Mezikontinentální balistická střela RT-2PM Topol, jejíž odpal se v noci na 1....

Mezikontinentální balistická střela RT-2PM Topol, jejíž odpal se v noci na 1. září připravoval. | foto: US Air Force

Rusko modernizuje jaderný arzenál nejen kvůli USA, upozorňuje expert

  • 230
Rusko dává hlasitě najevo, že chce zmodernizovat své jaderné zbraně. Spíše než vzkaz Západu však řada ruských kroků, jež se prezentují jako reakce na kroky USA, může ve skutečnosti mířit na Čínu, říká v rozhovoru vojenský publicista Lukáš Visingr.

Dočkáme se mezi Ruskem a USA nových závodů ve zbrojení?
Záleží na tom, jak budeme tento pojem definovat. Za studené války oba bloky zbrojily takřka extenzivně, na jakýkoli krok protivníka reagovaly víceméně symetricky, tedy snahou vytvořit zbraň téže kategorie, avšak výkonnější. V tomto smyslu závody ve zbrojení skončily spolu se studenou válkou. Dnes ale vidíme něco jiného. Rusko chápe některé zbrojní projekty Západu, zejména protiraketovou obranu, jako něco namířeného proti sobě, a ať už má pravdu, nebo ne, reaguje vývojem protizbraní. Pokud budeme i toto pokládat za závody ve zbrojení, tak takové asymetrické „závody“ probíhají už minimálně deset let.

Lavrov: Nadešel čas, aby Rusko modernizovalo jaderné zbraně

Naposledy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že nastal čas na zásadní modernizaci jaderných a konvenčních zbraní, protože Rusko „vidí nepřátelské akce NATO“. Myslíte, že tím Moskva pouze Západ straší?
To poslední prohlášení bych skutečně bral spíše jako rétorické cvičení, určené ostatně z velké části pro uši ruské veřejnosti. U různých „siláckých“ výroků politických a vojenských činitelů často platí, že jako poselství světu jsou míněny daleko slaběji, než jak se na první pohled jeví. Ruská veřejnost ale musí být neustále ujišťována, že v čele státu stojí silný a rozhodný vůdce. Taková je prostě tamní politická kultura.

Dá se tedy vyčíst, co přesně chce Moskva z jaderného arzenálu modernizovat?
Jak jsem se zmínil, modernizace ruských strategických raket probíhá systematicky už řadu let, to není nic nového. Ale ministr Lavrov měl možná na mysli něco, v čem je situace odlišná než u samotných raket. Jde o systémy včasné výstrahy, velení a řízení, protože ty jsou už opravdu zastaralé, vlastně se moc nezměnily od studené války. Nastává tak trochu groteskní situace, že špičkovou střelu starou pár měsíců bude ruský voják obsluhovat od téhož kontrolního pultu, u kterého mohl v době své služby stát jeho otec.

A jak nutně potřebuje Moskva modernizovat samotné rakety?
Určitě je nemusí modernizovat proto, aby překonalo americkou protiraketovou obranu. Ta by mohla zastavit omezený útok zemí, jako je Írán nebo Severní Korea, které mají rakety poměrně primitivní. Naopak Rusko je v oblasti pozemních balistických raket na světové špičce, zřejmě předstihuje i Američany, kteří tradičně sází spíše na rakety na ponorkách.

Ale ještě je tu jeden důležitý faktor, o kterém se moc nemluví. Pokud by něčí raketový arzenál mohl být pro Rusko výhledově hrozbou, tak je to daleko spíš ten čínský. Řada kroků, jež se prezentují jako reakce na kroky USA, může ve skutečnosti mířit na Čínu.

