Pobaltí má strach z ruských provokací před vstupem Trumpa do Bílého domu

  14:04aktualizováno  14:04
Pobaltské republiky a především Litva neskrývají obavy z následujících týdnů, než se nově zvolený amerických prezident Donald Trump ujme úřadu. Šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius varoval, že období může Moskva využít k tomu, aby si otestovala připravenost a především jednotu NATO k obraně svého východního křídla.

Ruské letouny MiG-31 nad Baltem 24. července 2015 v doprovodu britských pohotovostních stíhaček Eurofigter | foto: RAF

Snad nikde jinde kromě USA není příchod Donalda Trumpa do Bílého domu sledován tak bedlivě, jako v Pobaltí.

Obavy v Pobaltí

Pobaltské země mají obavu, že by podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit "právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích". Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě přibližně 6 procent.

Trojlístek republik - Litva, Lotyšsko a Estonsko - má od ruské anexe Krymu v roce 2014 obavy, aby je nepostihl podobný osud. A to i kvůli k silným ruským menšinám na jejich území.

„Nová (americká) administrativa nenastoupí dříve než ve druhé půlce ledna. Velmi se obávám tohoto období nejen kvůli regionům v naší blízkosti, ale také doufám, že do té doby nebude (syrské) Aleppo vymazáno z povrchu země,“ řekl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius v rozhovoru pro britskou BBC.

Moskva podle jeho slov může toto období využít k otestování vojenské připravenosti NATO i jednotě celé západní aliance. „Rusko není supervelmoc, je to superproblém,“ varoval.

Obavy jeho země, která dlouhá desetiletí patřila Sovětskému svazu, pramení právě z historických zkušeností a geografické polohy. Zvláště ruská exkláva Kaliningrad, se kterou Litva hraničí, se znovu postupně stává supermilitarizovanou zónou jako v dobách studené války.

Ostatně je to jen pětadvacet let od chvíle, kdy Moskva vyslala do Vilnisu tanky, aby tehdy silou rozdrtily pokojné protesty za nezávislost země.

Trumpovy výroky neuklidňují

Rusko stále opakuje, že nikoho neohrožuje a že za současné napětí je zodpovědná Severoatlantická aliance, protože se neustále snaží rozšiřovat a přesunuje své vojenské síly blíže k ruským hranicím.

Litevské vzpomínky

Litva, co do počtu obyvatel i rozlohy největší z pobaltských zemí, vyhlásila v březnu 1990 nezávislost na Sovětském svazu a odstartovala tak emancipační proces v bývalých sovětských republikách.

Svou touhu po svobodě ale zaplatila cenou nejvyšší - 13. ledna 1991 sovětské jednotky podporované tanky asi hodinu a půl po půlnoci brutálně obsadily budovy rozhlasu a televize ve Vilniusu. Během konfliktu zahynulo 13 civilistů (zahynul též jeden sovětský voják) a asi 700 lidí bylo zraněno.

Aliance namítá, že rozhodnutí o vyslání čtyř vícenárodních vojenských praporů do Pobaltí a do Polska bylo jen reakcí na ruské obsazení Krymu a akce na východní Ukrajině. Prapory, každý o síle asi tisíc vojáků, mají být rozmístěny počátkem příštího roku.

Stejně tak posílená ochrana vzdušného prostoru Pobaltí kvůli enormní aktivitě ruského letectva nad Baltem nebo americká rotační přítomnost v Pobaltí o síle zhruba tisícovky vojáků, kteří se v oblasti zapojují do cvičení, přišla rovněž až po anexi Krymu.

Obavy Litvy i sousedních zemí jen přiživují výroky nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by Spojené státy měly vidět Rusko spíše jako „potenciálního partnera“ a nikoliv jako silnou a bezprostřední vojenskou hrozbu.

Trump navíc ještě před volbami naznačil, že by Spojené státy mohly přestat garantovat ochranu těm spojencům, kteří na svou ochranu nedávají dost peněz. Dva roky, kdy se Spojené státy snažily všemožně pobaltské republiky uklidňovat a ujišťovat, že v případě ohrožení jim přispěchají na pomoc, pak jako mávnutím zmizely, když se Trump v telefonátu s ruským prezidentem Putinem shodli, že je čas na „normalizaci vztahů“.

Žádné jednostranné dohody s Putinem

Ještě úřadující americký prezident Barack Obama se snaží na současném turné Evropou Trumpovy výroky alespoň mírnit. „Naše spojenectví s partnery NATO bylo pilířem americké zahraniční politiky téměř sedmdesát let,“ prohlásil naposledy v Berlíně.

Podobně hovoří i představitelé NATO s tím, že USA v čele s novým prezidentem Donaldem Trumpem svým závazkům dostojí a postoj spojenců vůči Rusku a jeho akcím na Ukrajině zůstane neměnný.

Důkazem můžou být přípravy amerických jednotek na cestu do Evropy nebo nadcházející velké mezinárodní cvičení „Iron Sword“ v Litvě, které odstartuje v pondělí a zapojí se do něj čtyři tisíce vojáků včetně USA, Kanady, Británie nebo Německa.

„Dvě světové války a válka studená nás naučily, že stabilita v Evropě je pro USA důležitá,“ konstatoval šéf NATO Jens Stoltenebrg.

Ostře se pak proti Trumpovým „námluvám“ s Putinem vymezili jeho dva předchůdci v čele Aliance. Nově zvolený americký prezident podle Anderse Fogh Rasmussena a Jaapa de Hoop Scheffera „nesmí uzavřít žádné dohody s ruským prezidentem Vladimirem Putinem“ týkajících se Ukrajiny či bezpečnosti v Pobaltí.

Autor: natoaktual.cz

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Školačka utekla k IS. Teď je opět těhotná a kvůli zdravotní péči chce zpět

Britské školačky Amira Abaseová, Kadiza Sultanaová a Shamima Begumová (zleva)...

Britka Shamima Begumová přijela v roce 2015 se svými dvěma přítelkyněmi do Sýrie, aby se připojila k Islámskému státu...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Autobus v Mělníku prorazil svodidla a spadl do dvanáctimetrové hloubky

Autobus v Mělníku prorazil svodidla a spadl ze srázu do několikametrové hloubky...

Nehoda autobusu ráno omezila provoz na silnici číslo 16 v Mělníku. Autobus prorazil svodidla u kruhového objezdu a...

Náctiletá jde za vraždu muže na 18 let za mříže. Umírajícího si natáčela

Osmnáctiletá Simona Macháčová čelí obžalobě z brutální vraždy svého známého....

Za brutální vraždu sedmatřicetiletého muže si devatenáctiletá Simona Macháčová definitivně odpyká 18 let. Trest uložený...

Další z rubriky

Čtyři letouny CASA armádě nestačí. Výrobce nabízí slevu na další dva

Letoun CASA českých vzdušných sil

Flotila armádních transportních letounů CASA by se brzy mohla rozrůst o další dva stroje na šest. Obrana s nákupem...

Tornáda Jejího Veličenstva utichnou. Rozloučí se průlety nad ostrovy

Letoun Tornado GR.4 britského Královského letectva

Takřka po čtyřiceti letech služby britské královské letectvo definitivně vyřadí ikonické nadzvukové stroje Tornado. Jen...

Vraťte se k dodržování smlouvy o raketách, vyzývají spojenci Moskvu

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

Máte šest měsíců, využijte příležitost a vraťte se k dodržování smlouvy INF o likvidaci raket, vyzývají Moskvu členské...

Najdete na iDNES.cz