„Předsunuté rozmístění našich MQ-9 na tomto klíčovém strategickém místě je ujištěním našich spojenců a partnerů a zároveň posílá zprávu našim protivníkům, že můžeme rychle reagovat na každou naléhavou hrozbu,“ prohlásil generál Jeff Harrigian, velitel amerických Vzdušných sil v Evropě a v Africe.
Víceúčelové MQ-9 Reaper patří mezi bezpilotní stroje s dlouhou výdrží, když mise mohou trvat i 30 hodin. Primárně jsou stroje určeny k ničení mobilních pozemních cílů, ale díky celému spektru moderních senzorů a komunikačních nástrojů jsou využívány i k průzkumu a sběru zpravodajských dat.
MQ-9 Reaper
Zdroj: General Atomics |
Ačkoliv Harrigian nejmenoval konkrétní zemi, spojenci z NATO postupně posilují vojenskou přítomnost v oblasti Černého moře kvůli odstrašení Ruska po ruské anexi Krymu v roce 2014, militarizaci poloostrova a několika incidentům na moři i ve vzduchu.
Kvůli zvýšené aktivitě ruských sil v oblasti pomáhají spojenci Rumunsku i Bulharsku se zajištěním ochrany vzdušného prostoru a intenzivnějším hlídkováním na moři. V obou zemích jsou též předsunuté spojenecké vícenárodní jednotky, podobně jako v Pobaltí.
Letka bezpilotních strojů Reaper bude operovat s devadesátičlennou posádkou z rumunské letecké základny u města Câmpia Turzii. Podle letectva mají stroje plnit zpravodajské, sledovací a průzkumné mise na podporu operací NATO. Zapojovat se mají také do cvičení po Evropě a v přilehlých regionech a kooperativního výcviku se spojeneckými a partnerskými jednotkami.
Základna v Rumunsku bude přímo podřízena 31. stíhacímu křídlu amerického letectva v italském Avianu. Zřízení předsunutého střediska americké velitelství označilo za důkaz závazku USA vůči evropským spojencům.
Ačkoliv americké velitelství informovalo, že má jít o stálou základnu, není jasné, zda o ni skutečně půjde. Podobnou předsunutou letku bezpilotních strojů Reaper provozuje americké letectvo na základně Miroslawiec na severozápadě Polska, odkud se podílejí na průzkumných a zpravodajských operací nad Baltem a na východní hranici Aliance. Před rokem se dočasně kvůli rekonstrukci dráhy stěhovaly bezpilotní stroje na několik měsíců do Estonska.
Strategické Černé moře
Černomořský region obecně má být podle expertů v následujícím období oblastí, kde by Aliance měla posilovat mechanismy kolektivní obrany a také svou vojenskou přítomnost.
Přímo v oblasti Černého moře leží hned tři členské země NATO – problematické Turecko, Rumunsko a Bulharsko – a dvě partnerské: Gruzie a Ukrajina.
Rumunsko sice podniklo řadu kroků k posílení své obranyschopnosti, včetně nákupu stíhaček nebo modernizace protivzdušné obrany, přesto se kvůli agresivnějšímu chování Ruska po anexi Krymu situace v Černém moři „stala více znepokojující“. Moskva v posledních letech také dodává zbraňové systémy do sousedního Srbska.
Obrana Evropy? Biden může Trumpovy kroky přehodnotit, tvrdí generál |
Podle někdejšího velitele amerických sil v Evropě Curtise Scaparrottiho, který působil jako vrchní velitel NATO, by diskuze měla vést k jasnému uznání, že černomořský region je pro evropskou bezpečnost stejně důležitý jako třeba Baltské moře. Pokud z něj Evropa nechce mít „další zónu konfliktu“.
Spojenci by proto měli podle jeho slov výrazně posílit především námořní přítomnost v regionu. A to i ohledem na napjaté vztahy s jedním ze spojenců v regionu – Tureckem. „Černé moře je strategická oblast, má pro Rusko zjevně význam. Můžeme vidět navyšování ruských sil spolu s jejich modernizací. Z toho vyplývá mnohem rozhodnější a asertivnější ruské chování,“ prohlásil.
