Podle Rubia bude prezident Donald Trump tlačit na spojence v NATO, protože řada z nich nedělá dost pro zajištění své vlastní obrany. „Spoléhají na nás, že budeme první překážkou. A to není spojenectví, to je závislost, kterou nechceme,“ uvedl v rozhovoru pro The Megyn Kelly Show.
Rubio v doposud nejobsáhlejším a také nejotevřenějším rozhovoru takřka hodinu obšírně vysvětloval plány amerického prezidenta Trumpa a dával do souvislostí jeho první a mnohdy kontroverzní kroky v úřadě.
Šéf americké diplomacie upozornil, že ve vztahu k NATO je z perspektivy Bílého domu podstatná jedna věc. Země jako Polsko, pobaltské republiky nebo Rumunsko podle něj vynakládají vzhledem ke svému HDP více než státy s velkými a silnými ekonomikami jako Francie nebo Německo.
„Říkají: my nemusíme tolik utrácet na obranu, protože Amerika zde má své vojáky a ti budou v případě napadení naší národní obranou, takže místo toho můžeme všechny ty peníze utratit za obrovskou sociální záchrannou síť,“ poznamenal.
Podle Rubia je vždy jejich argumentem, že by vyšší výdaje na vlastní obranu vyžadovaly omezení sociálních programů, dávek v nezaměstnanosti nebo možnosti odejít do předčasného důchodu. „A všech těch ostatních věcí, které si zvolili. Ale my je dotujeme,“ dodal.
Z dlouhodobého hlediska je proto podle něj nutné hovořit o tom, zda mají Spojené státy stát „v první linii“ při zajišťování bezpečnosti kontinentu, nebo „jako záloha“ pro zajištění Evropy.
„Země na východní periferii, které jsou nejblíže Rusku, ty všechny budují schopnosti být v první linii. Poláci, Češi… a pokud se přesunete dále na západ, do nejbohatších ekonomik, Německa, Francie, také Španělska, tak nevydávají dost na svou národní bezpečnost,“ odpověděl na otázku, zda mají Spojené státy zůstat pomyslnou „velkou chůvou“.
Česká republika podle posledních odhadů loni po dlouhých dvaceti letech zřejmě splnila svůj spojenecký závazek dávat na obranu minimálně 2 procenta HDP. Premiér Petr Fiala (ODS) a další představitelé už vyzvali k diskuzi o dalším nutném zvyšování obranných výdajů. Mezi spojenci se nejčastěji hovoří o hranici kolem 3 procent.
Rubio v rozhovoru také vyzdvihl Finsko jako jednu ze dvou nových členských zemí. Označilo ho za silného a schopného spojence, který produkuje vyspělé zbraňové systémy. „Něco přináší. Potřebujeme, aby se více zemí chovalo tímto způsobem. Pak to bude silnější aliance a bude schopná spolupracovat nejen v Evropě, ale i v dalších výzvách, kterým čelíme po celém světě. Doufejme, že i v Indo-Pacifiku,“ konstatoval.
Za všemi kroky hledej Čínu
Právě Indo-Pacifik se podle Rubia stává hlavním těžištěm dění pro další roky a „dějiny 21. století budou z velké části o tom, co se stalo mezi USA a Čínou“.
Rubio nesouhlasí s hodnocením, že po čtyř letech vlády Joea Bidena je aliance silnější a konkurenti v čele s Ruskem, Íránem a Čínou slabší. Naznačil, že většina bezpečnostních kroků nové administrativy má jasné pozadí – mocenský vzestup Číny. Souvisí s tím nejen avizované americké snahy znovu získat kontrolu nad Panamským průlivem, ale také Trumpovy rázné požadavky na získání Grónska. Má to být budíček před vzestupem Číny, o kterém se hodně hovoří, ale nic nedělá.
