První gripeny by mohly přijít v říjnu
Návrh počítá s tím, že ke splácení úvěrů na nákup strojů poslouží příjmy z privatizace.
Česká armáda má dostat 20 jednosedadlových a čtyři dvousedadlové gripeny a jejich doplňky včetně základní a doplňkové sady náhradních dílů a zařízení pro výcvik. První gripeny by čeští armádní letci mohli dostat v říjnu 2004.
Kdo byl pro, kdo proti
Poslanecká sněmovna schválila návrh jen o tři hlasy. Ze 188 poslanců bylo 98 pro. Aby se gripeny posunuly blíže k českým letcům, bylo třeba 95 poslaneckých hlasů.
Pro zákon hlasovali všichni přítomní sociální demokraté, s výjimkou exministra obrany Viléma Holáně všichni přítomní lidovci, šest unionistů včetně místopředsedy strany Ivana Pilipa a předsedy jejich poslanců Karla Kühnla a komunisté Miloslav Ransdorf a Stanislav Fischer.
Proti zákonu byli všichni přítomní poslanci ODS, většina komunistů a unionistů a oba nezařazení poslanci. Tři sociální demokraté se hlasování neúčastnili.
Sociální demokraté, kteří nehlasovali, byli exministr zdravotnictví Ivan David a poslanci Vladimír Cisár a Radim Turek.
O Cisárovi a Turkovi se před 14 dny v parlamentních kuloárech spekulovalo jako o poslancích, které měl na mysli ministr obrany Jaroslav Tvrdík, když bez uvedení jmen obvinil dva členy ČSSD, že tehdy místo hlasování o gripenech pili ve sněmovní restauraci alkohol. Cisár a Turek obvinění odmítli. Kauza bude mít dohru při zasedání stranického vedení.
Turek bezprostředně po hlasování uvedl, že má k nákupu stíhacích letounů Gripen výhrady a proto se stejně jako tehdy nehlasoval. "Bylo to těsné, nesouhlasím s nákupem Gripenů, nebudu přeci pro ně hlasovat," prohlásil.
Zastánce gripenů, ministr obrany Jaroslav Tvrdík neskrýval, že není nadšený z toho, že sněmovna o stíhačkách jedná v atmosféře předvolební kampaně. Při části jeho vystoupení byl ve sněmovně takový hluk a neklid, že ministr dolní komoře vytkl, že tématu nevěnuje důstojnou pozornost.
Premiér Miloš Zeman věří, že také senátoři po zvážení všech argumentů nákup podpoří. Místopředseda ODS Petr Nečas doufá v pravý opak. Zeman chápe rozhodnutí dolní komory podpořit návrh financování stíhaček jako vítězství rozumu. "Byla to jedinečná šance za výhodných podmínek. Jak říkal klasik: 'Pravda vítězí, ale dá to fušku.' I tohle dalo fušku," zhodnotil jednání.
Představitelé armády jsou spokojeni
"My potřebujeme znát, jaká bude budoucnost nejen z hlediska vybavení, ale i financování, nákladů na provoz, a pokud se dnes bavíme o reformě armády, tak pořízení stíhaček její budoucnost velmi významně ovlivní," řekl náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Pokud návrh ještě schválí Senát a podepíše prezident, získá Česko první letouny v roce 2004. Pro piloty je podle Šedivého důležité, že získají novou perspektivu a začnou se už letos cvičit na nová letadla. Letectvo má za více než 60 miliard korun dostat 20 jednosedadlových a čtyři dvoumístné Gripeny a jejich doplňky včetně základní a doplňkové sady náhradních dílů a zařízení pro výcvik.
Vojáci přitom už vybírají dvacítku prvních pilotů nových stíhaček, kteří by ještě ke konci letošního roku mohli v České republice zahájit první fázi výcviku, například pobyt v centrifuze.
