Zapomeňte na Ameriku, jak jste ji znali posledních 80 let. Tak lze velmi zjednodušeně charakterizovat novou Národní bezpečnostní strategii USA (NSS), kterou Bílý dům zveřejnil minulý čtvrtek. Bez obvyklých předchozích avíz a bez „fanfár“.
Podle analytiků je velká část nového strategického 33stránkového dokumentu určitým pokusem zarámovat dosavadní převážně nesoudržnou a mnohdy chaoticky vyhlížející zahraniční politiku po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu jako zdánlivě soudržnou koncepci.
Obsahuje však nejméně tři klíčové prvky, které podtrhují radikální odklon Trumpovy zahraniční politiky od dosavadního amerického přístupu po roce 1945 – obrat pozornosti k západní polokouli, odvržení Evropy a upřednostnění zisků nad principy.
Evropo, rozpadni se. Trump chce starou EU sám pohřbít, jeho strategie je bod zlomu |
„Trumpova strategie národní bezpečnosti vyjadřuje chybný, nesouvislý a hluboce nebezpečný pohled na svět a roli Ameriky v něm. Spojenci Ameriky se otřesou; její nepřátelé budou jásat,“ uvedl v podrobné analýze někdejší americký diplomat Ivo Daalder, který sloužil jako velvyslanec při NATO za vlády prezidenta Baracka Obamy a předtím byl členem národní bezpečnostní rady v administrativě prezidenta Billa Clintona.
Evropa napospas Rusku?
Pro Evropu a Českou republiku je nejpodstatnější částí nové strategie ta, která se Evropy týká. Zatímco předchozí američtí prezidenti, i Trump sám během svého prvního období ve funkci, označovali vztahy Ameriky s jejími evropskými partnery za základní kámen americké zahraniční politiky, nová strategie to nezmiňuje. Dokument místo toho vykresluje temný a pesimistický obraz evropských spojenců a poukazuje doslova na vyhlídku „civilizačního vymazání“.
NSS 2025: Američtí úředníci si zvyknou myslet na evropské problémy v termínech nedostatečných vojenských výdajů a ekonomické stagnace. Je v tom pravda, ale skutečné problémy Evropy jsou ještě hlubší… tento ekonomický pokles je zastíněn skutečnou a ostřejší vyhlídkou civilizačního vymazání.
Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii ostře kritizují situaci v Evropě. Viní Evropskou unii a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad kontinentu. Podle někdejšího pravicového švédského premiéra Carla Bildta se takovou poznámkou nová americké strategie staví ještě dále napravo od názorů extrémní pravice v Evropě. „Její jazyk jinak najdeme jen v bizarních představách Kremlu,“ uvedl.
NSS 2025: Mezi širší problémy, kterým Evropa čelí, patří aktivity Evropské unie a dalších nadnárodních subjektů, které podkopávají politickou svobodu a suverenitu, migrační politika, která transformuje kontinent a vyvolává spory, cenzura svobody projevu a potlačování politické opozice, klesající porodnost a ztráta národní identity a sebevědomí.
In saying that Europe faces ”civilizational erasure” the Trump 🇺🇸 new security strategy places itself to the right of the extreme right in Europe. Its language that one otherwise only finds coming out of some bizarre minds of the Kremlin 🇷🇺. https://t.co/29vytDp6Hm
Americký diplomat Daalder to označil za mimořádné obvinění a tím spíše, že jen málo z toho je pravda. Poukázal přitom na to, že většina evropských zemí (s výjimkou Maďarska a některých dalších, které Trump a jeho příznivci dlouhodobě podporují) dosahuje v žebříčku politických a občanských svobod organizace Freedom House mnohem lepších výsledků než Spojené státy . Podobně svoboda tisku je ve většině zemí EU podle Indexu svobody tisku mnohem větší než ve Spojených státech a každý, kdo podle Daaldera něco ví o dějinách Evropy ve 20. století, zná mimořádný přínos Evropské unie k míru a prosperitě v Evropě od konce druhé světové války.
