Oproti původním zprávám, že NATO pošle do Afghánistánu další tři tisíce vojáků, aby zajistilo klidný průběh podzimních voleb, budou skutečná čísla zřejmě nižší. Mluví se o tisícovce mužů či žen do Kábulu a pěti stech pro rekonstrukční týmy na severu země.
Členské země aliance zatím nenašly dostatek dopravních letadel, vrtulníků a zdravotnických potřeb, které by byly zapotřebí k tomu, aby NATO rozšířilo svou misi i na západě země.
Francouzský prezident Jacques Chirac kromě toho společně s některými spojenci (kupříkladu Španělskem) zablokoval návrh, aby do Afghánistánu odešli příslušníci rodících se Sil rychlé reakce. Ty by měly být podle Paříže vysílány jen tam, kde je vážná bezpečnostní krize – třeba po přímém napadení někoho ze spojenců.
Chirac tak udělal čáru přes rozpočet americkému ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi, který s návrhem přišel. Z Kábulu se ozývají hlasy, podle nichž pomoc NATO nebude stačit.
Prezident Francie se vyslovil také proti přímému zapojení NATO v Iráku, neboť by ho jeho obyvatelé údajně nepřijali příznivě. Hlavním výsledkem summitu je tedy kompromisní shoda na tom, že aliance pomůže při výcviku iráckých bezpečnostních sil.
Řada analytiků se přesto domnívá, že by aliance nakonec mohla oběma zemím výrazněji pomoci. "Zabývali jsme se především tím, čím můžeme přispět," prohlásil na závěrečné tiskové konferenci turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. O detailech se však ještě bude jednat.