„Čínské vnímání světa je, že oni nevyhnutelně budou největší mocností světa, ať už říkají do roku 2035 nebo 2050. Věří, že oni jsou na nezvratném vzestupu a my jsme v nevyhnutelném úpadku,“ uvedl. Čína s jadernými zbraněmi podle jeho slov nepochybně bude globální velmocí, ale nesmí se to stát na úkor Spojených států.
Omezte čínský vliv v průplavu, jinak USA zakročí, řekl Rubio prezidentovi Panamy |
A Grónsko do tohoto širšího budoucího scénáře jasně zapadá, protože uvolňující se arktické lodní trasy jsou podle Rubia nesmírně cenné. Ministr poznamenal, že Čína si to moc dobře uvědomuje a jelikož není arktickým státem, bude jen otázkou času, kdy začne hledat „nástupní platformu“ pro získání takového statutu.
„Je zcela oprávněné se domnívat, že Číňané se nakonec možná v krátkodobém horizontu pokusí udělat v Grónsku to, co udělali v Panamském průplavu a na dalších místech. Tedy vytvoří mechanismus, který jim přístup do Arktidy umožní,“ uvedl Rubio. Ať už třeba ovládnou přístav pod zástěrkou čínské obchodní společnosti, která ovšem bude ve skutečnosti sloužit dvojímu účelu. „A v okamžiku konfliktu by mohli do tohoto zařízení vyslat vojenská plavidla a operovat odsud. To je pro bezpečnost světa a pro bezpečnost Spojených států naprosto nepřijatelné. Je otázkou času, kdy Číňané začnou Grónsko ohrožovat,“ prohlásil.
Trumpova slova o možném vojenském zabrání Grónska Rubio mírnil slovy, že americký prezident je takto přímo a tvrdě zvyklý jednat z byznysu. „Prezidentovi šlo o to, že Dánsko je nemůže zastavit, spoléhalo by se na Spojené státy, že to udělají,“ podotkl. A jestliže USA stejně budou hrát v obraně Grónska hlavní roli, a to i díky mnohaletým smlouvám, podle Rubia by měly mít větší kontrolu nad tím, co se na ostrově děje. A proto Trump nabízí, že by území odkoupil.
Na otázku, zda se 51. státem USA stane dříve Grónsko, nebo Kanada, ovšem odpověděl vyhýbavě. „Myslím, že za čtyři roky, aniž bych zabíhal do podrobností, si můžete být jistí, že naše zájmy v Arktidě budou více chráněné, naše zájmy v Panamském průplavu budou bezpečnější, naše partnerství na západní polokouli bude silnější, my budeme silnější,“ prohlásil.
Ukrajina i Rusko musejí ustoupit
Rubio zopakoval, že k ukončení války na Ukrajině je ještě dlouhá cesta. Jednoznačně odsoudil ruskou invazi i zvěrstva, která ruské jednotky na Ukrajině páchají. Za poněkud „nepoctivé“ ale označil úvahy o možném vítězství Ukrajiny.
Pomůžeme vám výměnou za vzácné nerosty, žádá po Ukrajině Trump![]() |
„Nějakým způsobem jsme nechali lidi uvěřit, že Ukrajina bude schopná nejen porazit Rusko, ale zničit ho, zatlačit ho do hranic, jak svět vypadal v roce 2012 nebo 2014, než Rusové zabrali Krym,“ uvedl.
A výsledkem pode jeho slov je, že Ukrajina poslední rok a půl neustále požaduje financování vleklého patu a pokračujícího lidského utrpení. „Mezitím se Ukrajina vrací o sto let zpátky,“ dodal.
Trump je proto prý přesvědčen, že takový vleklý patový konflikt je třeba co nejrychleji ukončit a obě strany se při vyjednávání budou muset něčeho vzdát. Jak konkrétně toho chce dosáhnout, ale Rubio neupřesnil. „Naším cílem je, aby tento konflikt skončil a aby skončil způsobem, který bude trvalý, protože je neudržitelný pro všechny strany,“ konstatoval.