Uznávaný ruský vědec ze Státního vědeckého centra virologie a biotechnologie Vektor Kolcovo u Novosibirsku se v Praze účastní pro veřejnost uzavřeného semináře na téma ochrana před útoky biologickými zbraněmi. V pražském Karolinu ho pořádá Středisko bezpečnostní politiky Univerzity Karlovy. - více zde
Spolupracujete s českou firmou na modelování šíření biologických zbraní ve vzduchu. K čemu takové modely vlastně mají sloužit?
Se soukromou firmou spolupracujeme v rámci mezinárodního vědeckotechnického centra ISTC (International Science and Technology Center), se sídlem v Moskvě. Toto centrum vzniklo z popudu Evropské Unie, USA, Kanady, Japonska a Jižní Korey.
Jeho hlavním cílem je zabránit šíření vojenských technologií. Modely vyvíjíme pro různé počítačové programy, které analyzují rizika případných reálných situací vzniklých například v důsledku teroristického útoku.
Dojde-li k biologickému útoku, lze podle takových modelů určit, jak se bude situace v ohrožené oblasti vyvíjet? Je vůbec možné nasimulovat například útok antraxem na koncert v Moskvě?
Ano, je to možné. Dám vám několik příkladů. Měli jsme například předpovědět proces šíření aerosolu pravých neštovic o obsahu 100 ml, rozprášeného teroristy v městečku Kolcovo, a vyčíslit dopady na obyvatelstvo.
K rozprášení mělo dojít za meteorologických podmínek typických pro den i noc koncem července na jihu západní Sibiře. Naše simulace ukázala, že během 15 až 20 minut by nákaza zasáhla celé Kolcovo a většina jeho obyvatel by byla nakažena. Hrozila by obrovská epidemie i kvůli tomu, že 25 kilometrů od Kolcova je město Novosibirsk s 1,5 milionem obyvatel.
Nebo jiný příklad: Zadáním bylo namodelovat situaci, kdy by ze strany teroristů došlo k rozprášení virů spalniček, příušnic, černých neštovic, chřipky a atypického zápalu plic, tedy SARS o objemu 250 gramů na začátku hodinového koncertu na hlavním náměstí v Novosibirsku.
Podobný model jsme vypracovali i pro vnitřní podmínky, to znamená pro případ, že by k bioútoku došlo ve městě a dopadl by na návštěvníky obchodního domu v Novosibirsku. Dopad zasažení virovou nákazou na obyvatelstvo by mohl být fatální s rozsáhlým zasažením mnoha lidí.
Je samozřejmé, že takové modely nikdy nebudou přesně odpovídat realitě, ale s vysokou pravděpodobností simulují reálnou situaci.
Opravte mě, jestli se pletu, ale středisko Vektor Kolcovo bylo v nedávných dobách podle některých zdrojů významným centrem, kde vědci pod dohledem sovětské vlády pracovali na vývoji biologických a chemických zbraní.
V dobách Sovětského svazu si naše země mohla dovolit zabývat se výzkumem nebezpečných virových látek. Současná ekonomická a politická situace naší země to však nedovoluje.
Vaše výzkumné středisko v Novosibirsku je jedním ze dvou míst na zemi, kde jsou uloženy vzorky pravých neštovic - tedy jakéhosi synonyma pro biologickou zbraň. Jsou navždy uzavřeny v nějakém trezoru nebo je používáte i k výzkumu?
Především tyto vzorky jsou potřeba pro zachování genofondu mikroorganizmů na zemi. Vzorky jsou pod dohledem a ochranou Světové zdravotnické organizace. Jejich ochrana je financována americkou stranou a bezpečnost je zajištěna podle světových standardů. Vzorky se uchovávají pro případ, že by se někde opět tato nemoc vyskytla, aby bylo možno vyrobit novu vakcínu. Vojenský výzkum se na nich neprovádí.
Není možné, že se po skončení studené války a rozpadu Sovětského svazu mohly některé nebezpečné látky nebo biologické formy dostat do nepovolaných rukou překupníků se zbraněmi a potažmo i do arzenálů nebezpečných režimů třeba na Blízkém východě?
Taková hrozba existuje stále u každého nebezpečného materiálu. Ale mohu vás uklidnit, že pro tyto látky je typické, že bez odborníků a vysoce vybaveného technického centra pozbývají rychle účinnosti.
Teroristé už chemické zbraně vyzkoušeli. Vzpomeňme na útok sarinem v tokijském metru před deseti lety. Lze nějakým způsobem vůbec zamezit tomu, aby mohly být chemické a biologické látky zneužity?
Ne, nelze. Teroristé jsou téměř vždy ve výhodě: mohou plánovat dopředu a jsou vždy o krok před námi. Ale s pomocí modelování, prevence a analýzy rizik je možné se na takové situace připravit a pokud by se staly, tak na ně rychle reagovat a minimalizovat rizika a případné následky.
Existuje třeba nějaký seznam látek, které lze zneužít pro výrobu chemických nebo biologických zbraní?
Takový seznam by bylo těžké sestavit, protože k výrobě chemických či biologických zbraní můžete použít téměř všechno - cukr, kvasnice, vodu... existuje nepřeberné množství kombinací, které by takový seznam musel obsahovat. Proto postrádá smysl.
Jak jste se k takové práci dostal?
Původně jsem vystudoval na novosibirské univerzitě obor fyzika a aplikovaná matematika se specializací jaderná fyzika. Po ukončení studia nebylo v mém oboru volné místo a dostal jsem nabídku pracovat v oblasti fyziky aerosolů. Tak jsem tedy přišel k této práci a dnes toho nelituji.
