Aliance ve svých aktuálních statistikách z počátku července předpokládá, že Česko letos těsně hranici dvou procent překročí. Přisuzuje mu podíl 2,01 procenta, jde však o předběžný odhad.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se tak ale nedomnívá. „Já si myslím, že tento rok na dvě procenta nedosáhneme,“ řekl Babiš před hlavním jednáním lídrů na summitu NATO v turecké Ankaře.
Jako důvod uvedl, že od předchozí vlády jeho kabinet získal rozpočet s údajným deficitem ve výši 90 miliard korun a jeho koaliční vláda se prý musela rozhodnout, zda zastaví výstavbu dálnic, nebo navýší výdaje na obranu. Premiér také kritizoval, že dění na ministerstvu obrany bylo v minulosti velmi netransparentní s předraženými zakázkami.
Tvrdé výdaje na obranu zemí NATO v poměru k HDP od roku 2014. Roky 2025 a 2026 jsou kvalifikované odhady, zpřesněné k 3. červenci 2026.
„Na příští rok určitě v rozpočtu budou dvě procenta,“ dodal Babiš. Ještě před odletem na summit avizoval, že se výdaje na obranu na příští rok zvýší o 36 miliard korun. Podle něj má jeho vláda i další rozpočtové priority a potřebuje finance na navýšení platů policistů, vnitřní bezpečnost nebo do zdravotnictví.
Česko je momentálně jednou ze tří zemí, která na obranu v rámci Severoatlantické aliance vydává nejméně, společně s Albánií a Slovinskem. Loni podle zpřesněných odhadů NATO investovala Česká republika do své obrany 1,86 procenta HDP, byla tedy třetí od konce. Předposlední Slovinsko vynaložilo na obranu 1,57 procenta a poslední Albánie jen 1,48 procenta HDP.
Podle premiéra Babiše zatím nízké české výdaje na obranu v Ankaře „nikoho nezajímaly“. Jak uvedl po úterní neformální večeři lídrů Aliance, „na večeři nebylo nic o výdajích NATO, nikoho to nezajímalo“. Hlavní jednání spojenců se však odehrává ve středu.
Sestup na předposlední místo
A podle oznámení českých představitelů a predikcí se nelichotivé postavení v žebříčku příliš nezmění ani letos. Resort obrany letos od Babišovy vlády dostal zhruba 154,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP, dalších 30 miliard korun má jít na obranu z ostatních rozpočtových kapitol.
Babiš seděl na neformální večeři se Zelenským. Mluvil jsem i s Trumpem, řekl |
To by Česku „zajistilo“ dokonce sestup na předposlední místo. NATO totiž v čerstvých odhadech predikuje, že Albánie letos do obrany investuje až 2,15 procenta HDP a Slovinsko navýší výdaje na zhruba 1,61 procenta a zůstane se Českem jedinou zemí, která nebude svůj minimální závazek plnit.
A před Českem letos pravděpodobně budou také ostatní země Visegradské čtyřky (V4). Maďarsko by mělo letos investovat do obrany 2,09 procenta HDP, Slovensko 2,02 procenta a Polsko dokonce 4,68 procenta hrubého domácího produktu.
Varšava je tak velmi blízko toho, aby s velkým předstihem splnila nový závazek z loňského summitu NATO v Haagu. Tam se všichni spojenci dohodli, že do deseti let postupně navýší své obranné rozpočty až na 5 procent HDP – 3,5 procenta má jít na přímé vojenské investice a 1,5 procenta na související obranné výdaje, například do infrastruktury.
Silná pětka s předstihem
Podle šéfa NATO Marka Rutteho už letos hranice 3,5 procenta na takzvané „tvrdé“ výdaje dosáhne hned pětice zemí. Kromě Polska také Dánsko (3,49 procenta), Lotyšsko (4,92 procenta), Estonsko (5,10 procenta) a Litva (5,33 procenta).
„Zde v Ankaře očekávám, že státy předloží jasné, konkrétní a důvěryhodné plány k dosažení tohoto cíle pěti procent. A důkazy, které dosud vidíme, jsou působivé,“ konstatoval Rutte.
Podle něj také 17 spojenců letos pravděpodobně splní doporučenou hranici 1,5 procenta pro investice související s obranou a bezpečností. „Pouhý rok po začátku desetiletého projektu vidíme, že evropští spojenci a Kanada již investují do obrany a bezpečnosti přibližně 4 procenta svého HDP,“ uvedl.
Rutte připomněl, že investice do obrany pomůžou růstu ekonomik, šíření inovací a podpoře stovek tisíc pracovních míst na obou stranách Atlantiku.
Nové oči, uši i drápy pro NATO. Spojenci pořídí techniku a zbraně za miliardy |
Pro srovnání Spojené státy (3,17 procenta) ve výdajích na obranu v poměru k HDP letos podle predikcí předstihne nebo se na ně dotáhne minimálně sedmička zemí včetně Švédska (3,22 procenta) nebo Norska (3,17 procenta).
V absolutních hodnotách výdajů na svou obranu samozřejmě dál Spojené státy kralují. Nicméně evropští spojenci a Kanada v posledních letech pomyslné „rozevření nůžek“ velmi rychle zmenšili. Letos mají USA na obranu vynaložit 850 miliard dolarů, ostatní spojenci 634 miliard. Ještě před pěti lety vynakládali ostatní spojenci jen zhruba polovinu.
