Na summitu Aliance koncem května, kdy do Bruselu přicestuje i americký prezident Donald Trump, by se podle Tillersona měli spojenci shodnout, jak výdaje na obranu postupně zvýší k hranici dvou procent HDP a to včetně přesných každoročních zpráv, jak toho chtějí dosáhnout.
Americký šéf diplomacie přicestoval do Bruselu na své první setkání ministrů osmadvacítky. Schůzka se měla původně uskutečnit až příští týden, ale kvůli Tillersonovi byla narychlo přeložena.
„Není nadále možné, aby Spojené státy zajišťovaly nepřiměřený podíl aliančních výdajů na obranu. Spojenci musí své obranné výdaje navýšit,“ prohlásil Tillerson. Ostatní země NATO podle něj musí dokázat, že s Washingtonem sdílejí stejné odhodlání.
Členské země se v roce 2014 zavázaly zastavit škrty ve výdajích na obranu a zvýšit je na dvě procenta hrubého domácího produktu během deseti let. Kromě USA plní tento závazek jen čtyři další země: Británie, Estonsko, Řecko a Polsko.
Tillerson neuvedl, co by se stalo, kdyby spojenci z Evropy a Kanady závazky nedodrželi. Trump, jehož země zajišťuje 68 procent rozpočtu svazku 28 zemí, už během prezidentské kampaně opakovaně a důrazně vyzval evropské členy, aby přispívali na svou obranu výrazněji. Jinak prý Spojené státy budou nuceny utlumit své závazky vůči spojencům.
Tillerson nicméně mírnil obavy s tím, že Washington dodrží své závazky a bude spojence bránit. „Víme, že hrozba proti jednomu z nás je hrozbou proti všem a budeme podle toho reagovat,“ prohlásil. Spojené státy podle jeho slov považují NATO za základ transatlantické bezpečnosti. „Jsme rozhodnuti zajistit, aby NATO mělo schopnosti umožňující naši společnou obranu,“ uvedl.
Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga by plány jednotlivých zemí měly obsahovat tři prvky: jak budou země zvyšovat výdaje na obranu k požadované hranici, jak budou investovat do svých vojenských schopností, které Aliance potřebuje, a jak budou schopny přispět do operací a misí Aliance. „Je to o penězích, schopnostech a odhodlání k nasazení – všechny tři jsou důležité,“ prohlásil Stoltenberg.
Výdaje na obranu zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k hrubému domácímu produktu
Výdaje na modernizaci vybavení zemí NATO vyjádřené v procentech vzhledem k obranným rozpočtům jednotlivých zemí
Připomněl, že transatlantická vazba byla pevná skoro 70 let. „Je zásadní pro Evropu i pro Severní Ameriku. A zvláštní význam má nyní, v době vážných výzev,“ zdůraznil Stoltenberg s odkazem na změněné bezpečnostní prostředí v Evropě i jejím okolí.
„Evropa je blízko zmatkům a násilí, které sledujeme v severní Africe, na Blízkém východě, v Iráku, v Sýrii. A Evropa je blízko asertivního Ruska, které je ochotno vůči sousedům používat sílu,“ dodal.
Berlín by musel výdaje znásobit
Americký tlak na evropské spojence se příliš nezamlouvá Berlínu. Německý ministr zahraničí Siegmar Gabriel považuje dvě procenta HDP na obranu za nerealistické. „Dvě procenta by znamenala vojenské výdaje přibližně 70 miliard eur. Neznám žádného německého politika, který by věřil, že je to možné či žádoucí,“ uvedl.
Pro Německo s obranným rozpočtem asi 38 miliard eur, tedy 1,2 procenta HDP, by to znamenalo takřka zdvojnásobit výdaje na obranu. Berlín zároveň žádá, aby bylo definováno, co bude možné do „obranných výdajů“ zahrnout. Podle Stoltenberga je sice rozvojová pomoc nebo obnova zemí po konfliktech důležitou stránkou, ale od obranných výdajů je oddělena.
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert během schůzky šéfů diplomacie řekl, že německá vláda se zavázala ke zvýšení výdajů na obranu a bude tak činit i nadále. „Víme, že je to nezbytné a rozumné dále posilovat naše ozbrojené síly,“ citovala Seiberta německá média. Podobně se před časem vyjádřila také německá kancléřka Angela Merkelová.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po schůzce zdůraznil, že Tillerson byl na jednání velmi jednoznačný. Sestavení odpovídajícího národního plánu bude podle něj pro české ministerstvo obrany „docela tvrdý úkol“. Německá pozice podle něj není nová, Gabriel dnes prý připomněl, že Berlín vydává výrazné prostředky na obnovu například v Iráku. „Bylo zřejmé, že zužování jen na čistě vojenské výdaje je pro některé země zjednodušené,“ citovala Zaorálka agentura ČTK. Podobně se podle něj k věcí staví také Francie.