„Evropa nepotřebuje civilizační přednášky od administrativy, která narušila právní stát doma i v zahraničí, zacházela s imigranty jako se zvířaty, nazývala politické oponenty domácí extremistickou organizací, zastavila přijímání všech uprchlíků s výjimkou bílých Afrikánců, které falešně označuje za oběti genocidy, a hlásala rasistický, bílý, křesťanský nacionalismus,“ podotkl.
Trumpův dosud nejtvrdší útok na Evropu. Je v rozkladu, vedou ji slaboši, řekl |
NSS 2025: Americká diplomacie by se měla i nadále zasazovat o skutečnou demokracii, svobodu projevu a neomlouvané oslavy individuálního charakteru a historie evropských národů. Amerika povzbuzuje své politické spojence v Evropě, aby toto oživení ducha prosazovali, a rostoucí vliv vlasteneckých evropských stran skutečně dává důvod k velkému optimismu. Naším cílem by mělo být pomoci Evropě napravit její současnou trajektorii.
Daalder varoval, že útok strategického dokumentu na Evropu není jen ideologický, ale také strategický. Dokument totiž naprosto mlčí o skutečně nejvážnější hrozbě pro evropskou bezpečnost v podobě Putinova Ruska a místo toho se snaží přesvědčovat, že problém pramení z nedostatku sebevědomí Evropy a údajného podkopávání demokracie doma. Nedostatek sebevědomí je podle americké strategie nejvíce zjevný právě v evropském vztahu s Ruskem, když evropští spojenci mají významnou výhodu tvrdé síly nad Ruskem v téměř každém měřítku, kromě jaderných zbraní.
NSS 2025: Trumpova administrativa se ocitá v rozporu s evropskými představiteli, kteří mají nerealistická očekávání ohledně války, jež je založena na nestabilních menšinových vládách, z nichž mnohé pošlapávají základní principy demokracie, aby potlačily opozici. Velká evropská většina si přeje mír, ale tato touha se nepromítá do politiky, z velké části kvůli podkopávání demokratických procesů ze strany těchto vlád.
Dveře do NATO se zavírají
Válka na Ukrajině je v dokumentu zmíněna v krátké stati o „civilizačním vymazání“ Evropy. USA zdůrazňují, že je v americkém zájmu, aby válka skončila, mimo jiné i proto, aby byla obnovena „strategická stabilita“ s Ruskem.
„Přístup této vlády byl od začátku odsouzen k neúspěchu, protože nikdy nepochopila ani se nezajímala o příčiny války, historii nebo geografii. Nechápe, proč Ukrajinci tak tvrdě bojují, a je jí to jedno. Putin je tedy jen vodí za nos,“ podotkl Ben Hodges, někdejší velitel amerických pozemních sil v Evropě.
„Trump viní z války Evropu, nikoli Rusko. Usiluje o takové ukončení války, s nímž Rusko dokáže žít a které Ukrajina i Evropa budou muset akceptovat, ať se jim to líbí nebo ne,“ konstatoval Daalder. To podle něj jasně ukazuje, že Trumpovy Spojené státy již nevěří v Alianci založené na společných zájmech, hodnotách a hrozbách. „Představuje konec transatlantického vztahu, jak jsme ho znali posledních 80 let,“ dodal.
Trump:
“Europe has to be very careful. We want to keep Europe, Europe.
Europe is going in some bad directions. We don't want Europe to change so much” https://t.co/Tvs3A8cSd7
Potvrzením toho mohou být další pasáže dokumentu, ve kterém se v rozporu s takzvanou politikou otevřených dveří NATO uvádí, že USA chtějí ukončit vnímání Severoatlantické aliance jakožto „stále se rozšiřujícího“ uskupení.
Jinými slovy USA nebudou podporovat další rozšíření Aliance. Na pozvánku přitom řadu let netrpělivě čeká hned několik zemí. A například Ukrajině už spojenci včetně USA už opakovaně slíbili, že se „někdy“ v budoucnu členem stane.
