Vztahy mezi Ruskem a Západem se za posledních šest měsíců výrazně oteplily, když ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil podporu válce proti terorismu vedené Spojenými státy.
Představitelé Ruska a NATO v této souvislosti začali diskutovat o formě užší vzájemné spolupráce.
O významu pražského summitu v kontextu sbližování Rusko-NATO svědčí i eminentní zájem představitelů NATO, aby na summit do Prahy přicestoval i ruský prezident Vladimir Putin.
Generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson dokonce považuje nadcházející summit za klíčový k posílení spolupráce s Ruskem a vyjasnění vzájemných pozic. Spolu s prezidentem Václavem Havlem minulý týden při Robertsonově návštěvě Prahy vzkázali, že účast prezidenta Putina na summitu je velmi důležitá.
O podobě nového orgánu NATO-Rusko by se mělo jednat již na květnovém setkání ministrů zahraničí NATO v Reykjavíku. Rogozin však prohlásil, že není třeba tak rychlého rozhodnutí a zároveň dodal, že Západ se nabídnutím nové formy spolupráce snaží utišit ruské protesty proti rozšiřování NATO.
Vztahy mezi Ruskem a NATO jsou podle Rogozina natolik důležité, než aby vyústily ve špatně fungující mechanismus, který by zničil spolupráci namísto jejího posílení.
Představitelé NATO uvedli, že nový mechanismus spolupráce by zahrnoval členství Ruska v některých politických orgánech, které budou úzce spolupracovat s aliancí na takových otázkách, jako je boj proti terorismu a proti šíření zbraní hromadného ničení.
Mohly by též převzít odpovědnost za organizování mírových akcí. Zároveň však představitelé NATO zdůraznili, že Moskva by neměla právo veta při rozhodování aliance.
25. března 2002 9:28
