Stoltenberg na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow připomněl, že NATO kvůli změnám klimatu podniká hned několik kroků včetně vůbec první rozsáhlé analýzy celkového dopadu na infrastrukturu, operace a bezpečnostní prostředí.
„Větrnější, vlhčí a divočejší počasí je důležité pro všechny naše ozbrojené síly. Bude mít dopad na naše cvičení, naše schopnosti, a proto dopady integrujeme do našeho vojenského plánování a rozvoje schopností,“ řekl.
Zároveň podle něj spojenecké armády nesmí stát stranou celosvětového boje proti změnám klimatu a měly by podle jasně stanovených pravidel snižovat množství skleníkových plynů, které vypouštějí do ovzduší.
Spojenci proto pracují na snížení závislosti svých armád na fosilních palivech investicemi do udržitelných zdrojů, včetně biopaliv a solární energie.
„Musíme se ujistit, že máme technologie, které vedou ke snižování emisí. Ale samozřejmě si nemůžeme vybírat mezi zelenými (ekologickými), nebo silnými ozbrojenými silami. Potřebujeme silné a zelené zároveň,“ prohlásil Stoltenberg.
Fosilní paliva u armád nevymizí
Ten si podle svých slov ani není v tuto chvíli zcela jistý, že v budoucnu budou nejúčinnější a nejlepší vojenské letouny, lodě a vozidla poháněna něčím jiným než fosilními palivy. Agentura Reuters v této souvislosti poukázala na zvláštní zprávu z roku 2019, podle níž by americká armáda byla 47. největším světovým producentem skleníkových plynů, kdyby byla státem.
Climate change is a threat to international peace and security, and the time for action is now. We must reduce the impact of our militaries on the climate, and make our missions and capabilities even greener. #NATO is stepping up. #COP26 https://t.co/aWDN7qNgxJ
Stoltenberg označil bezpečnost a klima doslova za dvě strany jedné mince. „Změna klimatu je multiplikátorem krize, změna klimatu činí náš svět nebezpečnějším. Zároveň máme za bezpečnost odpovědnost,“ řekl.
Podotkl, že změna klimatu zvyšuje konkurenční boj o zdroje včetně pitné vody a nutí miliony lidí k migraci. S extrémnějším počasím se ale pochopitelně potýkají také alianční jednotky, které se mu musí přizpůsobit a musí umět v takových podmínkách operovat.
Podle Stoltenberga už Aliance začala pracovat na metodice pro měření emisí produkovaných ozbrojenými silami. Dokončena by mohla být do konce příštího roku. „To je první krok ke snížení vojenských emisí,“ konstatoval.
Upozornil přitom, že v první dohodě o ochraně klimatu, takzvaném Kjótském protokolu z roku 1997, byly vojenské mise a operace výslovně osvobozeny od jakýchkoli závazků ke snižování emisí.
