Tím by mohlo být právě pozemní propojení Ruska přes Cherson, Mykolajiv a Oděsu s okupovaným moldavským Podněstřím.
Ruská exkláva sousedí pouze s Moldavskem a Ukrajinou a je v ní umístěn jeden z největších muničních skladů v Evropě (údajně až 20 000 tun munice), zhruba 2 000 ruských vojáků a v neposlední řadě i 5 000 příslušníků separatistických jednotek.
Na cestě k uskutečnění takového plánu ale leží strategická přístavní Oděsa. Podle analytika Zdeňka Kříže z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně se nabízejí hned čtyři možné scénáře a jejich kombinace, jak by se ruské velení mohlo pokusit oblast ovládnout.
Všechny jsou velmi riskantní, náročné na logistiku i výcvik nasazených sil a vyžadují moment překvapení, který Rusko dávno ztratilo.
„To ale neznamená, že se je Moskva nemůže pokusit realizovat. Zoufalé státy dělají zoufalé činy. A Rusko má dost důvodů pro to, pokusit se ještě jednou riskantní a tentokráte úspěšnou operací zvrátit štěstěnu války na svou stranu,“ uvedl Kříž.
V opotřebovávací válce podle něj Rusko stěží Ukrajinu porazí, zvláště po zintenzivnění zahraničních dodávek těžkých zbraní, především z USA.
Přímý útok z Podněstří
Prvním scénářem je vést ruský úder dostupnými silami z Podněstří do Oděské oblasti. Podle Kříže ale ze velmi správně předpokládat, že Oděsa je bráněna silnými ukrajinskými jednotkami, protože je to životně důležitý přístav. Před válkou jím procházelo zhruba 70 % ukrajinského obchodu.
Před invazí byla v oblasti dislokována ukrajinská 28. mechanizovaná brigáda na plných početních stavech, která získala před ruským útokem bojové zkušenosti na Donbase. Tato jednotka byla posílená teritoriální obranou a možná i dalšími silami.
The first 80 days of the war in #Ukraine mapped by @criticalthreats and @TheStudyofWar. https://t.co/bpSRYTq6lb
Nyní budou ukrajinské jednotky určitě silnější než před válkou, protože Kyjev mezitím mobilizoval 200–300 tisíc vojáků.
„Navíc měly téměř tři měsíce na to, aby na předpokládaných směrech hlavního úderu vybudovaly pevnou obranu,“ konstatoval Kříž.
Ruské síly v Podněstří proto podle něj nemají s velkou pravděpodobností dostatečnou sílu, aby mohly pomýšlet na samostatný a úspěšný útok proti ukrajinským obráncům. „To ale přirozeně automaticky neznamená, že se o to ruští velitelé nepokusí,“ dodal Kříž s tím, že vytváření věrohodné hrozby v Podněstří váže síly obránce a znemožňuje je přesunout na východ země.
Čekání na postupující jednotky
Druhým scénářem je vyčkání s útokem na Oděsu až se k ní z východu přiblíží postupující ruské síly. Ty prozatím uvázly na jihu v úporných bojích mezi Chersonem a Mykolajivem.
Ukrajinské síly se poslední týdny neúspěšně snaží dobýt Cherson zpět. Dobytí Mykolajiva ruskými silami je v současnosti sice možné, ale málo pravděpodobné. I kdyby se tady Rusku podařilo uspět, z Mykolajiva je to do Oděsy stále zhruba 100 kilometrů.
#Ukraine: The Ukrainian Air force is still alive- seen here are two Ukrainian Su-27 striking Russian facilities on the famous Snake Island in the Black Sea, in remarkable footage filmed by a TB-2 drone.
As we can observe, there is serious damage. https://t.co/ogN3gOU8uJ
A při postupu by ruské jednotky musely překonat několik řek na jejich dolním toku. Podle Kříže lze předpokládat, že mosty přes ně jsou už dávno připraveny k destrukci.
„Násilný přechod řeky je obecně jedním z nejriskantnějších manévrů. V opravdovém boji se o pravdivosti této teze z vojenských učebnic nyní přesvědčují ruští vojáci na Donbase,“ konstatoval Kříž.
Vzhledem k pomalosti ruského postupu je proto podle něj málo pravděpodobné, že by v dohledné době týdnů dávalo ruské straně smysl, podpořit vojska útočící na Oděsu pomocným úderem z Podněstří. „Pokud se však ruské kolony přiblíží k Oděse na vzdálenost 20 až 30 kilometrů, pravděpodobnost zahájení ruských bojových operací z Podněstří prudce vzroste,“ varoval.
Podpůrný námořní výsadek
Třetí scénář je určitým rozvinutím dvou předchozích. Rusko by mohlo vést úder z Podněstří nebo od Mykolajivu, aby podpořilo námořní výsadek, který by se vylodil v blízkosti Oděsy. Rusko má v Černém moři kapacity k vylodění dvou až tří praporů.
