"Rozdělení Kosova není zvažovanou možností," uvedl po včerejším jednání Jessen- Petersen.
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, jehož země Evropské unii předsedá, současně vyloučil návrat před rok 1999, kdy kosovskou autonomii oklešťoval bělehradský režim Slobodana Miloševiče.
Kosovo je pod mezinárodní správou OSN od roku 1999, kdy vojenský zásah NATO přiměl Bělehrad stáhnout síly z bouřící se provincie. Zatímco většina Srbů si podle průzkumů přeje rozdělení provincie, většinoví kosovští Albánci požadují nezávislost.
O budoucím postavení Kosova by se mělo začít jednat poté, co mezinárodní společenství uzná reformy v Prištině za postačující, z hlediska zachování multietnického charakteru a respektování práv menšin, především srbské, obývající sever provincie. Pokrok má mezinárodní společenství začít vyhodnocovat v létě.
Asselborn proto vybídl komunity v Kosovu, Bělehrad a Prištinu k dialogu jako jediné možné cestě k urovnání kosovské otázky. Úsilí má povzbudit i příslib "evropské perspektivy" pro západní Balkán včetně Kosova.
"Proces je velmi složitý a nelze si nalhávat, že jej lze v tuto chvíli radikálně zvrátit," řekl náměstek českého ministra zahraničí Vladimír Müller, který se jednání zúčastnil.
Unie má zatím jasno v tom, co není možné - a není možná ani Velká Albánie, ani rozdělení Kosova, ani návrat do stavu před rokem 1999, protože to by znamenalo i oživení původních problémů. Případnou samostatnost Kosova považuje za otevřenou otázku, další vývoj však závisí především na aktérech v Prištině, Bělehradu a sousedních státech. více ZDE
Generální tajemník OSN Kofi Annan ve zprávě z minulého týdne označil pokrok Prištiny v reformách za nedostatečný na to, aby OSN mohla rozhodnout o konečném statusu provincie. Současně varoval před hrozbou dalších etnických nepokojů, jejichž terčem se loni v březnu stala srbská menšina.
Někteří pozorovatelé upozorňují i na hrozbu nové občanské války. Naléhavost problému vedla lucemburské předsednictví k nastolení kosovské otázky už na včerejší schůzce ministrů.
Kosovo, které je od jara 1999 pod správou OSN, je formálně stále součástí Srbska a Černé Hory. Albánci, kteří tvoří přes 90 procent obyvatelstva, usilují o získání nezávislosti provincie, zatímco menšinoví Srbové to zásadně odmítají, protože považují tuto oblast za kolébku své státnosti, kultury i náboženství.
Status Kosova zůstal po skončení války z let 1998 až 1999 otevřený a o jeho definitivním určení se má začít jednat letos.
