Experti už dlouho považují takzvanou ruskou stínovou flotilu za účinný nástroj, kterým se Rusku, ale i dalším zemím daří obcházet mezinárodní sankce na vývoz ruské ropy a plynu a nadále zajišťovat financování Putinovy války na Ukrajině.
Stále jasněji však upozorňují na to, že Rusko flotilu stovek většinou chátrajících civilních tankerů může využívat jako velmi účinnou platformu pro pašování zbraní, špionáž, sabotáže či hybridní útoky – například v podobě množících se provokací prostřednictvím dronů na letištích v západní Evropě.
Když tento týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj otevřeně varoval Západ, že Rusko používá civilní lodě nejen k financování války, ale i k výzvědné činnosti, sabotážím a vypouštění dronů proti evropským cílům, zmínil konkrétní případy v Baltském moři a Dánsku.
Francie bude soudit kapitána ze zadržené ruské lodi. Pirátství, řekl Putin![]() |
Velmi silné podezření, že právě lodě ruské stínové flotily mohou sloužit jako skryté platformy pro vypouštění dronů, které v posledních týdnech opakovaně paralyzovaly například některá evropská letiště, mají nejen experti, ale také úřady a tajné služby.
Nejde však vůbec o ojedinělé případy – a to doslova v globálním měřítku, jak ukázala analýza oceňované české technologické společnosti SpaceKnow, která po několik měsíců nepřetržitě monitorovala mimořádně znepokojivé a podezřelé aktivity čtyř plavidel patřících do ruské stínové flotily.
Čtyři tajemné lodě, stejný vzorec
Prostřednictvím vlastního pokročilého systému satelitního sledování s využitím umělé inteligence analyzovala společnost SpaceKnow určitý vzorec, podle kterého se plavidla koordinovaně pohybují a plní své utajené mise. „Sledujeme, kam lodě plují – a také si všímáme, kdy mizí. Pak se ke slovu dostává naše umělá inteligence, aby je podle satelitních snímků znovu lokalizovala,“ uvedl Michal Reinstein, hlavní vědecký pracovník SpaceKnow.
Unikátní aplikace pro obrazové zpravodajství IMINT (Imagery Intelligence) dokáže prostřednictvím satelitních dat a umělé inteligence automaticky sledovat rozsáhlé oblasti prakticky kdekoliv na světě a analyzovat, co se v nich děje. Algoritmus automatické detekce a klasifikace od SpaceKnow rozpozná konkrétní plavidla, ale také letouny nebo vozidla.
Šlo o čtyři plavidla – Sparta IV, Siyanie Severa, Lady Mariia a Maia-1. Všechna jsou na seznamu sankcionovaných plavidel ruské stínové flotily a dobře známá už z dřívějška pro zapojení do převozu zbraní nebo obcházení sankcí.
Klíčová zjištění z několikaměsíčního sledování pomocí satelitů a umělé inteligence tato podezření potvrzují. Všechna čtyři sankcionovaná ruská plavidla se zapojila do koordinované ruské vlivové činnosti v Africe, Středomoří a Pobaltí.
Během operací posádky manipulují se systémem AIS (Automatic Identification System) – automatickým zařízením, které funguje podobně jako GPS vysílač a na moři identifikuje polohu plavidla. Obecně slouží ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy tím, že umožňuje lodím a pobřežním stanicím automaticky sdílet informace o poloze, kurzu, rychlosti a identifikačních datech. Systém se používá k předcházení kolizím, řízení námořní dopravy, koordinaci plaveb a správě rizik na vodních cestách, přičemž data z AIS doplňují radarový obraz.
Ruská plavidla ovšem signál o své poloze falšují – podvrhují ho. Tím buď předstírají, že jsou někde jinde, nebo záměrně skrývají svou skutečnou polohu. Jde o trik používaný k tomu, aby se zabránilo sledování, často během nelegální nebo přinejmenším velmi podezřelé činnosti.
Rusko zvýšilo výrobu stíhaček Su-35, odhalilo satelitní sledování továrny![]() |
„Dvě ze sledovaných lodí – Sparta IV a Siyanie Severa – zmizely ze sledovacích systémů na více než 30 dní, pravděpodobně kvůli neregistrovaným zastávkám,“ uvádí analýza SpaceKnow.
