„Věříme, že Vladimir Putin není hrozbou jen pro Ukrajinu, ale i pro celou Evropu,“ prohlásil na konferenci vlivný americký senátor John McCain. Evropa by podle jeho slov neměla pochybovat o tom, že pokud Rusko na Ukrajině uspěje, bude se snažit vyvíjet tlak i na další země.
„Nemám strach, že provokujeme Vladimira Putina. Vladimir Putin bude takto pomalu okusovat Ukrajinu, bude dál vyvíjet tlak na Pobaltí, na Moldavsko a další země a neplatí přitom za to takřka nic,“ řekl.
ROZHOVOR: Proruské dezinformace zaplavují Česko a zamlžují pravdu |
Podle litevského ministra zahraničí Linase Linkevičiuse chce současné ruské vedení ukazuje svaly a chce zjistit, co všechno si může v sousedství dovolit. „Putin je připraven použít vojenskou sílu, pokud vidí příležitost. Naším cílem je nenechat takové příležitosti růst,“ konstatoval bývalý švédský premiér a ministr zahraničí Carl Bildt.
Ředitel výzkumného centra Pew Bruce Stokes konstatoval, že až 61 procent Rusů věří, že existují části jiných zemí, které mají náležet k Rusku. „Írán je budoucí hrozbou, pokud se dostane k jaderným zbraním, ale Putin je skutečný. Je jako pes, který vycítí strach,“ uvedl další americký senátor John Barrasso.
Nejlepší odpovědí na takové ruské ambice je podle Bildta jednota Západu. Někdejší státní tajemník ruského ministerstva financí Sergej Alexašenko nastínil, že při loňské anexi Krymu Moskva počítala s tím, že NATO proti takové akci nijak nezasáhne.
Politici vyzývají k jednotě
Právě o jednotě pochybuje senátor McCain. A důvodem může podle jeho slov být závislost na ruských energetických dodávkách. McCain na zvláštní tiskové konferenci informoval, že dolní komora amerického Kongresu schválila rezoluci, která vyzývá prezidenta Baracka Obamu k podpoře dodávek takzvaných „obranných zbraní“ jako neprůstřelných vest, zpravodajských informací či komunikačních technologií pro Ukrajinu.
„Potřebují mnoho zbraní, jimiž se budou bránit a vzdorovat vybavení, které proti nim používají Rusové ve velkém počtu,“ řekl.
Za klíčovou ohledně ukrajinské krize označil potřebu zachování jednoty v otázce protiruských sankcí také slovenský prezident Andrej Kiska. Ten kritikou ruské politiky ve svém projevu nešetřil.
Ilegální anexe Krymu, probíhající válka na Ukrajině, pokračující okupace Jižní Osetie a Abcházie, ale rovněž velká dezinformační kampaň namířená na evropské země podle něj ukončila v horizontu nejbližší budoucnosti představy Západu o možném strategickém partnerství s Ruskem.
„Není důvod předstírat opak, když jeden z takzvaných strategických partnerů porušuje mezinárodní právo, oživuje rétoriku studené války, přepisuje historii a otevřeně šíří nenávistnou propagandu,“ řekl s tím, že Západ si takový vývoj nepřál a ani ho nezpůsobil.
„Je to zde a máme pouze jednu možnost, přizpůsobit se. Vyžádá si to nové strategie, plány, zdroje a postupy. Ze všeho nejvíc musíme překonat naši slabost - lhostejnost, nedůslednost a nerozhodnost,“ prohlásil.
Proruské dezinformace zahlcují Evropu
Kiska v projevu rovněž popsal asi rok staré události, kdy byl zvolen do čela státu. Tedy v době, kdy došlo k ruské anexi Krymu a propuknutí těžkých bojů na východní Ukrajině. V prvních dnech v úřadě mu prý ukázali protiatomový kryt.
„Považoval jsem to spíše za kuriozitu, relikt z temné minulosti období studené války. O pár měsíců později jsem slyšel, jak ruský prezident mluví o jaderném arzenálu namířeném na Západ,“ uvedl Kiska.
Zároveň upozornil na proruské dezinformace, které zaplavují Evropu. Podobné informace o „nepřátelském Západě“ pak podle Linase Linkevičiuse ruská státní média „servírují i ruským občanům doma i v zahraničí“.
Jak uvedl Yevhen Fedchenko, zakladatel specializovaného serveru StopFake.org, který se ruskou dezinformační válkou zabývá, se Rusko snaží na základě popírání faktů nabízet svou alternativní realitu. „Sledování ruské televize je jako sledovat zprávy z jiné planety,“ prohlásil k tomu například náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow.
Kreml se tak podle expertů snaží narušit celý proces evropské integrace a Ukrajina je jedním z příkladů. „Intelektuálové se mýlí, když říkají, že si nejsme jisti, jestli je to válka. Ale pravdou je, že je to horší než klasická válka. Je to válka nepoctivých ilegálních taktik. Je navržena tak, aby zmátla lidi. Není pochyb o tom, že jde konvenční válku - oni (Rusko) poslali tanky, raketové systémy, vojáky,“ řekl historik z univerzity Yale Timothy Snyder.
Díky masivní záplavě dezinformací se pak Rusku daří rozdělovat společnost v jednotlivých evropských zemích. „Máme 70 tisíc ruských vojáků na cvičení u našich hranic a 7 amerických tanků v Tallinnu. Spiegel ale píše, že provokujeme Rusko,“ konstatoval estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.
