„Víte, že je možné, že po pražském summitu bude NATO mít víc členů než Partnerství pro mír, není to pozoruhodné?“ zkoušel Robertson studenty ze znalostí o počtu členských a partnerských zemí.
Pozastavil se nad tím, jak málo pozornosti ve svých pracích věnovali právě vztahům s nečleny v rámci Partnerství pro mír a Euroatlantické rady partnerství. „V době boje proti terorismu v Afghánistánu bylo zvláště důležité mít Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán a další.“
Jan Chválek z Ostravy vyhrál s esejí Severoatlantická aliance v současnosti a budoucnosti. Jan Kříž z Dolního Rychnova zaujal porotu prací o současném smyslu NATO, zatímco Aleš Misař z Nymburka se zabýval významem Aliance na prahu 21. století.
Všichni tři studenti byli setkáním s Robertsonem nadšeni. „Lituji, že jsme se ho víc neptali, ale už se nedá nic dělat,“ řekl pro ČTK Jan Chválek.
Severoatlantická aliance v současnosti a budoucnosti (úryvek z vítězné práce) Jistý italský novinář se kdysi vyjádřil v tom smyslu, že NATO je nejefektivnější vojenskou aliancí v dějinách. Bezesporu měl pravdu. NATO skutečně po více než padesát let plní nelehkou roli dozorce nad bezpečností svých členských zemí a tímto nepřímo i zemí celého světa. Protože jakýkoliv vážnější konflikt, který by se rozpoutal v Evropské či severoamerické oblasti by jistě měl dopad na spoustu zemí světa a dost možná by znamenal další světovou válku. Dalo by říci, že NATO drží ochranou ruku nad celosvětovým mírem. Je zde ale ještě jedna důležitá věc: NATO vznikalo v době vážných vojenských hrozeb, v době, kdy si lidstvo, nebo alespoň západní mocnosti uvědomily možné zničující následky, které by s sebou mohla nést rozpuknuvši se válka, zejména konflikt, jenž by vzešel z nebezpečného napětí mezi demokratickým západem a socialistickým východem... |
Šéf NATO studentům vyložil, že Česká republika má před sebou ještě velký kus cesty, než se plně zapojí do struktury aliance. Česko, Polsko a Maďarsko jsou podle Robertsona ukázkou, že zásadní reorganizace ozbrojených sil, jejich profesionalizace trvá déle, než se myslelo.
„Bylo-li to těžké pro tyto tři země, bude to ještě o hodně těžší třeba pro baltské státy, Bulharsko nebo Rumunsko.
„ Všichni tři vítězové pak pro ČTK potvrdili, že věří ve smysl a potřebnost NATO, i když jsou si vědomi pochybností o jeho významu. Jan Kříž a Aleš Misař očekávají, že na listopadovém summitu v Praze bude přijato spíše více nových členských států. Podle Jana Chválka by bylo lepší menší rozšíření, protože by zajistilo „převahu kvality nad kvantitou“.
Do soutěže JANUA RERUM RESERATA poslalo své práce 116 studentů středních škol z celé České republiky. Na jaře ji pod záštitou prezidenta Václava Havla vyhlásila nevládní organizace Jagello 2000 spolu s Kanceláří pro přípravu summitu NATO v Praze. „Tříčlenná porota pak vybrala nejlepší práce,“ informoval Zbyněk Pavlačík ze sdružení Jagello 2000.
Tři vítěze přijal počátkem září i vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé na Pražském hradě a předal studentům osobní dar od prezidenta Václava Havla.
Vítězové literární soutěže kromě cesty do bruselské centrály NATO a přijetí u generálního tajemníka navštíví i samotný summit NATO v Praze, kde si v tiskovém středisku v Kongresovém centru vyzkouší práci novinářů přímo v místě vrcholné schůzky. Oceněné studentské práce zveřejní na podzim týdeník Reflex.