Všechna čtyři plavidla ukončila své trasy v přístavech kontrolovaných Ruskem, včetně Usť-Lugy a Baltijsku – míst spojených s tajným vývozem ruské ropy a zároveň základen pro námořní operace. Lodě Lady Mariia a Maia-1 se během několika dní objevily ve stejné pobřežní zóně poblíž Alžíru, pravděpodobně v přímé koordinaci s ruskými aktivitami v Africe.
Globální hra námořního klamu
Stínová flotila se pohybuje po světových mořích a oceánech – staré tankery, většinou zbavené identity, proplouvají sítí málo regulovaných přístavů. Jejich posláním je přepravovat ruskou ropu, vyhýbat se sankcím a tiše pomáhat financovat válku na Ukrajině.
Díky sledování SpaceKnow lze rekonstruovat vzorec koordinovaného pohybu ruských plavidel, úhybných manévrů, maskování a strategického potulování – často v blízkosti citlivých geopolitických ohnisek a konfliktů, kde se Rusko snaží rozšiřovat či upevňovat svůj vliv. O přímém napojení na Kreml přitom nelze mít pochybnosti.
Švédsko vyzvedlo kotvu tankeru, který zřejmě poškodil kabely v Baltu![]() |
„V jednu chvíli se čtyři lodě plavily do Ruska (Petrohrad a Baltijsk) v konvoji chráněném ruskými válečnými loděmi od Středozemního po Baltské moře. Lodě jsou pod sankcemi a je o nich známo, že přepravují ruské zbraně a zásoby,“ konstatoval Reinstein.
Pohyby všech čtyř plavidel, v tomto případě od ledna do března letošního roku, jsou velmi zajímavé.
Sparta IV (mezinárodní kód IMO: 9743033)
Jde o relativně novou ruskou nákladní loď z roku 2018 s nosností přibližně 8 870 tun a délkou 122 metrů. Je registrovaná pod ruskou vlajkou a vlastněna společností SC-South LLC, která je dceřinou firmou ruského ministerstva obrany (Oboronlogistics). Od roku 2018 slouží Rusku k logistickým operacím, ale stala se symbolem ruské stínové flotily. Plavidlo je podezřelé především z transportu vojenského vybavení a zbraní, což maskuje jako civilní náklad.
Od září 2022 do srpna 2023 podnikla minimálně šest plaveb mezi ruským přístavem Novorossijsk a ruskou námořní základnou Tartus v Sýrii. Na těchto trasách byly pozorovány vojenské vozidla při nakládání a vykládání a loď často plula s eskortou ruských bojových lodí (např. fregata Admiral Grigorovič nebo korveta třídy Stěreguščij), což svědčí o citlivosti nákladu. V minulosti například satelity zachytily vykládku 52 děl nebo střel pro protivzdušné systémy S-300.
9. ledna: opustila loď přístav v Petrohradu a poté se zastavila v Baltijsku v Kaliningradské oblasti (ruské exklávě na Baltu). Jde o strategickou ruskou námořní základnu, kde pravidelně kotví ruské válečné lodě a často je cílem plavidel zapojených do vojenských operací nebo operací v „šedé zóně“.
7. února: plavidlo poblíž Malty vypíná AIS a pravděpodobně se zastavuje v Sýrii nebo Libyi.
12. března: znovu se objevuje poblíž Gibraltaru.
22. března: kotví zpět v Baltijsku.
Siaynie Severa (IMO: 9250385)
Nákladní loď z roku 2002 o délce 138 metrů a s nosností 8 000 tun. Pluje pod ruskou vlajkou, vlastněna společností OJSC Northern Shipping Company (sankcionovanou ruskou státní firmou). Slouží k transportu vojenského vybavení, včetně tanků a dělostřelectva pro ruské ozbrojené síly.
6.–10. ledna: Siyanie Severa se nachází poblíž Guineje-Bissau u západních břehů Afriky. V jednu chvíli se loď zdržuje čtyři dny přímo u pobřeží Guineje-Bissau.
11.–17. ledna: plavba z Konakry (Guinea).
1. února: u Kypru ve Středozemním moři se loď ztrácí.
12. března: znovu se objevuje poblíž Gibraltaru s tím, že předtím absolvovala zastavení v Sýrii.
25. března: kotví v Baltijsku v Kaliningradské oblasti a „shodou okolností“ na místě, kde pravidelně kotví válečné lodě ruského námořnictva.