Jazykovou přípravu a osvojení si postupů podle norem NATO by měli vojáci absolvovat ve Velké Británii a praktická cvičení s Gripeny na základně švédského letectva Skaraborg. Gripeny by měly být v budoucnu umístěny na letišti v Čáslavi
Vedení konsorcia si mne ruce
Schválení návrhu financování koupě 24 nadzvukových stíhacích letounů Gripen britsko-švédského konsorcia BAE Systems-SAAB je podle tohoto seskupení dobrou zprávou nejen pro letectvo, ale též pro český průmysl.
"Průmysl je o notný kus blíže k získávání plných výhod z dlouhodobé průmyslové spolupráce na podporu exportu, přímých zahraničních investic a získá nové pracovní příležitosti v obranném a leteckém průmyslu a dalších průmyslových odvětvích," řekl viceprezident Gripenu John Neilson.
"Výsledek hlasování podtrhuje naše přesvědčení, že nabídka spojená s nákupem letounů Gripen je nejlepším řešením pro Českou republiku," dodal.
V Senátu mají letadla šanci menší
Podle informací MF DNES nemají letadla v horní komoře mnoho šancí. ČSSD totiž disponuje pouze třinácti senátory. Na schválení je v Senátu potřeba jedenačtyřiceti hlasů.
"Mluvili jsme o tom poměrně závažně a budeme proti," řekl MF DNES senátor Unie svobody Robert Kolář. Podle Koláře nezvednou pro nákup ruku ani někteří senátoři KDU-ČSL. Pokud by horní komora návrh neschválila, potřebovali by poslanci na její přehlasování 101 hlasů.
Místopředsedu ODS Petra Nečase a jednoho z nejvýraznějších ritiků vládní představy o stíhačkách výsledek hlasování nepřekvapil. "Považujeme to za špatný krok pro českou armádu i Českou republiku," uvedl.
Občanští demokraté věří, že rozhodnutí sněmovny zvrátí Senát. Nečas doplnil, že jakkoliv je ODS proti nákupu stíhaček v této době, bude konečné rozhodnutí respektovat i po volbách.
ÚTERÝ
Gripeny prošly druhým čtením
Při druhém čtení sněmovna v úterý nepodpořila protinávrh poslance Jiřího Payna nákup a financování stíhaček JAS-39 Gripen zamítnout. Neprošel ani nápad komunistů, kteří požadovali, aby se návrh zákona vrátil k projednání do rozpočtového výboru parlamentu.
Jediným komunistickým poslancem, který nákup gripenů podporuje, je místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf. "Svůj názor jsem nezměnil," řekl těsně před dnešním hlasováním.
Proti hlasovali i někteří poslanci ČSSD
Proti návrhu kabinetu Miloše Zemana hlasovali i čtyři poslanci sociální demokracie. "Nákup stíhaček je stále velmi otevřenou záležitostí, mám k němu výhrady," uvedl bezprostředně po hlasování poslanec Radim Turek z ČSSD. Ten se odmítavým stanoviskem k nákupu netajil ani při předchozích hlasováních.
Ostatní jeho kolegové a poslanci KDU-ČSL a část Unie svobody-DEU hlasovali proti zamítavému návrhu. V parlamentních kuloárech se předpokládá, že přijetí předlohy prosadí právě sociální demokracie, lidovci a část Unie svobody-DEU.
ODS trvá na svém: nekoupit
Zcela jasný zamítavý postoj k nákupu letounů Gripen má ODS. Poslanec Hynek Fajmon uvedl, že nákup letounů JAS-39 Gripen by byl jen "slepou uličkou".
"Přikláněl bych se k projektu Eurofighter, nebo jeho americké obdoby Joint Strike Fighter. To jsou projekty, které mají budoucnoust," řekl.
Podle něj by měla o nákupu letounů rozhoudnout až nová vládá vzešlá z nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny. "Byly bychom pro nové a průhledné výběrové řízení, ze kterého by neodstoupili všichni uchazeči," prohlásil již dříve Fajmon.
