Zelenskyj si podle politologa Kříže z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně sice nemůže dovolit s Ruskem nejednat, musí ale být diplomaticky pružný a velmi obezřetný.
Hlavní překážkou pro zahájení smysluplných jednání Kyjeva s Moskvou je přitom prostý fakt, že na operační úrovni Rusko zatím neutrpělo zásadní vojenskou porážku.
Tou by bylo například obklíčení a zničení některé velké kolony ruských sil, která se ze „závratě z úspěchu“ příliš vzdálila svému zásobování. „Gangsteři přece nikdy nevyjednávají v dobré vůli, pokud jim z nosu neteče červená,“ řekl Kříž.
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou pokračují, ale jednání delegací by podle jeho slov mohla být aktivnější a věcnější. Rusko prý nemá v plánu zveřejňovat konkrétní požadavky, které vůči Kyjevu má.
Naopak Ukrajina požaduje přímé rozhovory mezi Zelenským a vládcem Kremlu Vladimírem Putinem. Podle poradce ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka je osobní schůzka „klíčová pro nastolení míru na Ukrajině“.
Putinův režim je zcela nedůvěryhodný
Náznak možného přijatelného diplomatického řešení ruské agrese ale s sebou nese mnohá nebezpečí, upozornil Kříž.
Předně může oslabovat odhodlání Ukrajinců se bránit a nést obrovské ztráty na lidských životech a škody na infrastruktuře, které jsou s obranou spojené. A pak je tu „reputace“ ruské diplomacie.
„Vše co nyní Moskva řekne, slíbí nebo i podepíše, se změní bez oka mrknutí v okamžiku, kdy dohodnuté nebude vyhovovat ruským zahraničně-politickým cílům, existujícímu poměru sil a novým okolnostem,“ uvedl Kříž.
Ukrajina si podle něj může být za současných okolností zcela jistá pouze tím, že ji Rusko nakonec nějak podvede a podrazí, Putinův režim je totiž nyní zcela nedůvěryhodný.
Kříž upozornil na opakované ruské proklamace, že k žádné invazi na Ukrajinu nedojde, že v Bělorusku se koncentrují ruská vojska jen na cvičení, že ruské jednotky neútočí v ukrajinských městech na civilní cíle a další.
Varoval před přílišným optimismem pramenícím z toho, jak se ruským invazním vojskům v boji nedaří a Moskva postupně změkčuje výchozí pozice k vyjednávání o zastavení své agrese proti Ukrajině. To by v Kyjevě mohlo zvyšovat pokušení se s Ruskem nějak dohodnout. Jde však podle Kříže jen o další chytrý tah Moskvy.
Zázrak na Dněpru, nebo železná opona? Čtyři scénáře války na Ukrajině |
„Je to ruský/sovětský modus operandi ve všech agresích, které nejdou zcela podle plánu. Ruská diplomacie byla vždy kvalifikovaná, (všeho)schopná a výkonná. Zejména v přesvědčování světa, že oběti ruské (sovětské) agrese si za ni samy mohou,“ konstatoval.
Skutečný plán ruských „mírotvůrců“ je však podle něj zřejmý – rozmístit zhruba 15-18 kilometrů od předního okraje Kyjeva dělostřelectvo a začít město srovnávat se zemí. Ruská diplomacie tak má pouze vytvořit podmínky pro další pokračování bojových operací, které podle víry Moskvy přinesou ukrajinskou kapitulaci dříve, než Rusko zlomí mezinárodní ekonomické sankce.
Pozor na ruskou operační pauzu
Kříž soudí, že ruské invazní síly potřebují po měsíci bojů nutně „operační přestávku“, kterou ale Kyjev nesmí zaměňovat s příměřím. Ruským vojskům by zřejmě postačovalo 5-7 dní, během kterých by velitelé ruských sil a jejich štáby zjistili, kde se nacházejí jejich jednotky.
Navážou s nimi spojení. Konsolidují praporní taktická uskupení, vymění velitele nebo ustanoví nové v případě, že původní padli nebo dezertovali. Doplní je živou silou a technikou. Jednotky, které utrpěly zvláště těžké ztráty, stáhnou do týlu a nahradí čerstvými útvary.
Zorganizují logistiku a provedou údržbu nasazené techniky. Zajistí zásobování dělostřelectva, které rozmístí za účelem likvidace velkých aglomerací. Možná dokonce i nakrmí nasazená vojska.
A rozmístí takzvané uzávěrové oddíly v nějaké jejich modernější podobě, které dohlédnou, aby ruský voják už neustupoval a nedezertoval. V neposlední řadě zmobilizují polovojenské a policejní síly, bez kterých je nemyslitelné Ukrajinu dlouhodobě okupovat. Na okupaci území většího než Francie nemůže 200 tisíc dnes hodně pocuchaných ruských „mírotvůrců“ stačit.
A pro takovou pauzu se Moskva zřejmě bude snažit nabídnout rádoby přijatelné východisko ze současné situace. Dokud Rusko požadovalo bezpodmínečnou kapitulaci Kyjeva a vydání se na nemilost vítěze, nezbývalo Kyjevu nic jiného než bojovat.
Když Moskva slevila ze svých válečných cílů, vytvořila zcela odlišnou situaci. „Otevřela okno příležitostí pro svoje lidi na Západě, aby předložili narativ o nutnosti se dohodnout, protože válkou přece nejvíce trpí nevinní ukrajinští civilisté a nevinní ruští odvedenci,“ varoval Kříž.
