Podle plánu by tak měl systém (ALTBMD - Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence) dosáhnout prvotních operačních schopností koncem letošního roku. "Jsme velmi spokojeni s výsledky. Do konce roku 2010 bude mít NATO poprvé schopnosti protiraketové obrany," řekl šéf programu Alessandro Pera.
Během rozsáhlého červencového cvičení nizozemských ozbrojených sil experti otestovali jednotlivé prvky systému.
Princip ALTBMD nespočívá v kupování nových zbraňových systémů, ale v propojení již existujících prvků protiraketové obrany jednotlivých členských zemí NATO. Součástí systému tak jsou například americké, španělské, italské a francouzské válečné lodě s antiraketami pro zničení nepřátelských balistických střel, pozemní i námořní senzorové a radarové stanice nebo americké vojenské satelity včasného varování, které dovedou zachytit odpálení balistické střely kdekoliv na zeměkouli.
Historie protiraketové obrany NATONa vybudování vlastní protiraketové obrany se členské státy NATO dohodly na summitu v Praze v roce 2002. Ochraně vojáků před balistickými střelami tehdy Aliance přiřkla nejvyšší prioritu v reakci na události během obou válek v Perském zálivu, kdy byly koaliční síly několikrát raketami zasaženy. Práce na propojení jednotlivých národních systémů začaly v roce 2005. Do budoucna chce Aliance protiraketovou obranou chránit též civilní obyvatelstvo členských a spojeneckých států. Dohoda o rozšíření systému by mohla padnout už na podzim. |
Právě datové propojení a schopnost společného velení a řízení je nejdůležitější částí programu. V současnosti alianční systém umožňuje vojenským velitelům NATO připravit se na hrozbu raketového útoku v předstihu. Do konce roku, kdy projde celá architektura ještě dalšími zásadními modernizacemi, pak bude systém umět reagovat okamžitě v reálném čase.
NATO tak podle Pery bude schopné zajistit ochranu svých vojáků proti balistickým raketám prakticky kdekoliv na světě. Před samotným předáním projde systém důkladnými testy ještě v prosinci.
Systém funguje následujícím způsobem. Pokud například Írán odpálí balistické střely na Evropu, útok okamžitě zachytí satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety, jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič.
