chemický závod v Brjanské oblasti |
Podle estonských zpravodajců Rusko tímto útokem potvrdilo, že opět mění taktiku svých hloubkových úderů a zaměřuje se na systematické útoky na celý systém dodávek elektřiny na Ukrajině – výrobu, přenosovou síť, rozvodny a prvky distribučních sítí ve velkých městech. Rusové útočí hlavně pomocí dronů, obvykle asi deseti drony na jeden cíl, v některých případech však míří na konkrétní cíl až 40 útočných prostředků.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Útoky jsou prováděny postupně, každou hodinu je vysláno několik dronů. Po útocích dronů následují útoky balistickými raketami na výrobní zařízení,“ popsali ruský postup zpravodajci.
Podobný útok se odehrál předtím například 10. října, kdy bylo zasaženo několik vodních elektráren, stejně jako tepelné elektrárny Pridniprovska, Kryvorizka a Kyjev. Většina zařízení byla vážně poškozena. „Rusko se pokouší vyvolat energetickou krizi v nadcházející zimě, která by měla zlomit odpor ukrajinské společnosti a její podporu pokračování obranných operací,“ konstatuje estonská rozvědka.
Dvanáct bodů pro klid zbraní. Evropa chystá vlastní mírový plán pro Ukrajinu |
Podle ní jde o záměrnou změnu taktiky. „Ruska si velmi dobře uvědomuje, že válka dospěla do kritické fáze, kdy další vývoj závisí především na nevojenských faktorech,“ uvedli analytici. Vojenské akce a nasazení nových sil nebo změny v jejich rovnováze na bojišti sice budou i nadále hrát svou roli, ale o výsledku války se bude rozhodovat jinde.
„Už nebudou rozhodovat tolik bojové operace na Donbasu, jako spíše lidé ve svých domovech nebo rozhodující představitelé ve svých kancelářích,“ předpokládají estonští zpravodajci s tím, že zhoršení socioekonomického prostředí začalo v menší či větší míře ovlivňovat obě strany konfliktu.
Největší roli v dalším vývoji proto bude hrát mezinárodní prostředí a odhodlání Západu dál zintenzivnit pomoc Ukrajině. Zrušená jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, která se měla konat v Budapešti, dají podle zpravodajců Rusku dalo další příležitost diplomaticky oddálit rozhodné kroky zemí podporujících Ukrajinu.
Putin spěšně poslal vyjednavače do USA, aby zachránil vztahy s Trumpem |
Rusko jako důvod pro odstoupení od jednání uvedlo neschopnost řešit „hlavní příčiny konfliktu“ – euroatlantickou integraci Ukrajiny a rozšíření NATO jako celku. Ovšem chování Rusko, které eskaluje napětí v celém mezinárodním bezpečnostním systému, spíše záměrně vylučuje mírová jednání na vysoké úrovni v blízké budoucnosti.
„Je nemyslitelné vést jednání na vysoké úrovni v situaci, kdy Rusko připravuje a provádí strategická cvičení jaderných sil,“ poukázala estonská rozvědka. Každý rok se sice datum zahájení ruského cvičení mírně lišilo, ale pravděpodobně není náhodou, že se letos téměř přesně shodovalo s odstoupením Ruska od mírových jednání a ostré výpady vůči postoji Západu.
„Rusko vyvíjí další úsilí na všech úrovních, aby zlomilo odpor Ukrajiny a neprojevuje žádnou ochotu pozastavit nebo ukončit bojové operace v jakékoli formě příměří,“ dodává estonská vojenská rozvědka.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během své návštěvy Londýna v pátek prohlásil, že Kreml připravuje zimní energetickou válku s cílem nechat Ukrajinu bez tepla a elektřiny. Rusko již útočí na zařízení na výrobu plynu a kritickou energetickou infrastrukturu.
Podle premiérky Julije Svirydenkové bude Ukrajina potřebovat na dovoz plynu v zimě přibližně 2 miliardy dolarů. Vláda již vyčlenila 200 milionů dolarů, dalších 150 milionů dolarů se očekává od Norska a 60 milionů dolarů od Německa. Diskutuje se také o úvěrech od EBRD (Evropská banka pro obnovu a rozvoj) a EIB (Evropská investiční banka) – to ale stále zdaleka nestačí k pokrytí potřeb země během chladného období.
