„Ukrajina přispívá k transatlantické bezpečnosti a spojenci stojí jednotně za svou neochvějnou podporou Ukrajiny při obraně její svobody, suverenity a územní celistvosti,“ shodli se představitelé 32 členských zemí včetně Česka v závěrečné deklaraci ze summitu.
Pouze šestibodový klíčový dokument konstatuje, že evropští spojenci a Kanada nyní financují převážnou většinu bezpečnostní pomoci Ukrajině, která musí zůstat dlouhodobě udržitelná. Pro rok 2026 se proto spojenci v deklaraci zavázali poskytnout Ukrajině vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur (v přepočtu přes 1,7 bilionu korun) s tím, že Kyjev může s podobnou úrovní podpory počítat i příští rok.
Přibližně 30 miliard eur ovšem tvoří už schválená půjčka Evropské unie pro Ukrajinu, zbývajících zhruba 40 miliard eur mají dodat evropské státy NATO a Kanada formou bilaterální vojenské pomoci, výcviku, dodávek techniky a další podpory.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojenců ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. „Útok na jednoho je útokem na všechny. Naše jednota, solidarita a společná síla zůstávají základem míru, bezpečnosti a prosperity jedné miliardy občanů naší aliance svobodných a demokratických států,“ říká dokument, který rovněž zdůrazňuje transatlantické spojenectví.
Trumpovo hromobití v Ankaře: Zuří kvůli Grónsku, odepsal Španěly i „choré“ Íránce |
Rusko, které už pátý rok vede brutální válku proti Ukrajině, označili lídři Aliance za „dlouhodobou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost a stabilitu“. Dokument konstatuje, že proto evropští spojenci a Kanada společně zvýšili investice do klíčových obranných kapacit o více než 139 miliard dolarů.
„Naše investice nám přinášejí potřebné schopnosti a zároveň posilují naši průmyslovou základnu a odolnost,“ uvádí se v dokumentu s tím, že na summitu v Ankaře spojenci oznámili další nové obranné zakázky v hodnotě 50 miliard dolarů a zavázali se k rozšíření kolektivních výrobních kapacit a ke spolupráci s průmyslem za k urychlení inovací.
„Budujeme budoucnost: silnější Evropu v rámci silnějšího NATO – modernizovanou Alianci. Evropští spojenci a Kanada ve spolupráci se Spojenými státy přebírají větší odpovědnost za obranu Aliance,“ konstatovali společně lídři.
Odstrašování a obrana NATO budou podle dokumentu nadále spočívat na vhodném mixu jaderných, konvenčních a protiraketových obranných schopností, doplněných o vesmírné a kybernetické prostředky. Investice do obrany se mají týkat zvýšení schopností nasazovat, podporovat a udržovat ozbrojené síly ve všech doménách, včetně hlubokých přesných úderů, integrované protivzdušné a protiraketové obrany, bezpilotních systémů, přelomových technologií a zpravodajských schopností. „Vyvíjíme interoperabilní transatlantický cloud pro vedení boje a zavádíme výkonnou umělou inteligenci,“ uvádí se v deklaraci.
Jak by Evropa bojovala bez Ameriky. NATO se v Ankaře snaží lepit díry ve své obraně |
Aliance bude podle dokumentu i nadále reagovat a přizpůsobovat se strategické konkurenci, všudypřítomné nestabilitě, hybridním hrozbám a opakujícím se otřesům v širším bezpečnostním prostředí. Spojenci v deklaraci znovu zdůraznili, že „Írán nesmí nikdy vlastnit jaderné zbraně“, a vyzvali Teherán, aby plně respektoval svobodu plavby v Hormuzském průlivu.
Vzkaz Moskvě: Nemáte šanci vyhrát
Podle německého kancléře Friedricha Merze nemá Rusko nemá šanci válku na Ukrajině vyhrát. „Chceme, aby se NATO stalo více evropským, a právě díky tomu mohlo zůstat silnou transatlantickou aliancí,“ prohlásil Merz na summitu v Ankaře.
Nyní podle něj záleží výhradně na Rusku, aby svou válku ukončilo – čím dříve, tím lépe pro Evropu, pro samotné Rusko i světový mír. „Rusko nemá šanci tuto válku vyhrát. Svých válečných cílů nedosáhne,“ konstatoval.
Podle finského prezidenta Alexandera Stubba „Evropa pokračuje v silné podpoře Ukrajiny“. Litevský prezident Gitanas Nauséda apeloval, že Evropa musí převzít větší odpovědnost a rychleji rozvíjet své kapacity. „Společně jsme silní,“ vyzval.
Summit v Ankaře ukázal, že Aliance je silnější než když dřív, uvedl šéf NATO Mark Rutte. „Poselství z tohoto summitu je jednoduché: NATO plní své povinnosti,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Aliance podle něj prokázala, že se umí neustále přizpůsobovat. „Vyvažujeme naši bezpečnost k lepšímu, o to v NATO 3.0 jde,“ dodal šéf Aliance.
Americký prezident Donald Trump, který i těsně před jednáním nešetřil kritikou Aliance a některých vybraných členů, po skončení uzavřeného zasedání prohlásil: „V té místnosti panovala velká přátelská atmosféra a velká soudržnost.“
Ostatně přímo v deklaraci se lídři všech 32 zemí odvolávají na známý článek 5. Washingtonské smlouvy, který konstatuje, že útok na jednoho je považován za útok na všechny spojence.
Podobně hovořil i končící britský premiér Keir Starmer, pro kterého šlo zřejmě o poslední zahraniční cestu ve funkci. NATO podle něj vyšlo ze summitu silnější a jednotnější. „Prezident Trump to shrnul a řekl, že je velmi potěšen duchem a jednotou setkání, a proto, pokud jde o to, jaký je výsledek, a odpověď na otázku – je NATO po tomto summitu silnější a jednotnější?, pak zní odpověď ano,“ prohlásil Starmer.
Aliance podle jeho slov v Ankaře dosáhla svého hlavního cíle, tedy posílení soudržnosti v době konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě.