Pro kontext je důležité vědět, že státní televize v africkém Mali nedávno odvysílala záběry konvoje přepravujícího novou ruskou vojenskou techniku – včetně vozidel Spartak a dalších obrněnců – a to jen několik dní poté, co sankcionované ruské lodě zakotvily v guinejském přístavu Konakry. Jde přitom o třetí takovou dodávku ruské vojenské techniky sankcionovanými plavidly do Guineje od začátku roku 2025.
Lady Mariia (IMO: 9236453)
Ropný tanker postavený v roce 2001 o délce 243 metrů a nosností zhruba 105 000 tun. Často mění vlajky, pod kterými se plaví (např. Cookovy ostrovy, Gabon). Vlastnictví je spojené s ruskými firmami jako Sovcomflot a některými nastrčenými společnostmi. Podílí se na transportu ruské ropy včetně přečerpávání nákladu přímo na moři do jiných lodí v oblasti Lamanšského průlivu a v Baltském moři. V srpnu 2025 takto byla loď zachycena satelity u pobřeží Dánska.
3.–5. ledna: plaví se z Oranu (Alžírsko) a pokračuje do Petrohradu (Rusko).
17. ledna: potuluje se ve Finském zálivu a pravděpodobně jen čeká na „zelenou“ pro vplutí do petrohradského přístavu.
17.–20. ledna: kotví v Petrohradu.
17.–18. února: objevuje se v africkém přístavu Pointe-Noire (Kongo), jen několik dní před oznámením dohody o výstavbě ropovodu v Kongu za účasti ruských společností. Loď krátce kotví v přístavu a pak znovu vyplouvá směrem na Alžír.
6.–10. března: potuluje se na volném moři před přístavem, ale mimo alžírské teritoriální vody.
10. března: vplouvá do přístavu, kde se zdrží jen několik hodin a okamžitě odplouvá na cestu zpět do Ruska.
24. března: připlouvá do Petrohradu.
Tady je pro kontext důležité vědět, že pouhé čtyři dny poté, co ruská loď Lady Mariia navštívila přístav Pointe-Noire v Kongu, se přímo v Pointe-Noire uskutečnilo bilaterální setkání mezi Ruskem a Kongem. Představitelé společně oznámili spolupráci v různých oblastech a následně byla oznámena výstavba ropovodu v Kongu za účasti ruských společností.
Jako takzvané „potulování“ je obecně označováno chování, kdy loď zůstává na určitém místě neobvykle dlouhou dobu, aniž by zakotvila nebo ohlásila zastávku v přístavu. Často se jedná o známku například skryté předávky nějakého zboží či materiálu přímo na moři, koordinace s jinými plavidly nebo pokusu o vyhnutí se odhalení.
Maia-1 (IMO: 9358010)
Nákladní loď postavená v roce 2007 o délce 114 metrů a s nosností přibližně 5 000 tun. Plaví se pod ruskou vlajkou a je vlastněna MG-Flot LLC (dříve sankcionovaná společnost Transmorflot LLC). Podezřelá z transportu zbraní a munice ze Severní Koreje do Ruska pro válku na Ukrajině; v roce 2022 byla spatřena v Indii se zbraněmi na palubě. Zapojena do koridoru Sever–Jih pro obchod se sankcionovaným Íránem (import/export zbraní). Certifikována Ruským námořním registrem.
2.–4. ledna: vyplouvá z ruského Vladivostoku.
15. ledna: dorazí do čínského přístavu Daxin.
23.–24. ledna: potuluje se ve vietnamských vodách u přístavu Vung Tau a pak zamíří přes Indický oceán do Středozemního moře.
19. února: dostává povolení proplout Suezským průplavem, přestože je na sankčním seznamu USA.
21.–22. února: dva dny se zdržuje u pobřeží Libye.
24. února: na jeden den přestává vysílat signál AIS.
28. února: připlouvá k pobřeží Alžírska, kde se zdržuje ve stejné oblasti jako jiná loď Lady Mariia jen o šest dní dříve – možná spolu komunikovali nebo šlo o výměnu zboží.
28. února – 5. března: plavidlo kotví šest dní v přístavu v Alžíru, kde se s lodí Lady Mariia mine jen o čtyři dny, pak zamíří k Gibraltaru.
9.–11. března: několik dní se zdržuje v Gibraltaru.
25.–26. března: kotví v ruském přístavu Usť-Luga, významném námořním centru v Baltském moři poblíž estonských hranic, které je velmi často využíváno k vývozu ruské ropy a ropných produktů.
