„Jde klíčový okamžik pro naši Alianci a pro naši kolektivní bezpečnost,“ předeslal šéf NATO Jens Stoltenberg před vrcholnou schůzkou Aliance, na představitelé třiceti spojeneckých zemí mají potvrdit adaptaci Aliance na bezpečnostní prostředí pro další roky.
„Důležitý den pro NATO. Potvrdíme hodnoty, které nás spojují, pravidla a zásady, které jsou základem a tvoří sílu naší Aliance,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Pražský hrad v modrém. Vzdal poctu summitu NATO, zúčastní se ho i Zeman |
Českou delegaci na odpolední zhruba tříhodinovou schůzku hlav států a premiérů vede Miloš Zeman. Do Bruselu odcestoval už o víkendu a Pražský hrad dostal k příležitosti summitu modré nasvícení. Bezprostředně po jednání plánuje bez komunikace s novináři návrat domů.
„Bezpečnostní situace ve světě, alianční spolupráce, posilování kolektivní obrany, vize NATO 2030 a využití inovativních technologií, nová Strategická koncepce, boj s hybridními hrozbami, spolupráce s EU. To budou témata dnešního bruselského summitu,“ vyjmenoval před jednáním ministr obrany Lubomír Metnar.
Spojenci mají na summitu přijmout novou ambiciózní koncepci NATO 2030, která zahrnuje spektrum opatření a kroků k tomu, aby Aliance mohla v budoucnu čelit novým hrozbám a výzvám. Od možností účinněji reagovat na hrozby ze strany Ruska nebo na mocenský vzestup Číny, přetrvávající nebezpečí mezinárodního terorismu a sofistikované kybernetické útoky až po klimatické změny.
14. června 2021 |
„Jsme ve věku globální konkurence. A musíme reagovat na mnoho hrozeb a výzev současně. Rusko a Čína se tlačí proti mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech,“ konstatoval Stoltenberg.
Vztahy s Ruskem jsou podle jeho slov nejhorší od dob studené války. Přístup spojenců k Rusku má být založen na politice dvojího přístupu – tedy silného odstrašení a vstřícnosti ke smysluplnému dialogu s Moskvou.
[LIVE] Leaders gather for the Family photo.
#NATOSummit https://t.co/KsBRtpNvR3
NATO chce být proto lépe připraveno na ruskou rozpínavost a agresivní vystupování vůči členským i partnerským zemím včetně kybernetických a hybridních útoků. V této souvislosti by se podle diplomatů v závěrečném prohlášení lídrů mohla objevit i zmínka o solidaritě s Českem vůči Rusku kvůli výbuchům v muničních skladech ve Vrběticích, za kterými podle českých tajných služeb stáli ruští agenti.
„Ještě nemůžu předjímat to, co bude v tom závěrečném komuniké, které se připravuje. Ale myslím si, že můžu prozradit, že tam to vyjádření solidarity s Českou republikou určitě bude,“ citovala českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka agentura ČTK.
Britský premiér Boris Johnson věří ve zlepšení vztahů s Ruskem. „Zatím to však bylo z pohledu Spojeného království neuspokojivé,“ řekl. Naznačil, že americký prezident Joe Biden v příštích dnech doručí ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi určitá „tvrdá sdělení“. Biden se má poprvé od nástupu do Bílého domu ve středu setkat s Putinem v Ženevě.
Litevský prezident Gitanas Nauséda konstatoval, že kromě Ruska je na stole i otázka Běloruska a spojenci musí přijít s jasnou společnou odpovědí na současnou situaci v zemi.
„Bělorusko ztrácí poslední prvky nezávislosti a tyto trendy jsou velmi nebezpečné,“ uvedl. NATO by podle něj nemělo ustupovat k lepším vztahům s Ruskem, dokud Moskva nezmění směr své politiky.
Nechceme novou studenou válku s Čínou
„Čína se k nám přibližuje. V kybernetickém prostoru, v Africe, ale také vidíme, že Čína silně investuje v naší vlastní kritické infrastruktuře,“ řekl Stoltenberg. „Víme, že Čína nesdílí naše hodnoty... Není nepřítel ani protivník, ale musíme reagovat společně,“ dodal s tím, že západní aliance musí reagovat na hospodářský, politický a vojenský vzestup Pekingu.
Podle britského premiéra Johnsona NATO nechce vstoupit s Čínou do nové studené války, ale čínská otázka se odráží do řady odvětví a uvažování členských zemí. „Lidé tam vidí výzvy, vidí věci, o které se musíme společně postarat, ale vidí tam rovněž příležitosti,“ prohlásil.
Spojenci zvyšují výdaje na obranu. Česko svůj slib zřejmě nesplní |
Poprvé ve funkci se summitu spojenců zúčastní americký prezident Joe Biden. Evropští spojenci od něj očekávají hlasité ujištění o amerických závazcích k obraně Evropě a vstřícnější přístup Bílého domu než za éry jeho předchůdce Donalda Trumpa. „Vysvětlím jasně, že závazek Spojených států vůči naší alianci a článku 5 je pevný,“ řekl Biden po příletu do Evropy. „Je to posvátná povinnost.“
Zásadním tématem v tomto ohledu bude pokračování v navyšování obranných rozpočtů k dohodnutým 2 procentům HDP. Všechny členské státy se zavázaly této hranice dosáhnout nejpozději do roku 2024 a dnes by měly svůj závazek potvrdit.
Komentář k NATO 2030: Bezpečnost není záležitost „těch v uniformách“ a nedá se oddělovat na vnitřní a vnější. Prolíná se napříč našimi životy. Bezpečnostní situace se musí posuzovat jinak než dříve: je třeba brát v potaz ekonomiku, energetiku, ale i ekologii a klimatické změny.
Letos podle odhadů NATO splní kromě USA slib devět států, Česká republika je s podílem 1,42 procenta HDP osmá od konce.
Lídři NATO budou jednat rovněž o spojeneckých misích včetně probíhajícího odchodu zahraničních vojáků z Afghánistánu. Stažení sil má být dokončeno k 11. září a Aliance chce v zemi ponechat své civilní zastoupení a nejméně několik dalších let finančně podporovat afghánské bezpečnostní síly.
Podle bývalého šéfa Vojenského výboru NATO a někdejšího náčelníka generálního štábu Petra Pavla nová koncepce spojenců potvrdí, že bezpečnost není záležitostí jen „těch v uniformách“ a nedá se oddělovat na vnitřní a vnější.
„Prolíná se napříč našimi životy. Bezpečnostní situace se musí posuzovat jinak než dříve: je třeba brát v potaz ekonomiku, energetiku, ale i ekologii a klimatické změny,“ uvedl v komentáři Pavel.