NSS 2025: Naše široká politika pro Evropu by měla prioritizovat:
- Znovunastolení podmínek stability v Evropě a strategické stability s Ruskem;
- umožnění Evropě stát na vlastních nohách a fungovat jako skupina sladěných suverénních národů, včetně převzetí primární odpovědnosti za vlastní obranu, bez dominance jakéhokoli nepřátelského mocnosti;
- pěstování odporu proti současné trajektorii Evropy v evropských národech;
- otevírání evropských trhů pro zboží a služby USA a zajištění spravedlivého zacházení s pracovníky a podniky USA;
- budování zdravých národů Střední, Východní a Jižní Evropy prostřednictvím obchodních vazeb, prodejů zbraní, politické spolupráce a kulturních a vzdělávacích výměn;
- ukončení vnímání a zabránění realitě NATO jako neustále se rozšiřující aliance;
Pokud jde o Rusko, strategie sice uvádí, že Evropa vnímá Moskvu jako existenční hrozbu, ale neobsahuje žádné smysluplné popsání hrozby, kterou Rusko představuje pro Spojené státy, pokud jde o realizaci jeho ekonomické, měkké síly nebo vojenské projekce – a to nejen v Evropě, ale po celém světě.
„Spojené státy jsou spíše prezentovány jako arbitr mezi Ruskem a Evropou než jako objekt téměř výhradního zaměření Ruska na potlačování vlivu a projekce moci USA,“ konstatovala analytička Tressa Guenov, která dlouhé roky pracovala v kanceláři Pentagonu pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti.
Za slabý označil postoj k Rusku v nové strategií také jeden z nejuznávanějších amerických diplomatů Daniel Fried, který sloužil zemi 40 let. „Ideologické nepřátelství strategie vůči Evropě v kombinaci s implicitní hořkostí nad vnímaným přehnaným napínáním sil USA a obecným opovržením hodnotami vede USA k ústupu z vedení svobodného světa – a dokonce i z samotného konceptu svobodného světa,“ konstatoval někdejší koordinátor sankční politiky Obamovy administrativy a bývalý šéf Národní bezpečnostní rady za prezidentů Bushe a Clintona.
Upozornil ovšem, že strategie si na jiných místech uvědomuje, že Spojené státy budou potřebovat své přátele, včetně Evropy, aby se mohly potýkat se svými protivníky, zejména s Čínou. Celkově jde podle něj ale o kombinaci „překrytí únavy“ a reakci na konflikty v Iráku a Afghánistánu a určitou „pravicovou verzi postvietnamského myšlení ze začátku 70. let minulého století.
NSS 2025: Spojené státy nemohou dovolit žádnému národu stát se tak dominantním, že by mohl ohrozit naše zájmy. Budeme spolupracovat se spojenci a partnery na udržení globálních a regionálních rovnováh sil, aby zabránily vzniku dominantních protivníků. Jelikož Spojené státy odmítají neblahý koncept globální dominance pro sebe, musíme zabránit globální a v některých případech dokonce regionální dominanci jiných.
Někdejší ředitelka pro evropské záležitosti v americké Radě pro národní bezpečnost Torrey Taussig vypíchla z NSS část, že v prvních měsících letošního roku bylo údajným cílem Trumpovy administrativy v Evropě přesunout břemeno konvenční obrany na bedra evropských spojenců.
Administrativa podle ní sice dosáhla vítězství na summitu v Haagu tím, že tlačila na spojence, aby souhlasili s ambiciózním závazkem vynakládat na obranu pět procent HDP do roku 2035. NSS ale bohužel nedělá nic pro to, aby zájmy USA na evropském kontinentu podpořila a naopak je podkopává.
„Tím, že NSS zlehčuje a dokonce ani nezmiňuje konvenční hrozbu, kterou Rusko představuje pro transatlantickou bezpečnost, neposiluje ty země, které se snaží převzít větší obrannou odpovědnost. Místo toho se snaží povzbudit nacionalistické a populistické strany (jako je AfD v Německu), které by s největší pravděpodobností snížily rozpočty na obranu a zlehčily konvenční hrozby,“ konstatovala.
