Dohoda je výsledkem těžkého mnohatýdenního jednání, při kterém obě strany slevily z řady požadavků. Poslední kompromisní formulace se dolaďovaly ještě v Reykjavíku.
Formálně bude podepsána na nejvyšší úrovni, tedy dvaceti prezidenty a premiéry, 28. října v Římě, kde proběhe oficiální první summit Rusko-NATO. Teprve při této ceremonii bude celý dokument zveřejněn.
Rusko - Nový partner, spojenec a přítel
"Rusko se stává partnerem, spojencem a přítelem. Musí si však uvědomit své postavení," komentoval dohodu britský ministr zahraničí Jack Straw.
Generální tajemník NATO George Robertson řekl, že nový vztah s Ruskem pomůže vyřešit některé problémy, které země NATO s Ruskem doposud měly. "Nové strategické partnerství však nesmí být lékem na všechny otázky," uvedl.
Jednání se konalo naposledy ve formátu Stálé smíšené rady NATO-Rusko, jíž spolupředsedal vedle generálního tajemníka NATO George Robertsona a Igora Ivanova také český ministr zahraničí Jan Kavan.
Po schůzi řekl, že nová rada "má šanci se stát orgánem, který umožní Rusku spolurozhodovat o věcech v kompetenci NATO, kde my sami chceme úzce spolupracovat". V žádném případě v ní nebudou přetřásány vnitřní záležitosti aliance.
Místem k hodnocení bude Praha
Kolegy požádal, aby se usnesli, že práci rady vyhodnotí společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na listopadovém pražském summitu. "Definitivně bychom měli strukturu upravit v Praze, až nabydeme zkušeností, jak to funguje," řekl.
Zatímco dosud NATO a Rusko jenom konzultovaly, vyměňovaly si názory a stanoviska, nyní se pokusí společně něco dělat. "Nová rada funguje na základě konsensu. Tím se nejvýrazněji odlišuje od té dosavadní; to je její stěžejní rys," prohlásil George Robertson, který její založení označil za historický počin, a to s vědomím, nakolik je adjektivum "historický" zdiskreditováno.
Podrobný seznam oblastí, ve kterých bude Rada NATO-Rusko kompetentní, je i po dnešku tajným dokumentem. V obecné rovině je ovšem Robertson vyjmenoval - "dvacítka" bude mít možnost se zabývat bojem proti terorismu, řešením krizí ve světě včetně mírových misí, bojem proti šíření zbraní hromadného ničení, protiraketovou obranou, civilním nouzovým plánováním, záchrannými akcemi všeho druhu, obecnou vojenskou spoluprací či reformou ozbrojených sil. Nebudou to tedy ty aktivity, jež spadají pod článek pět Washingtonské smlouvy, který zakládá povinnost členských zemí aliance ke vzájemné obraně.
Obě strany musí mít volnost
Robertson i Ivanov zdůraznili, že obě strany si zachovávají naprostou volnost při zařazování témat na pořad a jejich stahování, vždy ve vytyčeném rámci. Dohoda nic nemění na jejich kolektivních závazcích a povinnostech. "Jinými slovy - zachováme si své hodnoty a svou sílu, přičemž budeme souběžně budovat novou bilaterální vazbu," řekl Robertson.
Podle Ivanova usilují obě strany o kvalitativně novou úroveň spolupráce. Rada NATO-Rusko se může stát "významným prvkem nové architektury evropské bezpečnosti", řekl na tiskové konferenci, které se účastnil spolu s Kavanem a Robertsonem. Ten podotkl, že spolupráce bude taková, jakou ji obě strany udělají - záleží jen na jejich politické vůli.
Kritici: Dohoda může být jen slupkou
Kritikové dohody poukazují na to, že se hrozí stát jen prázdnou slupkou, pod níž budou obě strany jednat postaru, tedy jen se informovat o už hotových postojích. Ozývají se hlasy, zejména v Rusku, že stejně jako v případě vzniku konzultačního
mechanismu před pěti lety jde jen o to "osladit" Rusku východní rozšíření aliance, které mu je solí v očích.
Kavan uznává, že "na kosti dohody je třeba ještě dát konkrétní maso" a že "se neví, jak to bude fungovat". Zároveň je proti pesimismu; myslí si, že při dostatku politické vůle se utvoří něco skutečně výrazně nového a prospěšného. Zároveň si
přeje, aby v relaci NATO-Rusko hrál roli také pražský summit, tedy aby vše neskončilo vlajkoslávou za dva týdny v Římě.
15. května 2002 0:01