„Je to scénář, se kterým musí ukrajinští obránci počítat. Jde ale zároveň o scénář nesmírně riskantní pro útočníka,“ shrnul Kříž.
Ať by ruské velení vybralo jakékoli místo k vylodění v blízkosti Oděsy, bylo by nutné získat absolutní vzdušnou nadvládu. Ne vzdušnou převahu, ale nadvládu tak, aby žádné ukrajinské bojové letadlo nemohlo námořní výsadek napadnout.
Ztráta raketového křižníku Moskva, jehož sekundárním úkolem bylo zajišťovat protivzdušnou ochranu (PVO) námořnímu operačnímu svazu, je proto podle Kříže v této souvislosti dvojnásob bolestivá.
Ukrajinská protivzdušná obrana přitom nadále působí jako organizovaná a centrálně řízená složka a má k dispozici desítky protiletadlových raketových kompletů S-300 a Buk-M1 různých verzí. A část z nich je nepochybně umístěna v Oděské oblasti a je schopna ruskou leteckou podporu významně omezit.
Navíc podle Kříže není nutné třeba pochybovat o tom, že situační povědomí ukrajinské PVO je více než dobré, protože může využít informací získaných průzkumnými prostředky NATO. „Kdyby tomu tak nebylo, ukrajinská PVO by již neexistovala. Ruské letecké operace v Oděské oblasti by byly prováděny hluboko v ukrajinském vzdušném prostoru a velmi blízko leteckých základen a PVO členských států NATO,“ konstatoval.
Míst pro vylodění většího námořního výsadku, který by měl šanci na udržení se proti ukrajinskému protiútoku, není v této části černomořského pobřeží nekonečný počet. Navíc obránce může díky kvalitním komunikacím manévrovat silami, zvláště když je jeho PVO stále funkční.
Ukrajinci také měli dost času zaminovat vyloďovací pláže a rozmístit na nich ocelové ježky. A velmi efektivní ukrajinské dělostřelectvo by mohlo být pro vyloďovací plavidla i námořní výsadek velmi nebezpečné.
„Útok z moře v okolí Oděsy se jeví jako nesmírně odvážná / riskantní / hazardní / hloupá operace s nejasným výsledkem. Jisté jsou pouze velké ztráty na technice, živé síle a pravděpodobně i vyloďovacích plavidlech útočníka,“ dodal Kříž.
Invaze do Budžaku
Podle něj ale možná existuje i scénář čtvrtý. Jde o invazi do Budžaku, který je od zbytku Oděské oblasti oddělen jezerem Dněsterský liman. Jde o území mezi Rumunskem, Moldavskem a Ukrajinou, které dříve tvořilo jižní část takzvané Besarábie.
Pro invazi do této oblasti sice platí většina omezení jako ve třetím scénáři, výhodou by ale bylo, že pobřeží je mnohem méně zastavěné než v okolí Oděsy a poskytuje obráncům mnohem méně příležitostí k vybudování chráněných opěrných bodů.
V Budžaku rozmístěné ukrajinské síly spojuje s Ukrajinou most přes Dněsterský liman, který se stal již několikrát terčem ruských raketových útoků.
„Pokud by byl most zničen, ukrajinské síly v Budžaku by byly odříznuty od zásobování a od posil. Vylodění ruského námořního výsadku o síle dvou, tří praporů by bylo rozhodně jednoduší než v blízkosti Oděsy,“ nastínil Kříž.
Snake Island, a Ukrainian TB-2 hits a Russian Mi-8 as troops are unloading https://t.co/FJabRRBzCH
Upozornil, že leží také nepoužívané mezinárodní letiště v Izmailu s betonovou přistávací plochou o délce 1 800 metrů. Ta by po obsazení a zprovoznění mohla bohatě stačit některým běžným ruským středním transportním letadlům.
To by Rusko umožnilo vybudovat v oblasti úderné uskupení, které by mohlo zaútočit z jihu na Moldavsko, spojit se se separatisty v Podněstří a rozvíjet dále útok na Oděsu.
„Není pochyb, že by šlo o logisticky nesmírně náročnou a riskantní operaci. Šance na úspěch byl ale byla nesporně vyšší než případné vylodění v hustě osídlených oblastech v okolí Oděsy,“ odhadl Kříž.
Pro úspěch takové operace zde však podle něj platí dvě důležité podmínky: udržet Rumunsko mimo válku a zajistit námořnímu výsadku protivzdušnou obranu.
Tu by mohlo zajistit rozmístění systémů dlouhého dosahu na Zmijím ostrově, což by podle Kříže ostatně mohl být důvod, proč se Rusko v posledních týdnech snaží za každou cenu ostrov udržet militarizovaný. A to i přesto, že se ukrajinským obráncům daří opakované výsadky na ostrov napadat a ničit.
