Do cvičení na Ukrajině se má zapojit jen šestičlenný tým českých speciálů. Podle schváleného plánu účasti české armády na cvičení v zahraničí by to mělo být na dva týdny.
V dokumentu se konstatuje, že jde o “rozvoj interoperability s mezinárodním partnerem”. Cílem má být procvičení používaní společných postupů, procedur a terminologie a podpora spolupráce jednotek speciálních sil obou zemí.
Česká účast na cvičení přichází v době velmi vyostřených vztahů s Ruskem.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ale v zapojení českých vojáků do cvičení žádný problém nevidí. “Obecně platí, že obranná spolupráce v podobě společných cvičení v rámci NATO musí pokračovat i přes vypjaté vztahy s Ruskem,” řekla pro natoaktual.cz.
Moskva musí pocítit, že vpád na Ukrajinu by byl bolestivý, radí experti |
Moskva po Západu požaduje bezpečnostní záruky, že se NATO nebude dále rozšiřovat směrem na východ a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii.
Podle západních zemí Moskva nashromáždila u hranic s Ukrajinou až 100 tisíc vojáků a připravuje se na možnou invazi. Kreml to popírá.
Spojenci podporují Kyjev dlouhodobě
Ukrajina má letos hostit 9 velkých mnohonárodních a bilaterálních cvičení s významnou zahraniční účastí britských, polských, rumunských nebo amerických vojáků.
Konkrétní cvičení Silver Saber (“Stříbrná šavle”) je primárně bilaterální polsko-ukrajinské cvičení zaměřené právě na operace speciálních sil. Konat se letos bude už podruhé. Loni se do něj zapojilo na 400 příslušníků ukrajinských speciálních sil. Letos bude probíhat ve třech etapách prakticky po celý rok a čeští speciálové se mají zapojit do úvodní fáze.
Společná cvičení s ukrajinskými elitními jednotkami pravidelně podnikají rovněž americké nebo britské speciální jednotky.
Ukrajina a NATOUkrajina usiluje o členství v NATO od roku 2002. Akční plán členství, takzvaný MAP (Membership Action Plan) je považován za jakousi předvstupenku. O plán Ukrajina v čele s tehdejším prozápadní prezidentem Viktorem Juščenkem žádala už v roce 2008. Tehdy ale na summitu NATO v Bukurešti, kde byl i ruský prezident Putin, pozvánku nedostala. Rusko dlouhodobě vystupuje ostře proti sbližování Kyjeva s NATO. Lídři zemí Aliance se ale tehdy nicméně shodli, že se Ukrajina „jednou členem NATO stane“. Kyjev dlouhodobě podporuje alianční operace a posílá své vojáky do misí. |
Cvičení speciálních sil zároveň zapadá do plánu NATO na rozvoj ukrajinských ozbrojených sil. Od ruské anexe Krymu a akcí na východě Ukrajině se snaží NATO i členské státy bilaterálně poskytovat Kyjevu materiální a odbornou pomoc.
Aliance prostřednictvím několika zvláštních svěřeneckých fondů už ukrajinským silám dodala například techniku pro šifrované utajené spojení. Fondy v hodnotě několika desítek milionů eur jsou zaměřeny například na zlepšení velení, řízení a komunikace nebo na námořních schopností, logistiky či kybernetické obrany.
V rámci vzájemné pomoci pak zase Spojené státy například dodaly protitankové střely Javelin nebo námořní hlídkové čluny.
Před časem Aliance udělila Ukrajině nejvyšší partnerský status, jakého může nečlenská země dosáhnout. Na stejné úrovni je například Švédsko, Finsko nebo Jordánsko a Austrálie.
Kyjev tím ale získal například přístup k aliančním cvičením a certifikátům nebo ke sdílení některých informací.
“Status v nejužší skupině partnerů dává (Ukrajině) sadu praktických výhod, ale neznamená to, že je nutně hned blíže členství. Od politického procesu je zvýhodněné partnerství odděleno,” uvedl už dříve český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
