Podle náčelníka štábu se podařilo v posledních letech pořídit pro armádu pořídit prakticky vše z plánovaných modernizačních akvizic. Až na pásová bojová vozidla pěchoty (BVP) a situace je podle Opaty znepokojivá.
V tendru na bojová vozidla nevyhovuje ani jeden ze tří dodavatelů |
„Tento projekt se v žádném případ nesmí zastavit nebo zbrzdit. Je to věc národní bezpečnosti a nesnese odkladu,“ prohlásil.
Výběrová komise nedávno oznámila, že žádný ze tří výrobců obrněnců nesplnil stanovené požadavky a jejich nabídky proto nevyhodnotila. O největší armádní zakázce za zhruba 50 miliard korun tak bude muset rozhodnout až nová vláda.
Opata zdůraznil, že armáda potřebuje 210 pásových obrněnců a nikoliv kolových, jak podle něj někteří kvůli finančním tlakům navrhují. V tomto ohledu ocenil vznikající vládu, že jako jednu ze svých priorit chce na obranu dávat 2 procenta HDP.
Podle Opaty je to vzhledem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí a novým hrozbám nutnost. „Přezbrojení armády nesmí zastavit, ale musí zrychlit,“ řekl.
Změna myšlení a šance mladé generaci
Armáda jako celek se však podle jeho slov musí naučit dívat za horizont do budoucnosti. „Nesmíme se spokojit s tím, že jednou čas od času vyměníme techniku. Nepotřebujeme jenom železo,“ varoval s tím, že budoucnost české armády spočívá v nejmodernějších technologiích, umělé inteligenci, bezpilotních prostředcích, laserem naváděné munici a v robotizaci.
„Pokud tento trend podceníme nebo vyhodnotíme špatně, naše armáda bude stará, i když bude jezdit v nových autech,“ konstatoval.
Armáda se podle něj musí umět pohybovat v informačním a kybernetickém prostoru stejně jako na zemi nebo ve vzduchu. Ocenil vybudování základů pro kybernetické a informační síly, výsadkový pluk nebo prapor bezpilotních systémů a prapor podpory.
Upozornil, že se blíží doba, kdy robotická síla v konfliktech převáží nad lidskou silou a armáda nesmí v tomto ohledu ztrácet čas. „Co jsme před pár lety viděli ve sci-fi filmu, dnes sledujeme na operačním brífinku,“ uvedl. Armáda proto potřebuje co nejrychleji vytvořit experimentální jednotky, které budou umět nové technologie testovat.
Zároveň podotkl, že samotné technologie válku nevyhrají. Vyzval proto velitele, aby dali šanci nové mladé generaci, která bude v budoucnu sofistikované systémy obsluhovat. „Pro ně jsou nové technologie denním chlebem,“ vzkázal.
Počtvrté a naposledy jsem v pozici ministra obrany vystoupil na Velitelském shromáždění. Poděkoval jsem vojákům za skvělou práci, kterou odvádí. Jako poslanec se chci nadále věnovat obraně a bezpečnosti. A podporovat pokračující modernizaci naší armády. https://t.co/QK3KqAfyiT
V současné chvíli se ale armáda podle něj musí zaměřit především na přípravu k obraně a musí dohnat měsíce výcviku, přerušené pandemií covid-19. „Nikoho nebude zajímat, že jsme něco nestihli, že jsme měli jinou práci,“ řekl s odkazem na mnohaměsíční nasazení vojáků například nemocnicích nebo domovech seniorů.
Opata ve svém projevu poděkoval také prezidentu Miloši Zemanovi za trvalou podporu. Zeman se v minulých letech velitelského shromáždění pravidelně účastnil, ale letos kvůli zdravotním problémům vynechal.
Končící Metnar děkoval armádě za nasazení
Velitelské shromáždění se koná na ministerstvu obrany, část účastníků se k němu ale kvůli pandemické situaci připojila z generálního štábu nebo z velitelství pozemních sil z Olomouce.
Náčelník štábu poděkoval končícímu ministrovi obrany Lubomíru Metnarovi (za ANO), že se podařilo rozhýbat armádní zakázky.
Obrana dostane přidáno. Bude to ale méně, než původně počítala |
Metnar uvedl, že se chce bezpečnostním otázkám a modernizaci armády věnovat i jako poslanec v nadcházejícím volebním období. V čele obrany působil zhruba tři a půl roku. Za pozitivní označil růst rozpočtu ministerstva obrany.
„Po období škrtů v obranném rozpočtu jsme konečně začali masivně investovat do své obranyschopnosti,“ prohlásil. Připustil ale, že vše nešlo v tomto ohledu hladce.
Současná končící vláda totiž slibovala, že v roce 2025 bude Česko dávat na svou obranu 2 procenta HDP, jak se zavázala spojencům z NATO. V posledních rozpočtových výhledech ale počítala s hranicí asi 1,6 procenta.
Nicméně i tak podle Metnara výdaje na obranu rostou historicky nejvyšším tempem. „Od roku 2014 se náš rozpočet zdvojnásobil, což je v rámci státní správy naprosto bezprecedentní vývoj,“ řekl s tím, že bezprecedentní tempo nabraly i armádní nákupy.
Od jeho příchodu na ministerstvo bylo tak uzavřeno 42 tisíc smluv za 150 miliard korun. Metnar zmínil například nákup nových děl nebo protiletadlových kompletů.
Končící ministr také ve svém projevu vyjádřil hrdost nad tím, jak ozbrojené síly zvládly pandemii a ocenil vojáky i za pomoc při tornádu na jižní Moravě. „Není třeba jít do detailů, všichni víme, co jste vy, vojáci, všechno dokázali,“ řekl velitelům.