Podle Alexe Serbana, šéfa rumunské pobočky prestižní americké Atlantické rady, nová strategie signalizuje zásadní změnu globálních priorit USA s důležitými důsledky pro celou Evropu, včetně zemí střední, východní a jižní Evropy. „Washington naléhá na evropské spojence, aby převzali odpovědnost za konvenční obranu, zatímco Spojené státy si ponechají omezenější roli v zajištění bezpečnosti kontinentu, většinou jako jaderná pojistka,“ uvedl.
https://t.co/I3Kmtf8yUz via @YouTube
Hĺbkový rozbor novej Trumpovej bezpečnostnej stratégie
Obsah druhej časti analýzy:
1.Porovnanie Bidenovej a Trumpovej stratégie 0:18 min
2.Štandardná štruktúra NSS 6:50
3.Porovnanie Trumpovej NSS s tradičnými NSS 10:17
4.Monroeova doktrína
Pro státy na východním křídle NATO tato rekalibrace vyvolává oprávněné obavy. Vzhledem k probíhající válce na Ukrajině a pokračujícímu tlaku ze strany Ruska by snížená angažovanost USA mohla oslabit pocit spolehlivosti, který je základem záruk kolektivní obrany a článku 5 Washingtonské smlouvy.
Zároveň podle něj tento posun nutí Evropu – včetně východních států – k přehodnocení strategické autonomie, což bude představovat vyšší investice do obranných schopností, posílení regionální spolupráce a případně urychlení modernizace a institucionálních reforem. „Rozdílné vnímání hrozeb mezi Spojenými státy a Evropou v otázkách, jako je Rusko, Čína, migrace a změna klimatu, by mohlo narušit soudržnost aliance a snížit předvídatelnost,“ dodal.
Pevnost Amerika klidně proti všem
Drtivá část nové NSS se ovšem věnuje postavení USA v globálním světě a především ve vztahu s rostoucí Čínou. Ostatně Asii je věnováno více odstavců (25) než Evropě, Blízkému východu a Africe dohromady (13, 7 a 3). Už v úvodní poznámce ke strategii ji Trump nazývá „cestovní mapou, která zajistí, že Amerika zůstane největší a nejúspěšnější zemí v dějinách lidstva a domovem svobody na zemi“.
Odmítnutí globální dominance a zaměření se pouze na ochranu národních zájmů. To jsou hlavní body nové strategie. Zatímco dříve USA chtěly mít vliv všude, teď říkají, že se starají jen o věci, které přímo ohrožují Ameriku. Žádné zbytečné míchání se do cizích problémů. A s tím souvisí proklamace méně válek, více síly. USA podle nové doktríny neskočí do každého konfliktu, ale budou usilovně budovat silnou armádu, která nepřátele odstraší.
NSS 2025: Dny, kdy Spojené státy podpíraly celý světový řád jako Atlas, jsou pryč. Počítáme mezi naše mnohé spojence a partnery desítky bohatých, sofistikovaných národů, které musí převzít primární odpovědnost za své regiony a přispět mnohem více k naší kolektivní obraně.
Naproti tomu strategie opakovaně vyzdvihuje a proklamuje Trumpovu fascinaci 19. stoletím. Od celní politiky až po návrat k důslednému prosazování doktríny Jamese Monroea, která zakazuje zahraniční vměšování na celé západní polokouli.
NSS 2025: Po letech zanedbávání Spojené státy znovu potvrdí a budou prosazovat Monroeovu doktrínu, aby obnovily americkou převahu na západní polokouli a ochránily naši vlast a náš přístup ke klíčovým geografickým oblastem v celém regionu. Konkurentům mimo polokouli odepřeme možnost umisťovat síly nebo jiné ohrožující kapacity nebo vlastnit či kontrolovat strategicky důležitá aktiva na naší polokouli. Tento „Trumpův dodatek“ Monroeovy doktríny je rozumným a účinným obnovením americké moci a priorit, v souladu s americkými bezpečnostními zájmy.
Podle Ivo Daaldera zkrátka Trump miluje 19. století. Od Monroea kvůli jeho doktríně, přes Williama McKinleyho za cla, která uvalil na zahraniční obchod až po Teddyho Roosevelta, který se pustil do razantní expanze na západní polokouli, včetně výstavby Panamského průplavu.
„Nyní, ve druhé čtvrtině 21. století, se Donald Trump chce vrátit do 19. století a přivlastnit si západní polokouli… Kdokoli si myslel, že éra imperialismu skončila, bude zklamán jeho návratem,“ konstatoval. Celkově vzato je proto podle něj nová NSS hluboce „neseriózním dokumentem hodící se pro neseriózního prezidenta“.