Rusko: Dohnali jsme Američany

Počátkem října ruský list Vedomosti s odvoláním na údaje amerického ministerstva zahraničí uvedl, že Rusko poprvé v 21. století dohnalo Spojené státy v počtu všech nosičů strategických jaderných zbraní a v počtu rozmístěných hlavic. Pomohlo mu zařazování nových jaderných ponorek nesoucí rakety s větším počtem hlavic. Na rozmístěných nosičích má Rusko 1 643 jaderných hlavic, o jednu více než Spojené státy. V celkovém počtu nosičů vedou ale Spojené státy 912 ku 911, na rozmístěné nosiče pak výrazněji, 794 ku 528. (Více v článku zde)

Týká se to třeba těch zpráv o ruských raketách středního doletu?
Jednoznačně ano. Čína má čtyřciferný počet raket středního doletu, USA a Rusko nemají díky smlouvě INF ani jedinou. Nedávno zazněly v Rusku hlasy, že by mohlo být velmi krátkozraké usmívat se nad čínskými raketami, které míří na Tchaj-wan nebo na americké základny v Jižní Koreji či Japonsku, protože ty rakety můžou klidně mířit i na Sibiř. Proto se množí spekulace, že Rusko chce vypovědět dohodu INF nebo že nová balistická raketa RS-26 Rubež je fakticky potají vyvinutá zbraň se středním doletem.

Myslíte tedy, že Rusko dohodu o zbraních středního doletu porušuje?
Spíš si myslím, že ji velmi vtipným způsobem obchází. Smlouva INF zakazuje vyvíjet rakety s nejvyšším doletem mezi 500 a 5 500 km, nic však nepřikazuje, že se raketa musí používat na maximální možnou vzdálenost. Pokud se potvrdí zprávy, že RS-26 má dolet něco kolem 6 000 km, tak je to formálně raketa mezikontinentální a smlouvu INF neporušuje, ačkoli se prakticky dá použit i na vzdálenost odpovídající střednímu doletu.

Má Rusko v plánu ještě nějaké další, modernější rakety?
Hodně se mluví o tom, že vzniká nová balistická raketa těžké kategorie. Třeba raketa Jars váží necelých 50 tun a unese nejvýše 10 hlavic, zatímco připravovaná těžká raketa Sarmat by měla vážit asi 100 tun a dopravit až 15 nukleárních hlavic. Faktem ale je, že i v Rusku existuje proti tomuto projektu velmi hlasitá opozice, podle které jde o oživování reliktů studené války, které mohou leda tak vyprovokovat Američany. Podobná kritika směřuje i na záměr opět zařadit do výzbroje rakety na železničních vagónech.

ANALÝZA: Ruské raketové ambice: důvod pro znepokojení?

Analýza natoaktual.cz

Vyvíjí Rusko i hypersonické útočné prostředky, jaké chystají USA a Čína?
Ano, svého času dokonce byli Rusové, resp. Sověti v tomto sektoru na špičce vývoje. Ještě na konci studené války stačili rozpracovat několik hypersonických zbraní, takže dnes mají na co navazovat. Už několik let se objevují zprávy o nové hlavici pro rakety řady Topol, která nemá klasicky padat k zemi či omezeně manévrovat, ale má mít i vlastní náporový motor, se kterým by měla ve velké výšce dosahovat až patnáctinásobku rychlosti zvuku. Rusové tedy evidentně sledují stejný cíl jako Američané a Číňané, tj. vytvořit něco, proti čemu budou dnešní systémy protivzdušné a protiraketové obrany prakticky bezmocné.

A co problematická balistická raketa Bulava pro ruské ponorky?
To je velmi příznačný příběh. Vývoj rakety Bulava vede společnost MITT, která již vytvořila výborné rakety série Topol, ale s ponorkovými zbraněmi nemá zkušenosti. Více než polovina testů rakety Bulava skončila neúspěchem a vyšlo najevo, že se zanedbala výstupní kontrola a selhávaly součástky od subdodavatelů. Projekt Bulava pokračuje, ale není jasné, co by se dělo v případě dalších neúspěchů. Moskva chtěla mít nejlepší ponorkovou raketu světa, jenže dnes má několik nových raketonosných ponorek bez raket. Rusko sice zdědilo technickou základnu zbrojního průmyslu SSSR, ale zdědilo i jeho problémy.

, natoaktual.cz

Video