Premiér Babiš možné odložení nákupu pasových obrněnců zmínil v poslední době opakovaně. Naposledy před týdnem v televizním rozhovoru uvedl, že kvůli pandemii nového koronaviru není nyní situace na to, aby země nakupovala bojová vozidla pěchoty (BVP) za 50 miliard korun.
„Tam jsme se víceméně domluvili s resortem obrany, že to přibrzdíme,“ prohlásil Babiš.
Ministr obrany Lubomír Metnar chce ale s premiérem o nákupu obrněnců i dalších důležitých zakázkách ještě jednat. Podle něj je jasné, že následky pandemie koronaviru budou mít vliv i na rozpočet ministerstva obrany. „Tím pádem řešíme i vliv na financování strategických projektů, zda jsme schopni je realizovat a ufinancovat. Modernizovat armádu musíme. Jakým způsobem, o tom chci hovořit s panem premiérem,“ řekl Metnar.
Upozornil, že na řešení ekonomických důsledků aktuální situace se ministerstvo obrany už podílí, když do státní pokladny vrátilo 2,9 miliardy ze svého rozpočtu pro letošní rok.
Původně měla obrana letos hospodařit s částkou 75,5 miliardy korun. „O strategické zakázce na nákup BVP budeme ještě s panem premiérem jednat,“ dodal.
Nejde armádě kvůli koronaviru vzít peníze, míní Metnar. Hájí kyberválečníky |
Zakázky na nákup obrněnců, nových vrtulníků nebo děl Metnar nedávno označil za klíčové modernizační projekty armády. „Není možné k tomu přistoupit tak, že vezmeme velké peníze armádě a tváříme se, že je to tak v pořádku. To už zde v minulosti bylo a armáda se z toho léčí dodnes,“ řekl.
Armáda vozidla potřebuje pro splnění závazku v Severoatlantické alianci, podle kterého má do roku 2026 mít k dispozici takzvanou těžkou brigádu. Jejím základem by měly být právě pořizované pásové obrněnce.
Premiér Babiš připustil, že se spojenci možný odklad nekonzultoval. Podle něj otázka financování nebude nyní pouze problémem České republiky. „Jsem přesvědčen, že to všichni pochopí, protože když vidíme, jak se vyvíjí ekonomika některých jiných členských států NATO, tak si myslím, že jsme na tom ještě dobře,“ konstatoval Babiš.
Strategický nákup jako pomoc ekonomice
Nákup nových obrněnců má být přitom dosud největší armádní zakázkou v moderní historii a její možné odsunutí kritizuje opozice, ale také experti. Novými vozidly má být přezbrojena 7. mechanizovaná brigáda, která dosud používá zastaralá a dosluhující bojová vozidla pěchoty BVP-2. V armádě slouží už přes třicet let.
Vítěz tendru měl být znám do letošního léta. Ministerstvo počítá s cenou přes 50 miliard korun. Zapojit se má řada českých výrobců. Splátky by měly být rozloženy na několik příštích let, letos by tak stát zrušením zakázky peníze pravděpodobně neušetřil.
Škrtat kvůli koronaviru investice do obrany by byla chyba, říká expert |
Podle bezpečnostního experta a někdejšího velvyslance v Izraeli Tomáše Pojara by škrty v investicích o armády kvůli koronaviru byly chybou.
„V době krize dvojnásobná. Jistě lze diskutovat o jednotlivých parametrech, nemělo by se však vše zastavit nebo výrazně zpomalit. Bojová vozidla pěchoty mohou být při zapojení domácích firem významnou podporou české ekonomiky,“ uvedl.
Jak podotkl, investice do obrany se proto netýkají jen bezpečnosti. „Investicemi do obrany navíc zabíjíme tři mouchy stejnou ranou – posilujeme zároveň bezpečnost, spojenecké vazby i ekonomiku,“ dodal.
Podobný názor má také vojenský odborník a publicista Lukáš Visingr. Řešením by podle něj mohlo být zakázku upravit a například „dočasně“ snížit počet objednaných kusů s tím, že zbývající by ministerstvo obrany nakoupilo později, jakmile se ekonomika vrátí do formy.
„Nechal bych výběrové řízení doběhnout, vybral vítěze a uzavřel dohodu například na polovinu kusů s opcí na zbytek,“ nastínil s tím, že právě zapojení českých firem do takových kontraktů a projektů je výraznou pomocí domácí ekonomice.
V soutěži zůstávají tři výrobci
V soutěži z původních čtyř oslovených výrobců zůstávají od loňského podzimu pouze tři uchazeči. Britsko-švédský výrobce BAE Systems Hägglunds AB s vozidlem CV90, GDELS s obrněncem Ascod a německý koncern Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx.
Ze soutěže odstoupilo německé konsorcium PSM s obrněncem Puma, jehož přestavba podle požadavků české armády by byla příliš drahá a zdlouhavá.
Ačkoliv bylo právě vozidlo Puma považováno za jednoho z favoritů soutěže, později se ukázalo, že supermoderní obrněnec vybavený špičkovými technologiemi nesplňuje některé základní vlastnosti, které si armáda určila jako „nepřekročitelné“. Těch bylo celkem 16.
Šlo například o počet vojáků, který stroj uveze nebo zbraňovou věž. Konsorcium PSM tak dosud nabízelo stroj Puma s jinými parametry, než česká armáda požadovala. Zatímco armáda chtěla takzvanou osádkovou věž, Puma měla bezosádkovou. Zatímco armáda požadovala, aby nový obrněnec uvezl 11 vojáků (3 osádka + 8 výsadek), Puma přepraví pouze 9 vojáků (3+6).
Kromě pásových obrněnců letos obrana plánuje podepsat smlouvy například na nákup 30 tisíc nových českých ručních zbraní za 2,4 miliardy, pořízení až 31 tisíc balistických vest za 1,6 miliardy, modernizaci 33 tanků T-72 za 1,8 miliardy nebo nákup čtyř baterií protiletadlového raketového kompletu SHORAD za 10 miliard.
