„Vyzýváme USA a Evropu k rozhodným krokům, které posílí naše bojovníky,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bezprostředně poté, co přicestoval do Washingtonu na summit NATO.
Avizoval, že jeho země urgentně potřebuje další systémy protivzdušné obrany, a také stíhačky. „Jsme odhodláni udělat vše pro to, aby byl ruský teror poražen. To není zásadní jen pro naši zemi. Je to zásadní pro všechny – pro každého partnera a pro všechny národy,“ řekl.
Spojenci hned na úvod summitu jasně deklarovali, že ukrajinský prezident v žádném případě neodjede „s prázdnou“.
NATO countries (🇺🇸 🇳🇱 🇩🇪 🇮🇹 🇷🇴) have announced the donation of 5 more air defense systems to Ukraine.
The package includes additional #Patriot and #SAMP-T systems, and components for their operation. We are grateful to our allies from the USA, Germany, Romania, the Netherlands,… https://t.co/d2WMS1qGGN https://t.co/riu8KbVhNx
Americký prezident Joe Biden hned při úvodní ceremonii summitu oznámil, že Spojené státy, Německo, Nizozemsko, Rumunsko a Itálie poskytnou Kyjevu dalších pět baterií strategických protivzdušných systémů Patriot a SAMP/T.
„V následujících měsících hodlají Spojené státy a naši partneři poskytnout Ukrajině desítky dalších taktických systémů protivzdušné obrany,“ řekl Biden s tím, že se Američané postarají o to, aby americké zbraňové systémy přednostně mířily do první linie na Ukrajině.
„Celkem Ukrajina v příštím roce obdrží stovky dalších záchytných střel, které pomohou chránit ukrajinská města před ruskými raketami a ukrajinské jednotky před leteckými útoky na frontové linii,“ dodal.
Tolik očekávané F-16 míří právě na Ukrajinu. A má jich být ještě víc |
S netrpělivě očekávaným slibem přišlo také Norsko, které oznámilo, že ukrajinským obráncům ještě letos dodá šest bojových letounů F-16. A americký ministr zahraničí Anthony Blinken krátce poté potvrdil, že první letouny F-16 darované Nizozemskem a Dánskem už jsou na cestě na Ukrajinu a tamější nebe začnou chránit ještě teď v létě.
Pryč s omezeními, apelují velitelé
Mezitím skupina respektovaných špičkových amerických generálů ve výslužbě, kteří dříve veleli americkým silám v Evropě, vyzvala alianční lídry, aby s dalšími novými zbraňovými systémy zároveň Ukrajina získala povolení je skutečně používat v boji.
Poskytnutí řady sofistikovaných zbraní totiž různí dárci dosud spojovali nejčastěji s omezením, že je ukrajinští obránci mohou používat proti ruským cílům výhradně na okupovaném území nebo nejbližších přilehlých regionech.
„Tohle je víc než samotná letecká síla,“ konstatoval někdejší vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Phillip Breedlove. Během sledované diskuze prestižního Mitchellova institutu pro letecká studia spolu s kolegy vyzval politické špičky, aby umožnily Ukrajině zasahovat nepřátelské cíle i hluboko na území Ruska.
Má-li podle něj Ukrajina pokročit v opětovném osvobozování svého území, musí se USA a spojenci přestat nechat odstrašovat obavami z širšího konfliktu s Ruskem a dát k použití zbraní „zelenou“. Jde nejen například o střely ATACMS, ale také dalekonosnou munici, kterou by mohly nést právě letouny F-16.
Podle dalšího bývalého velitele amerických a spojeneckých sil v Evropě Toda Wolterse je prosazení proaktivnějšího přístupu klíčové. „Po dvou letech skvělého koučování ve všech oblastech jsme v pozici, kdy můžeme využít ofenzivní schopnosti,“ konstatoval Wolters.
A jakmile Ukrajina znovu převezme iniciativu a osvobozování získá dynamiku, NATO by podle bývalého velitele amerických vzdušných sil v Evropě Jeffreyho Harrigiana mělo být už připraveno „v pozici, kdy se Ukrajina nezvratně stane členem NATO“. Rovněž podle Breedlova spojenci až příliš dlouho zůstávali pouze reaktivní na ruské akce, i když základní vojenská doktrína radí usilovat o iniciativu a udržovat iniciativu.
Summit NATO: Odstrašení Ruska, pomoc Ukrajině a globální spojenectví |
Západní limity, jak může Ukrajina poskytnuté zbraně používat, podle generálů jen vytvořily ruským silám krytí. Limity pro zbraně s dlouhým dosahem proto musí být „zcela odstraněny“ a Ukrajina by měla mít právo zaútočit na „jakékoli ruské síly, materiál nebo infrastrukturu, které by mohly být potenciálně použity proti Ukrajině“.
A letouny F-16, které jsou považovány za klíčový nástroj pro ukrajinskou obranu, pak mohou zesílit efekt. Rozšíří totiž dosah radarové detekce, varování před hrozbami a situační povědomí. Společně se schopnostmi udeřit těžkými zbraněmi pak mohou narušit ruské pozemní síly a připravit půdu pro průlomy ukrajinské armády.
Kyjev potřebuje 128 stíhaček
Nizozemsko, Dánsko, Francie, USA a další země přislíbily Kyjevu dodat dohromady asi stovku letounů, převážně právě strojů F-16. Ukrajinští letci podstupují potřebný výcvik už rok.
Ukrajinský prezident Zelenskyj ve středu ve Washingtonu zopakoval, že Rusko při útocích na Ukrajině využívá asi 300 letadel. „Potřebujeme minimálně 128 letadel, abychom jim čelili, a tato čísla jsou našim partnerům známá,“ zdůraznil.
We continue our work in Washington and are soon expecting a decision on F-16s to increase the number of aircraft available to Ukraine. Yesterday, we secured 5 more Patriot systems and dozens of other air defense systems. Today, a decision on aircraft is also expected.
We will… https://t.co/hJdoacd6LH https://t.co/pBXjBPBaZf
Zelenskyj varoval, že pokud svět ruského diktátora nezastaví na Ukrajině, půjde dále – a Spojené státy by pak musely bránit země NATO, které byly dříve součástí Sovětského svazu nebo byly v jeho sféře vlivu.
Ve svém projevu v Institutu Ronalda Reagana ukrajinský prezident apeloval na spojence, aby se nebáli „silných rozhodnutí“ bez ohledu na to, jak bude po listopadových prezidentských volbách vypadat americká politika. „Všichni čekají na listopad. Američané čekají na listopad, v Evropě, na Blízkém východě, v Pacifiku, celý svět vyhlíží listopad. A popravdě řečeno, (ruský prezident Vladimir) Putin také čeká na listopad,“ řekl Zelenskyj.
S odkazem na možnost, že v amerických prezidentských volbách má proti současnému prezidentovi Joeu Bidenovi šanci uspět bývalý vládce Bílého domu Donald Trump, který slibuje omezit americkou pomoc Ukrajině, Zelenskyj nicméně připustil, že netuší, jak se po případném zvolení Trump vůči Ukrajině skutečně zachová.
