Nezisková organizace European Leadership Network (ELN) varovala, že rozpory mezi Moskvou a Západem by se od pouhých slov mohly posunout až k vojenským plánům. Experti analyzovali nejdůležitější vojenská cvičení obou stran z poslední doby a došli k závěru, že se Rusko i Severoatlantická aliance „připravují na nejhorší možnost“. Tedy případný vojenský střet.
European Leadership NetworkNezisková organizace vznikla v březnu 2011. Se sídlem v Londýně tvoří síť předních bezpečnostních expertů, bývalých premiérů, ministrů, diplomatů a lídrů s cílem "vytvořit podmínky pro mírovou bezjadernou budoucnost". Zaměřuje se na kontrolu zbrojení a politické a vojenské otázky současnosti. Ředitelem think-tanku a spoluzakladatelem je Ian Kearns. Předsedou pak bývalý britský ministr obrany Des Browne. Ve výkonném panelu figurují například bývalý šéf turecké diplomacie Hikmet Cetin, někdejší ruský ministr zahraničí Igor Ivanov, někdejší velitel francouzských vzdušných sil Bernard Norlain, bývalý generální tajemník NATO Javier Solana, bývalý šéf ruské rozvědky Vjačeslav Trubnikov, ale také třeba bývalý předseda Valného shromáždění OSN a někdejší ministr zahraničí Jan Kavan. Více informací na webu think-tanku |
Zpráva upozorňuje rovněž na takzvaný „bod zlomu“, od kterého v posledních měsících obě strany vyostřily své vojenské postoje. Vedoucí výzkumu ELN Lukasz Kulesa varoval, že vzájemné vztahy se mohou ještě dále zhoršovat, pokud obě strany nepřistoupí k uvolňování napětí.
„Napětí se dále prohlubuje a přerůstá do pocitu nepředvídatelnosti,“ uvádí se ve zprávě. Ruské ministerstvo obrany pro letošní rok ohlásilo více než 4 tisícovky cvičení, což je více než desetinásobek toho, co plánuje NATO a spojenci na stejné období. Rusko navíc do cvičení stále častěji zapojuje i jaderné zbraně.
Srovnání se týká aliančního cvičení „Allied Shield“, do kterého se v dílčích fázích během června zapojilo celkově na 15 tisíc vojáků z 19 členských zemí NATO a některých partnerských států a na straně druhé březnové celostátní prověrky bojové připravenosti ruských sil s celou sérií dílčích manévrů, do kterých Moskva nasadila na 80 tisíc vojáků, 12 tisíc kusů těžké techniky, 65 válečných lodí, 15 ponorek a 220 letadel.
Obě strany cvičí obranu proti sobě
Hlavním námětem ruského cvičení byla obrana území, založená podle analytiků na rychlém posílení odlehlých regionů Ruska se zvláštním důrazem na poloostrov Kola, odlehlé arktické ostrovy, exklávu Kaliningrad, ale také obsazení Černého moře a ostrova Sachalin na Dálném východě.
„Přesuny byly podporovány širokou škálou námořních a vzdušných aktivit, jejichž cílem bylo zpochybnit a kontrolovat námořní koridory a vzdušný prostor obklopující Ruskou federaci,“ uvádí se ve zprávě. Cvičné operace pak byly podpořeny rozsáhlými manévry kombinovaných sil v centrálním Rusku. „Rozsah cvičení napovídal, že mohlo jít pouze o scénář simulující konflikt se Spojenými státy nebo NATO,“ konstatoval analytik Thomas Frear.
Alianční cvičení bylo podle analýzy zaměřeno čistě na teritoriální obranu před subverzními, tedy podvratnými či rozvratnými aktivitami „cizího“ státu a to za použití konvenčních sil v podobě obrněných jednotek a letectva, ale také speciálních sil.
Během cvičení Aliance podle analýzy sledovala schopnosti, jak nejrychleji reagovat na infiltraci či útok na nejvýchodnější členské země, které bezprostředně sousedí s Ruskem.
