Manévry ruského a čínského námořnictva jsou první takovou společnou akcí obou zemí ve Středozemním moři. Do cvičení se od 11. do 21. května zapojí desítka válečných plavidel.
Hlavním smyslem je podle prohlášení obou stran „prohloubení přátelské a praktické spolupráce mezi oběma zeměmi a posílení společné reakce na bezpečnostní hrozby na moři“.
Ruské námořnictvo plánuje vyslat několik plavidel své Černomořské flotily. Čína na deset dní přesune do Středomoří dvě lodě, které se jinak podílejí na protipirátských hlídkách v okolí Afrického rohu.
Podle ruského ministerstva obrany bude cvičení zaměřeno na navigaci a eskortní mise, ale na programu jsou také ostré střelby.
Čínští námořníci už vody Středozemního moře poznali v roce 2012, kdy doprovázeli nákladní plavidla v Adenském zálivu a pak v roce 2014, kdy společně s ruskými, norskými a dánskými plavidly doprovázeli transporty syrských chemických zbraní, určených ke zničení.
Návštěva u Krymu
Ruské ministerstvo obrany odmítlo, že by manévry s Čínou a navíc v tak citlivé oblasti měly souvislost s napjatými vztahy se Zapádem po loňské anexi Krymu a konfliktu na Ukrajině.
„Společné cvičení není namířeno proti žádné třetí zemi a nemá spojitost s politickou situací v regionu,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
ANALÝZA: Prohlubování vojenské spolupráce Ruska, Číny a Íránu |
Nicméně plánovat ho začaly obě strany po návštěvě ruského ministra obrany Sergeje Šojgua loni na podzim. Šojgu tehdy prohlásil, že obě země „jsou stále více znepokojeny snahami USA o posílení své přítomnosti v asijsko-pacifické oblasti“.
Zajímavostí je, že si čínská plavidla před samotnými manévry ještě udělala malou odbočku do Černého moře. Míří k jihovýchodním břehům Krymu a posléze mají dorazit do ruského přístavu Novorossijsk, kde se zapojí do oslav 70. výročí od konce druhé světové války.
Bezpečnostní analytici už roky upozorňují, že jedním z hlavních čínských vojenských cílů je vybudovat silné námořnictvo, které by nad rámec ochrany pobřežních vod bylo schopné operovat napříč oceány světa.
„Ukrajinská krize potřebu rusko-čínského sbližování znásobila. Vedla k otevření zcela nové éry v dosavadní vojenské spolupráci obou států a bylo dohodnuto podstatné navýšení počtu společných vojenských cvičení,“ konstatuje například bezpečnostní analytička Martina Heranová.
