Americký Kongres pověřil šéfa Národní zpravodajské služby Jamese Clappera, aby tajné služby důkladně prověřily možnost, zda Rusko v posledních deseti letech tajně nefinancovalo některé politické strany v evropských zemích.
Washington má obavy, že Moskva těmito metodami chce rozštěpit evropskou jednotu ohledně budování protiraketové obrany NATO nebo v pokračování tvrdých sankcí vůči Rusku za anexi Krymu a akce na Ukrajině.
Pokyn k rozsáhlému vyšetřování přišel poté, co britští vládní představitelé před několika dny v médiích konstatovali, že „nová studená válka“ je v plném proudu a ruské snahy o ovlivňování politiky v některých evropských zemích jsou daleko hlubší a intenzivnější, než se všeobecně ve zpravodajské komunitě předpokládalo.
„V celé EU jsme svědky alarmujících důkazů o ruských snahách rozpárat strukturu evropské jednoty v řadě zásadních strategických otázek,“ citoval vládní zdroj britský konzervativní deník Daily Telegraph.
Na seznamu zemí, kde jsou údajně ruské vlivové operace v plném proudu, jmenuje Francii, Nizozemsko, Maďarsko, ale také Rakousko a Českou republiku, která je podle deníku ruskými agenty považována za pomyslnou vstupní bránu do Schengenu.
Americké tajné služby mají prověřovat především ty politické strany a neziskové organizace, které se „snaží podkopávat politickou soudržnost“ a agitovat proti budovanému protiraketovému deštníku NATO nebo plánům na omezení energetické závislosti na Rusku.
Dokazování bude nemožné
„Už někdejší KGB byla proslulá tím, že dokázala ovlivňovat veřejné mínění v západních zemích. Že se to děje stále, si můžeme myslet, ale dokázat to bude asi nemožné,“ konstatoval bezpečnostní poradce a býval šéf vojenské rozvědky Andor Šándor.
Ruské dezinformace zaplavují Česko a zamlžují pravdu, tvrdí analytička |
Konkrétně v Česku patrný rozpor v postojích vůči situaci na Ukrajině nebo situace při zamýšleném vybudování americké radarové základny v Česku podle něj nese rysy toho, že veřejnost byla cíleně dezinformována.
Platí to podle něj i pro loňský průjezd amerického konvoje Českem. Napojení aktivistů, hnutí a stran na ruské tajné služby je ale podle něj nezjistitelné.
„Myslím, že jde ze strany USA o jakýsi demonstrativní krok. Prokázat takové vazby a shromáždit o nich hmatatelné důkazy bude prakticky nemožné. Bylo by naivní si myslet, že peníze putují z účtu ruského vyslanectví. A byl bych opatrný v tvrzeních, že každá firma, která dostane v Česku úvěr od ruské banky je automaticky v hledáčku ruské tajné služby,“ dodal Šándor.
Podezření padá i na šéfa labouristů
Ačkoliv britské vládní zdroje nespecifikovaly, o které strany či subjekty by mohlo jít, všeobecně se předpokládá, že v hledáčku budou nejrůznější krajně pravicová i levicová uskupení.
Deník jmenuje například radikální pravicovou stranu Jobbik v Maďarsku, extremistický Zlatý úsvit v Řecku, Ligu severu v Itálii nebo nacionalistickou populistickou Národní frontu Marine Le Penové ve Francii, která nedávno získala pro financování svých aktivit mnohamilionový úvěr od ruské banky.
Obrana před hybridní válkou? Loajalita a silný stát, tvrdí experti |
Mezi podezřelé aktivity mají patřit také velmi úzké vztahy ruských diplomatů na některé politiky v Rakousku a cesty rakouských poslanců na anektovaný Krym. Za příklad ruské vlivové operace je pak považováno rovněž chystané referendum v Nizozemsku k zablokování užších vztahů Evropské unie s Ukrajinou nebo kampaň britského šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna.
Ten se netají snahami o jaderné odzbrojení Británie, znárodnění železnic a energetických společností, srovnáváním politiky USA s akcemi takzvaného Islámského státu nebo označováním stoupenců radikálního palestinského hnutí Hamás a libanonského militantního Hizballáhu za přátele.
Britská média přitom upozorňují na nebývalý prostor, kterého se mu dostává ve vysílání ruské státem financované televizní stanice Russia Today.
