Na pořízení a provozu osmi upravených letounů Airbus A330 se tak bude podílet už šest zemí. Kromě Česka také Belgie, Německo, Norsko, Nizozemsko a Lucembursko. Právě poslední dvě jmenované země s iniciativou a nákupem prvních dvou strojů v roce 2016 přišly.
Jaké konkrétní náklady či zapojení to pro Českou republiku bude znamenat, zatím není jasné. Obecně půjde o podíl na financování i v posádkách strojů.
„Česká republika se dnes stala šestou účastnickou zemí v programu Mnohonárodní víceúčelové tankovací a přepravní letky,“ potvrdil prostřednictvím twitteru český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Česká vláda schválila už zapojení do projektu schválila v polovině října. Podle informací ministerstva obrany by vstup do projektu měl stát jednorázově 594 milionů korun. Každoročně by pak Česko mělo na provoz přispívat zhruba 32 milionů korun a dalších 10 milionů na personál. Náklady za předpokládaných 30 let tak budou kolem 1,87 miliardy korun.
Účastnické státy mají platit své příspěvky podle toho, kolik letových hodin budou požadovat. Zajistit také musí personál.
Flotilu tankerů bude NATO provozovat jako celek. Podobně jako letouny včasné výstrahy AWACS, průzkumné bezpilotní stroje Global Hawk nebo strategické transportní stroje C-17.
Státy, které se do programu zapojí, budou moci podle svého podílu využívat určitý počet jejich letových hodin.
Česká republika se dnes stala šestou účastnickou zemí v programu Mnohonárodní víceúčelové tankovací a přepravní letky. Dokumenty jsme s kolegy podepsali během ministeriády NATO v Bruselu. https://t.co/qdGZLDgjPr
Do služby mají první dva tankery vstoupit v roce 2020 a budou startovat z nizozemského Eindhovenu a předsunuté základny v německém v Kolíně nad Rýnem.
Stroje budou vybaveny tak, aby nesloužily jen pro doplňování paliva celého spektra letounů, které spojenecké země využívají, ale také pro přepravu jednotek, materiálu či jako létající nemocnice. Nasazeny mohou být do operací NATO i Evropské unie.
Dohoda o pořízení nových letounů přišla poté, co Evropská obranná agentura po zkušenostech z leteckých úderů proti režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího označila vybudování takových kapacit za prioritu.
Během náletů na pozice Kaddáfího oddílů se ukázalo, že evropští spojenci byli schopni zajistit jen pětinu tankovacích misí. Zbytek - tedy celých 80 procent zajišťovaly Spojené státy. V Evropě mají vlastní významné flotily „létajících benzinek“ pouze Britové a Francouzi. Itálie provozuje čtyři tankery – upravené stroje Boeing 767.
Další tankery v součtu několika kusů slouží v Německu, Španělsku či Turecku. Například české vzdušné síly, potažmo piloti gripenů, využívají nejčastěji pro výcvik tankování za letu i pro nedávné mise na Islandu služeb italských či švédských tankerů.