Otázkou zůstává, proč obě plavidla (Lady Mariia a Maia-1) strávila několik dní ve stejné oblasti mezinárodních vod u alžírských břehů? Tato prostorová a časová blízkost v kombinaci s tím, že obě plavidla patří na sankční seznam a jsou známá nestandardním chováním, podle analytiků silně naznačuje několik možností. Buď jde o skryté setkání přímo na moři, nebo k tomu došlo kvůli koordinaci a skryté komunikaci mezi plavidly, nebo kvůli výměně převáženého nákladu, posádky či dokumentace přímo na moři.
Maia-1 a Lady Mariia se v alžírském přístavu minuly o pouhé čtyři dny. Obě plavidla se však nacházela ve stejné pobřežní oblasti přibližně ve stejnou dobu, v mezinárodních vodách – což znamená, že se mohly setkat nebo komunikovat, pokud by chtěly.
Zajímavý je ovšem opět širší kontext. „Během tohoto období Rusko finalizovalo obchodní dohody s Alžírskem týkající se spolupráce v petrochemickém průmyslu a dodávek zbraní. Mezitím v Libyi Moskva nasadila ruský Africký sbor, který z velké části převzal aktivity nechvalně známé Wagnerovy skupiny,“ upozornil Reinstein.
Už předtím v roce 2024 Rusko tajně poslalo do Libye nejméně 2 tisíce žoldáků a také vojenská vozidla a zbraně na podporu kremelského spojence – libyjského generála Chalífy Haftara, samozvaného velitele Libyjské národní armády, která soupeří s mezinárodně uznanou vládou v hlavním městě Tripolisu.
Neustálé sledování jako obranný klíč
Evropská unie připravuje v pořadí již 19. sankční balík proti Rusku, který má „černou listinu“ rozšířit o 118 lodí ruské stínové flotily a tři přepravní firmy. Podle nejnovějších dat k říjnu 2025 je nyní sankcionováno asi 264 lodí z celkových 343 identifikovaných tankerů a nákladních plavidel stínové flotily.
Sankce jsou sice koordinované mezi EU, USA a Británií, ale každý subjekt má vlastní seznam; mnoho lodí je sankcionováno více subjekty. Sankce sice snížily ruské příjmy z ropy o nejméně 38 miliard eur od února 2022, Rusko ale reaguje rychlými změnami vlajek, pod kterými se lodě stínové flotily plaví. Jde o země jako Panama, Gabon nebo Benin a stále častěji používá doprovody vojenských lodí.
U Dánska tajně zakotvila ruská vojenská loď. A pak začaly trable s drony...![]() |
Francouzský prezident Emmanuel Macron avizoval, že evropské země během několika týdnů spustí společné akce zaměřené na taková podezřelá plavidla. Tvrdí, že i zadržení lodí na několik dní či týdnů – jako v případě tankeru Boracay – je účinný způsob, jak narušovat ruský model financování války.
NATO v reakci na poškozování podmořských kabelů v Baltském moři už počátkem roku spustilo misi Baltic Sentry a nasazuje nové technologie, včetně námořních dronů. Aktivity řady plavidel ruské stínové flotily intenzivně spojenci monitorují.
Podle analytiků je pro zachování námořní bezpečnosti, zejména v citlivých oblastech, a také zamezení hybridních útoků v podobě vypouštění dronů jako v poslední době nad evropská města, potřeba především neustálé a komplexní situační povědomí.
Podezřelý tanker z ruské stínové flotily je opět volný. Pluje s ropou do Indie![]() |
To by mělo zahrnovat nepřetržité monitorování plavidel stínové flotily, jejich pohybu, výpadků signálu a anomálií během plavby. Hlavní obchodní koridory a námořní uzly jsou přitom považovány za vysoce rizikové zóny a neustálé monitorování v těchto oblastech pomůže odhalit hrozby v předstihu.
Stále běžnější vypínání automatických „odpovídačů“ plavidel, aby z nějakého důvodu maskovaly svůj pohyb, lze omezit právě díky satelitnímu sledování a automatizované detekci s využitím AI. Jde o technologii, která využívá satelitní snímky a umělou inteligenci k detekci lodí kdekoli na oceánu. Funguje i v případě, že loď vypne svůj sledovací systém, což analytikům pomáhá „vidět“ aktivity, které by jinak byly skryté.

