„Povaha takové činnosti, pokud jde o schopnost čelit infiltraci některého členského státu, podobně jako v rané fáze anexe Krymu (Ruskem) a pokud jde také o zapojení masivní konvenční hrozby na hranicích NATO, označuje Rusko jako jediného možného protivníka,“ uvedl Frear.
Jak dodal, stejně jako v případě ruských manévrů, i cvičné operace NATO byly podpořeny širokou škálou námořních a vzdušných aktivit s cílem zpochybnit a kontrolovat námořní koridory a vzdušný prostor nad a kolem Baltského moře, pobaltských států a Polska.
Jen reagujeme, hájí se Aliance
Vztahy Ruska se Západem jsou na bodu mrazu od loňské ruské anexe Krymu a propuknutí konfliktu na Ukrajině. Západ obviňuje Moskvu z podpory proruských separatistů i z přímého zapojení ruských jednotek v bojích proti ukrajinským vládním oddílům.
Moskva naproti tomu označuje současnou napjatou situaci za důsledek „kontinuální expanze NATO směrem na východ“ a zvýšených vojenských aktivit Aliance v blízkosti svých hranic.
NATO ale upozorňuje, že se to bylo právě Rusko, které loni vojensky obsadilo Krym, a spojenci na to zkrátka reagují posílením kolektivní obrany. „Dali jsme opakovaně najevo, že nechceme usilovat o konfrontaci s Ruskem. Po více než dvě desetiletí jsme se snažili vybudovat s Ruskem kooperativní vztah. Rusko ale násilím změnilo hranice, nadále podporuje separatisty na Ukrajině a hrozí, že rozmístí jaderné střely v blízkosti hranic Aliance,“ uvedla v reakci na analýzu londýnské ELN mluvčí NATO Carmen Romero.
Manévry NATO |
Upozornila přitom na skutečnost, že zatímco spojenci vojenská cvičení plánují a oznamují i v předstihu let, jejich termíny jsou neustále veřejně dohledatelné a zvou na ně mezinárodní pozorovatele i zástupce Ruska, Moskva se takto nechová a drtivá většina manévrů je zcela neohlášených.
„V reakci NATO zvýšilo svou přítomnost ve východní části, aby posílilo kolektivní obranu. To je náš hlavní úkol, jako obranné aliance,“ dodala Romero.
Pentagon považuje hybridní boj za hrozbu
Analytici European Leadership Network ve své zprávě vyzývá obě strany, aby přijaly opatření, které by vedly k postupnému uvolňování napětí. Některými z kroků by mělo být obnovení vzájemné komunikace, znovuspuštění Rady NATO-Rusko či vytvoření nějakého nového formátu nebo například vytvoření nové dohody, která by jasně určovala, jaké zbraně mohou být umístěny u hranic a dávala by obou stranám právo na pravidelné kontroly.
„Každá ze stran vnímá vojenská cvičení jako provokaci a posiluje vzájemnou nedůvěru. Politici by měli projevit dostatek rozvahy a omezit rozsah cvičení,“ uvedl ředitel think-tanku Ian Kearns.
„Je to Rusko, které z NATO dělá hrozbu, aby ospravedlnilo své agresivní akce a pokusy obnovit sféru svého vlivu,“ reagoval zástupce generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow.
Podle odcházejícího šéfa americké armády Raymonda Odierna však bude mezi spojenci těžké rozptýlit oprávněné obavy, že se Rusko nepustí do vojenských akcí jako na Krymu třeba také v Estonsku či Lotyšsku. Současnou ruskou politiku označil za „nejnebezpečnější“ hrozbu. „Rusko stále hodnotí reakce NATO na některé ze svých akcí,“ konstatoval.
S odkazem na hybridní způsob boje uplatněný na Krymu i na Ukrajině dodal, že Rusko zároveň takovými sofistikovanými operacemi prokázalo určitou významnou schopnost.
Na dotaz, zda se Spojené státy připravují na konvenční střet s Ruskem, Odierno odpověděl, že americká armáda cvičí na hybridní hrozby už osmnáct měsíců a bude v tom pokračovat.
